Grounded: Making The Last of Us (2013)

V dokumentu se otevírají dveře do kuchyně studia Naughty Dog, kde byla vařena jedna z nejvýznamnějších her všech dob. Tento film poskytuje jedinečný pohled na to, co všechno je potřeba k vytvoření videoherního fenoménu - od nekonečných hodin programování, přes umělecký design, až po emocionální investici týmu. Zvláště působivé jsou svědectví tvůrců a herců, kteří sdílejí své zkušenosti, výzvy a úspěchy. Grounded není jen o tvorbě hry, ale o lidech za ní; o jejich vášni, tvrdé práci a odhodlání. Jako fanoušek hry, nebo jen jako někdo, kdo oceňuje umění a vědu stojící za vývojem her, je tento dokument neocenitelným zdrojem inspirace.

Dokumentární portrétGrounded: Making The Last of Usnejenže slouží jako perfektní rekapitulace emocionálně turbulentního příběhu Joela a Ellie, ale zároveň jde o sofistikovanou sondu do komplexního tvůrčího procesu tohoto post-apokalyptickýho popkulturního fenoménu pod precizní taktovkou vizionářeNeila Druckmanna. Fenoménu, který přepsal pravidla a překonal pomyslné hranice toho, jak vyprávět audiovizuální příběhy. Takže já jen doufám, že tahle elegická sága o odpuštění, pomstě, utrpení, lásce a naději se přesně v dnešních večerních hodinách dočká plnohodnotné seriálové adaptace, kterou si fanoušci tak dlouho zasloužili....VÍCE ZDE.

Napriek tomu, že toto je filmový portál, hodnotím výnimočne videoherné kombo LOU a predovšetkým aktuálne LOU, part II. Videohrám holdujem už pomerne okrajovo v priemernom tempe 1 hra/rok (max.) (+ navýšenie o COVID-ovú karanténu), ale napriek môjmu na hry už predsa len vyššiemu veku ma Naughty Dog aj tentokrát dostal. Druhý diel je kvalitou hereckých výkonov (dabing, motion capture), celkového spracovania a kvalitou scenára na úrovni, ktorá výsledným efektom na diváka/hráča zatieňuje aj väčšinu filmovej produkcie. Lepší "filmový" zážitok som za celý uplynulý rok asi nemal, čo neviem či vypovedá niečo o stave kinematografie, videohier alebo o niečom inom. Dvojka je bezútešná a trpká story, na pozitívnejšie momenty veľmi skromná - jednotka v porovnaní pôsobí ešte pomerne optimisticky či nádejne, dvojka je zmar a depresia skrz naskrz. V prvom dieli sa postavy snažili zachrániť v sebe to dobré, napriek zmene všetkého naokolo k horšiemu. V dvojke sme vo svete, kde tí čo pamätajú časy minulej civilizácie starnú, presúvajú sa na okraj a žezlo preberá mladšia generácia, ktorej jediné hodnoty a morálny kompas sú získané práve od starších čo apokalypsu prežili a ktorí sa s ňou každý vyrovnali po svojom. Normálnosti sa svet snaží držať z posledných síl a darí sa to s veľmi zmiešanými výsledkami. Neil Druckmann a Naughty Dog sa odvrátenej strane "toho ako by to mohlo byť" postavili čelom a obtočili okolo nej silný príbeh o všeličom možnom. Je to aj o idealizme, o fanatizme, o láske v čase cholery, o lojalite, o pomste, o stratách a o tom, že niektoré diery sa zaplátať nedajú a niektoré jazvy sa nikdy úplne nezahoja. A že keď už raz človek nazrie na dno priepasti, nikdy z nej úplne nevylezie. Je to smutný a aj zúfalý príbeh, človek si ho neužije ako "dobrú zábavu" a je ťažké držať palce hrdinom, ktorých motivácie sú síce ľudsky akosi pochopiteľné, ale činy ku ktorým ich vedú sú morálne prinajlepšom diskutabilné. Je škoda, že sa tieto (podľa mňa naplnené) ambície nestretli u hráčov s väčším pochopením a že mnohí odvážnejší a košatejší príbeh neprekusli. Je paradoxné, že práve pri príbehu o rozvrátenom svete, kde človečenstvo dobrým časom a civilizovanému spolužitiu už dávno zamávalo, toľkým vadí, že ten príbeh si dovolí neísť cestou konformity a emocionálneho uspokojenia. Druckmann a Naughty Dog s dvojprogramom LOU a LOU, part II dokázali na videohernom poli niečo zriedkavé a len ťažko hľadajúce konkurenciu. Keď sa podarí pôsobivosť hier pretaviť aj do pripravovaného seriálu, bude to niečo extra.

Dokument o tvorbě vcelku originální zombie adventury The Last of Us není zrovna nejlepším příkladem toho jak by takováto making of videa měly vypadat. Místo aby se pořádně popisoval vývoj hry, ukázal koncept arty a různá vývojová stádie atd., zabývá se vyzpovídáním snad všech zůčastněných, kteří do zblbnutí opakují jak je všechno co dělají úžasné a inovativní, všichni jsou skvělí a boží a jak je ten jejich kancl nejlepší místo na světě... Alespoň že se v přehnaně dlouhé stopáži našlo místo i pro ukázky z motion-capturingu a tvorby houbových zombíků.

Dosť dobré. 8-9/10.