Guma (2010)

Z filmů Quentina Dupieux, které jsem zatím viděl, myšlenkově slabší kousek stojící na ojetém vzorku nápadu, který se zřejmě ještě ve více než stoleté historii filmu v této podobě neobjevil. Aby měl i další vrstvu, přidává Quentin hrátky s filmem ve filmu, filozofii filmového média a zakuklenou kritiku hollywoodské konzumní tvorby. Bohužel tuto druhou vrstvu Dupieux už dokonale prozkoumal ve svémNonfilmu (2001), který doporučuji nadšencům kreativní filmařiny a filozofům filmového média. Rubber je jen vztyčeným výstražným prstem. Dávejte si pozor, co uděláte se svými ojetými pneumatikami, pokud je vyhodíte nebo pohřbíte na opuštěném místě, probudí se a nastane Noc oživlých pneumatik. Vydají se do Hollywoodu zavraždit všechny herce, režiséry a producenty vašich oblíbených blockbusterů. Do kin by pak přicházeli jen kvalitní filmy nezávislých filmařů a to rozhodně nemůžeme chtít. Takže všechny ojeté pneumatiky poctivě spalte na skládce, nebo ve vysokoteplotní spalovně. Filmu Rubber přihazuji hvězdu navíc za obsazení hlavní role skvělým věcným hercemRobertempřezdívaným The Tire. Pochází z významné rodiny Goodyear. Mnoho příslušníků této velké rodiny pracovalo v automobilovém průmyslu a někteří se proslavili jako výborní závodníci. Například slavnýEagle Goodyear. I když Goodyearové pracovali i u filmu, nikdy to nedotáhli dál než k rozvážcecateringu. Případně dělali komparz ve filmových scénách a ti lepší se vypracovali na kaskadéry a herce menších čivětšíchvedlejších rolí. Jediný, který dostal hlavní roli ve vlastním filmu, je právě Robert. Pro jeho obsazení byla klíčová schopnost samostatného pohybu. Tu totiž mnoho pneumatik nemá. Další výhodou bylo, že měl navíc i telekinetické schopnosti. Ale rozhodující samozřejmě byly jeho schopnosti herecké. Hned ve své první scéně, když se Robert probouzí k životu v poušti a snaží se postavit na svůj běhoun, beze slov, bez očí a bez mimických svalů dokáže divákovi předat prožitky duše pneumatiky. Podle jeho vlastních slov se při svém výkonu inspiroval protagonistou filmuWall-E.

Větší kokotinu jsem už dlouho neviděl :) Byla to až tak velká kokotina, že si zaslouží alespoň tři hvězdy. Nápad relativně dobrý, mnohé provedení podstatě horší, ale pár scén bylo opravdu vtipných, nečekaných, absolutně beze smyslu a prostě tak nějak absolutně absurdních. Oddechovka na večer s drinkem ani dobrá, ani špatná. Já vlastně nevím. Nejraději bych dal odpad! a nejraději udělil minimálně tři. To se mi u žádného filmu asi ještě nestalo.

Policejní kapitán si vymontuje kolo z auta, oddělí pneumatiku od ráfku, ukáže na ni prstem a zbytku týmu poví, že takto přesně vypadá pachatel. Začíná to jako absurdní vtip? Ne v podání hračičky Dupieuxe jde o promyšlený a naprosto vážný pohled na situaci okolo obživlé a po krvi lačnící gumy. Do komplotu je  zamíchána i perspektiva vyprávěného příběhu a divácký dopad na skutečnost, kterou všichni sledujeme a její nejhorší možné vyústění, kdy se celý hrůzostrašný nápad vymkne kontrole. 65%

NO REASON. Béčkový horror o oživlé psychokinetické pneumatice obohacený o vtipně zpracovaný meta-komentář na vztah diváka a filmu. Jde vlastně o film ve filmu, kde když pominu absurditu primární zápletky s pneumatikou, je vše postavené na hlavu faktem, že diváci jsou součástí filmu, který sledují a ani všichni aktéři "filmu" si nejsou vědomy toho, že jde o film. Realita a film je tedy smíšena, z čehož plynou vtipné situace.

Ne že by se to vyloženě nevyvedlo, ale provedení dopadlo tak půl napůl. Artovou myšlenku jsem sice pochopil - kritika konzumního diváctva prahnoucího po laciném béčku vs artový přístup -, ale přišlo mi, jako by ta zpráva nebylo doručena úplně tím nejlepším způsobem. Protože když se podívám na druhou stránku filmu - na vraždící pneumatiku -, vidím nevyužitý potenciál mocného a komického záporáka, který by film klidně utáhl sám o sobě. Ta pneumatika se během 80 minut totiž nevyřádí tolik, jak bych si přál. A taky bych uvítal, kdyby vraždila sama za sebe, a ne s pomocí nějakých telepatických schopností. Tudíž za mě sice originální film se zajímavou myšlenkou a hustým úvodem a závěrem, ale s dutou výplňovou prostřední částí, kde se jaksi dalo s námět pohrát víc.Vyhodnocení:Trochu mi to připomněloPřízrak