Historias lamentables (2020)

Divoké historky byly jiná liga, je vidět, že jméno režiséra a scénáristy se změnilo. Ty příběhy nejsou špatné, ale většinu v nich vyplňuje nekonečné žvanění, což mě moc nebavilo. Asi nejsvižnější byl Muž na pláži, naopak nejméně se mi líbily Narozeniny s čarodějnicí, která byla vskutku přesvědčivá. Ani dovětek mě příliš neuspokojil, byť příběh hezky uzavřel. Povídka Výmluvy má skvělý a úderný začátek, pak se začne táhnout až k trapnému finále, jež však bylo vzhledem ke zkažené postavě logické. Asi mi tu chybělo více španělského černého humoru. Po formální stránce nelze samozřejmě vytknout nic. Velmi slabé tři hvězdy, spíše 2,5*

První historka nestála za moc, ale právě ta hezky propojuje všechny ostatní a tak se nám to na závěr pěkně poskládá a zapadne. Druhá byla dobrá, ikdyž toho puntičkářského a pravidla dodržujícího chudáka mi bylo trochu líto. Třetí byla také vtipná přestože ta "čarodějnice" mi šla strašně na nervy (ještě že to na závěr napravila). Nejlepší byla asi ta poslední. Služby firmy Výmluvy s.r.o. by možná někdy potřeboval každý z nás. Celkově velká spokojenost!

„Po tom všem, co jsem pro tebe udělala, mě nevezmeš do lékárny?!“ - „Ne! A když Ayoub říká ne, tak ne!“Chabý odvar Divokých historek? Ne tak docela! Pravda, hned první povídkaRayitonení tím nejsilnějším nástupem kvůli slabšímu námětu, ale zachraňuje ji dobrý konec. Poučení? Nesnažte se zavděčit otci! Víc mě chytilMuž z pláže. Ne že by byl Bermejo, Pan systematický, lpící na pravidlech a zvycích, mou osobnostní kopií, ale…ano je. Měl mé sympatie a pochopení pro jeho zdánlivě „malá“ trápení. Ale hlavně to byla sranda. Poučení? Nedodržujte pravidla za každou cenu! Třetí povídka,Ayoubovy narozeniny, byla znovu zábava. „Přechcávačka“, v níž má žena nad mužem nakonec vždy navrch (tak jako v životě, ehm), s navíc dobrou pointou. Poučení? Neuklízejte zahradu tomu, kdo o to nestojí! A čtvrtá,Výmluvy, je zdaleka nejabsurdnější a nejnápaditější. Poučení? Nevěřte nikomu a ničemu! Všechny 4 povídky jsou mile ujeté. Ne tak zábavné, černohumorné a cynické jako Divoké historky, přesto stojí za zhlédnutí. Za mě solidní 4*.

Poviedkový film so štyrmi poviedkami. Na Divoké Historky sa to ani zďaleka nechytá. Najväčší problém vidím v tom, že film pojednáva o nesympatických, nepríjemných ľuďoch, ktorí si za svoje problémy môžu vďaka svojím zlým vlastnostiam, ktoré príliš nedokážu zmeniť. Vďaka tomu som nielenže nemal chuť tým postavám fandiť, ale vlastne ma ani príliš nebavilo sledovať ich osudy. Na to nie je film dostatočne absurdný a zábavný. To sa týka hlavne druhého a tretieho príbehu u ktorých mi tie hlavné postavy fakt liezli na nervy a prial som im len to najhoršie. Prvý príbeh je aspoň krátky a páčilo sa mi jak sa neskôr napojí na ďalší príbeh. Jediný skutočne vydarený je štvrtý príbeh o chlapíkovi, ktorý si na vyriešenie svojich podvodov najme agentúru špecializujúcu sa na výhovorky. Tento príbeh bol konečne tak absurdný, že bolo zábavné sledovať do akých sračiek sa ten ústredný podvodník prepadá. Aj vyústenie je tentoraz odlišné od predošlých príbehov. Trochu ma sklamalo, že film ku koncu uhne. prepojí všetky príbehy a väčšina tých parchantov sa poučí. Za mňa to už bolo neskoro a fakt som im nič dobré neprial. Takže celkovo skôr sklamanie a za zhliadnutie to stojí len vďaka tomu poslednému príbehu. 6/10.

Ako som tak sledoval Historias lamentables, ihneď som si spomenul na argentínskeRelatos salvajes, ktoré boli praktický na rovnakej kompozičnej vlne ako tento španielsky súbor 4 poviedok. Keď to však porovnám, tak Argentínčania to zvládli oveľa lepšie. Na španielskom prevedení mi akosi prekážala tá neskonalá absurdita, do ktorej to bolo celé ladené. A pritom po scenáristickej stránke tie poviedky mali potenciál na to, aby to do toho absurdna padať nemuselo. Najviac sa mi páčila poviedka č. 4 o alibi na mieru, to bolo skutočne vybavené! Tie ostatné sa pohybovali kdesi na hranici priemeru. Dávam 3*, ale ani o tých nie som až tak úplne presvedčený...