Horká kaše (1988)

Pozrime sa na to z iného uhla pohľadu: po niekoľkých dekádach je tento film (alebo udalosti v ňom) celkom zaujímavý, a hlavne to z dnešného pohľadu dáva zmysel. Príbeh v podstate popisuje rozvrat spoločnosti cez zjavne nastrčené prvky – a to priamo zo západu. Všetko sa začína u mládeže. Niečo také by sa nemohlo stať o 20 rokov skôr, tu to však systém z nejakého dôvodu pustil a nechal to eskalovať, a všetci vieme, ako to dopadlo.

To jsem nevěděl, že české filmy typunic o ničemměli svého zástupce už na konci osmdesátek... Ony sice v určité podobě vznikaly i dříve, často o problémech nějakého poslance ze strany, ale často tyhle za psychologický film maskované"skvosty"měli nějaký začátek a konec a nesnažily se být o spoustě věcech naráz. Sice taky byly nudné, ale aspoň nějak (byť pitomě) pospojované. Horká kaše je ale svým poselstvím někde na úrovniDětí nocineboLaputy. Sledujeme skupinku mladých, kteří poslouchají metal, vymetají sídlištní kluby a mají větší či menší delikventní sklony, kteří rebelují proti staromileckým rodičům, kteří je (asi) špatně vychovávali - což se ale potvrdí jen u nejmladšího z nich, Davida, jehož příběh je nejzajímavější a paradoxně se právě na ten jeho nejvíc kašle. A vzhledem k tomu, že se ostatní postavy skoro nevyvíjejí a Urban vše natočil stylem, díky kterému to lze brát jako fascinace metalovou subkulturou, ale zároveň i jako její opovržlivé zobrazení. Jelikož se to dá lehce číst oběma způsoby, vylučovací metodou z toho vyjde jen jedna ucelenější interpretace - nestranný obraz doby. Je to jím? Možná, snad, ale tenhle film je natolik specificky generační, že to můžou plně posoudit jen ti, co v té době byli ve stejném věku a ze svého pohledu můžu jen říct, že je to taky jeden z filmů s krátkou dobou trvanlivosti a že mi na pohledu tvůrců přišlo vše poněkud zkreslující a povrchní. Tudíž zbývá jen ryze subjektivní obraz doby, ze kterého je třeba si vypíchnout určité scény a repliky, které tímto dojmem nepůsobí. Četl jsem si k tomu reakce uživatelů z tehdejší generace a jediné, na čem se shodují, je radost z toho, že v českých kinech v českém filmu zní metal skupiny Vitacit, zatímco názory na přesnost generačních postav se liší. Já si z toho hlavně vzal atmosféru Jižňáku osmdesátých let, který vypadá přesně tak zaplivaně a šedě, jak jsem si ho představoval. Dokonce jsem poznával spoustu lokací a vím, že dneska jsou na tom všechny o něco lépe, ale samotný Jižňák je stále dost undergroundová čtvrť, kde můžete vidět naprosto všechno. Takže když už nic moc dalšího, aspoň lokace byly skvěle vybrané. 2*

Filmy silně čerpající ze své tehdejší aktuálnosti časem nevyhnutelně (leč přirozeně) narazí na svoji zastaralost. O to horší je případHorké kaše -nejenže černobíle útočí na dobovou omladinu (a jelikož se některé věci příliš nezměnily, tak paradoxně i na tu dnešní), on se to film snaží neúspěšně zjemnit vzbuzováním sympatií např. skrze tehdejší zálibu v heavy metal. Bohužel, jakožto o 15 let mladší divák nemám k atmosféře té doby takřka žádný vztah. Jediná výhoda filmu je ta, že i s takovýmto časovým odstupem zůstává relativně srozumitelným - což se nedá říct třeba ozoomerskémhumoru, který se pro mnohé stávánepochopitelnýmuž teď.

Zajímavá sociální výpověď z československých osmdesátek. Na okraji příběhu zvrácených puberťáků terorizujících Jižní sídliště můžeme zázračně vidět i obraz světa socialistických elitářů s jejich miláčky... Obdivuji, že tohle, spolu se zastáním se metalové mládeže, prošlo cenzurou. Obě Lucie...BíláiBenešová,  jsou skvělé.

Naprosto ojedinělý snímek mapující život mládeže na sídlišti o velikosti krajského města sloucím Jižní město. Je skoro neuvěřitelné, že měl snímek premiéru ještě před revolucí, protože ukazuje věci, které cenzura jistě nepouštěla snadno. Morální úpadek, gangy jako vystřižené z amerických filmů, sociální rozdíly a skutečný život vůbec. Film doprovází fenomenální hudba skupiny Vitacit, jejíž texty se sice nevyhnuly menším úpravám a nasměrování, ale ani to jí neubralo na naléhavosti. V neposlední řadě je nutné vyzvednout obsazení mnoha neherců z řad dětí, jejichž výkony byly více než uvěřitelné. V práci s dětmi a mládeží jsme zkrátka byli nepřekonatelní. Uvěřitelné, pravdivé, skoro až dokumentární.