Generál (1998)

To už musel být v Irsku, potažmo v celé Británii, pěkný rozruch, pokud si jeden čerstvě mrtvý zloděj vysloužil během tří let rovnou tři stylově odlišné filmy (ale stále dost lepší, než sledovat temné mordy, na nichž staví v nekonečně produkovaných seriálech staví část dnešní TV tvorby).Generálaprovází i perlička navíc, když ho natočil režisér, jenž sám byl v reálu okraden hlavní postavou. Dřívější rukopis Johna Boormana z jeho dobrodružných a fantasy filmů bych sice tady vůbec nepoznal, ale za mě se mu tady podařilo plně obstát i v úplně odlišném stylu: S civilním podáním film působí životně, nečekaně zvolený černobílý obraz dotváří realistický odstup, přesto (až na nějakou násilnější či smutnou scénu) vyznívají mnohé okamžiky humorně a s rafinovanými patáliemi s obratností hlavního hrdiny, v poměrně svěžím tempu mnoha loupeží, vybídnou diváka k nejednomu pousmání. Celý příběh zloděje, který své „řemeslo“ miluje stejným dílem jako vlastní rodinu s manželkou, přidanou milenkou a pěti dětmi, zavání až absurditou, díky černobílému vizuálu z něj dýchá menší opojení starými časy, přitom co chvíli tu „romantickou“ rovinu úspěšně překračuje a stíhá obsáhnout i drama a neklidné politické pozadí. Užil jsem siGenerálai díky skvělému výkonu Brendana Gleesona – působí na mě opět jako zvláštní zjev: jako herec od pohledu nepříliš atraktivní, který si mě ale přesto ve filmu za chvíli umí získat, podmanit a strhujícím způsobem bavit. I vyvolat různé emoce, což se dařilo i samotnému filmu.[85%]

Kterak člověk už jako malej šmejd dospěje a velkým šmejdem se stane, aneb hnízdo bílých cikánů, kteří nikdy dělat nebudou, ale na lumpárny jim ruce a mozek šrotují. Někdy skutečně úsměvně využívají hlouposti a nedbalosti jiných, viz krádež drahých, nechráněných obrazů, kdy po letmém okouknutí policie opět v klidu odjede, to mi opravdu dostalo. Dost dobrý je milostný trojúhelník, ať to zůstane v rodině.Policie je zde vykreslena jako sbor blbců v uniformách, viz dojde benzín, jedeme pětset kilometrů a policejní posádka nikomu podezřelé nepředá a netuší, že bude nádrž na suchu, ale třeba to tak bylo. No, zkrátka, dobře zahrané, dobře zrežírované a pro ten humorný nadhled dávám čtvrtou hvězdu, ale jinak, děkuji ti Nejvyšší tam nahoře, že přesto, že jsi naše geny vrazil do Čech a ne někam na jih kam bych chtěla, jsem schopná ti to odpustit, protože vrazit nás na tenhle divný ostrov, tak fakt nevím...

Hodně netradiční film. Škoda, že už od začátku člověk ví, jak tenhle podivnej životní příběh skončí... No, jak jinak :o). Herecký obsazení hodně na úrovni. Ale celkově sem to spíš jako vážnej film bral jako komedii, i když se to natočilo podle pravdy. Všechny ty nápady hlavního hrdiny jak vyjebat s policajtama sou fakt na úrovni. Asi nejvíc jak ho sledovali, tak poručil svejm kumpánům, aby od něj z baráku odešli s kuklama a benga pak nevěděli koho sledovat :o). Nebo jeli tak daleko autem, dokud jim nedošel benoš, ten si pak dolili z kanistru a benga kanistr neměli :o). Ale jako docela slušná podívaná...

Natáčet filmy o chuligánovi, zloději a násilníkovi (mučiteli) je nyní na programu dne. Nejlépe je přitom, když má nějaké jméno, ganster bez jména, to by bylo příliš obecné, to by mohl být každý. Osvědčené gangsterské metody (přechytračení policie, krádež zlatých cihel, mučení podezřelých ze zproněvěry), to samozřejmě nesmí také chybět. Nakonec dávám jednu hvězdu za zobrazení Martina Cahilla jako skutečného bídáka, i když bych nebyl proti, kdyby úvodní scéna byla i závěrečnou. I když jsem film měl puštěný, přestal jsem jej vnímat po scéně "marné ničení kulečníku".

Reziser John Boorman /Deliverance, Excalibur/ natocil len priemerny film o irskom zlodejovi menom Martin Cahyll. Tempo je len priemerne, kulisy tiez nic moc - za Kultovou Kleopatrou zaostavaju poriadne a dialogy su na moje pomery len priemerne. Okrem Brendana Gleesona /Braveheart/ sa tu objavil aj Jon Voight /Anakonda, Nepritel Statu/, zvysok som jaxi nepoznal. Rezia je ale na urovni : 56 %