Holcroftův pakt (1985)

Čo by ste robili, ak by vám zavolal švajčiarsky bankár a povedal vám, že ste synom významného nacistu, po ktorom ostalo 4,5 mld $ a nimi máte financovať boj proti pozostatku fašizmu, de facto urobiť svet lepším? Špionážny triler začína výborne, navnadí a rýchlo sa zabúda, že Caine sa na takéto role už dávno nehodí. Nastáva však tvrdá (britská) realita, v ktorej nadšenie postupne vyprcháva. Hoci je tu akcia, zvraty, vypočítavá a blonďavá femme fatale, pozostatky nacistov a rôzne skupiny, ktoré idú po peniazoch, celé to skĺzava do nie príliš vymakanej naháňačky (či skôr presúvačky), v ktorej svoj priestor dostáva aj trocha nudy. Škoda sfušovaného spracovania (na spôsob Made in TV), Caine je na rolu už prestarnutý a tak jediné, čo výraznejšie drží film nad vodou, je námet a začiatok filmu. Z terajšieho hľadiska nechcene pobavila scéna, v ktorej syn nacistu obhajuje nacizmus očierňovaním dovtedajšej demokracie (t.j. cca 30 rokov od vojny), kedy sa nič významné a teda ani očierňovaniahodné nestalo. Možno ale niekto ocení dobový a odviazaný Západný Berlín, či chlípnu lásku dvoch súrodencov. O 6 rokov staršíMedvědí ostrovso Sutherlandom a Widmarkom, tiež s nacistickou témou, je o dve triedy lepší film.

Scenár filmu je spracovaný na základe románu amerického spisovateľa Roberta Ludluma Holcroft Cevenant. Film začína v roku 1945 samovraždou troch nacistických dôstojníkov. Dejovou líniou filmu je príbeh Hitlerovho finančníka a jeho dvoch asistentov, ktorým sa podarilo uzavrieť zmluvu na finančné zabezpečenie svojich potomkov, ktoré boli uložené v švajčiarskej banke na tajných účtoch. Tieto peniaze mali byť ako kompenzačná platba za utrpenie a nešťastie spôsobené 2. svetovou vojnou. Ale o ich pôvode vedia aj ľudia, ktorí ich chcú použiť na financovanie teroristických skupín s cieľom obnovenia 4. nemeckej ríše. Ide o zaujímavý originálny nápad, ktorý sa zmieta od jednej neuveriteľnej situácie do druhej. Mnohokrát som nepochopil prečo došlo k určitej situácii, je plný neobvyklých zvratov s prekvapivým koncom. A nakoniec ma čakalo prekvapenie v podobe rýchleho prerodu hlavného hrdinu z váženého architekta na ostrieľaného špióna a zabijaka.

Osmdesátkový thriller jak víno, ty se jen tak neomrzí, ale tenhle zatuhl v čase. Na jedné straně je atraktivní námět a hodně povedená nestárnoucí režie Johna Frankenheimera (nikdy mě ve svých starších filmech nezklamal), ale herecké výkony jak z mateřské školky pro nastávající herce a to i přesto, že bych se odvážil zvolat hlasitě, jaký jsem fanoušek Michaela Cainea. Nezdálo se mi, že by film nějak výrazně gradoval a s přibývajícími minutami mě točenice okolo Noela Holcrofta vlastně bavila méně a méně.55 %

Frankenheimer byl mistr thrillerů a tento snímek je tomu dalším důkazem. Precizně sepsaný scénář nedává příliš vodítek, co uvidíte v následujících chvílích, a drží vás stále v napětí a touze vědet víc. Až hitchkockovský osud hlavního hrdiny je skvěle ztvárněn Miachaelem Cainem a spolehlivě perfektně odvyprávěn mistrem Frankenheimerem. Ten si pohlídal i řemeslo, takže každá akce sedí, automobilová stíhačka zatlačí do sedadla a nápady neberou konce (atmosféra Berlínského festivalu nemá chybu).
Škoda poněkud televizního balení, slabšího zbytku obsazení a až na orchestr i hudba moc netáhne, ale příběh doslova běží s větrem o závod a Franbkenheimer umí z diváka udělat gamblera, co na dostizích vsadil své poslední a teď drží palce, až se lámou nehty!
Noel zjistí, že mu otec s nacistickou minulostí odkázal nemalé dědictví, žel nese sebou minimálně stejně velké břemeno potíží a překážek... 80%

Špionážní thriller, který není ani trochu komedií a přitom v něm neustále naháněný hlavní hrdina neumí ani řídit a je spíše nepraktický idelista? V téhle poloze se mi to líbilo moc, jenomže, jak už zmiňuje Woody, najednou se při jednom z přesunů mezi Londýnem a Berlínem hlavní hrdina změní v prohnaného zkušeného "action hero", kterému to pálí lépe než olympijským vítězům ve střelbě. A přitom pár minut předtím ani nerozpozná zajištěnou zbraň. Ne, že by to v té druhé poloze bylo nějak špatné, ale takových filmů jsou kvanta. Zatímco thrillerů s "ňoumou", aby to zároveň nespadlo do komediálního tónu, je zoufale málo. Celé je to ještě o to divnější, že po té vsuvce se to vrátí zase zpět kde to bylo. Jinak je ovšem Holcroftův pakt kvalitní zástupce svého žánru. Caine je výtečný, hudba rovněž (hlavně ty nesčetné variace na hlavní "pirátský" motiv), s tempem problémy nejsou, děj je patřičně spletitý, ale celkem jasně čitelný a navíc ta lahůdková angličtina v podání Bernarda Heptona. To je prostě požitek.