Fanatik (1996)

Nebyť vecí ako neexistujúca ochranka vrcholového športovca, čo hocikomu umožní ukradnúť mu syna, auto a psa naraz (už chýbal iba dom), bol by to výborný thriller. Hlavne preto, že De Nirovi rola psychopata neskutočne sadla. Rozdiel medzi fanúšikom a fana-tikom je bomba, ktorá mu v hlave tiká. Eskalácia udalostí je potom len otázka času.

"Lidé jsou rúzní, povetšinou hovada." - Švejk. Chlapec mal veľkú pravdu ... no nie vždy sa takí rodia, stávajú sa nimi na základe viacerých podnetov. Typickým príkladom je Gil Renard. V živote prišiel o všetko, ale lásku k basebalu mu nevezme nikto. Nikto !!! Celý film si ukradol pre seba Robo de Niro a to s akou zarputilosťou dokáže ísť aj cez mŕtvoly, len aby vo falošnom domnení pomohol hráčovi, ktorého FANATIC-ky zbožňuje je postupne stále desivejšie. Jediné čo od neho očakáva je aspoň trochu vďačnosti.

Kedysi ma to veľmi bavilo a keď aj dnes porovnám s pokusom film prerobiťs Travoltom, tak získava táto verzia ešte viac na cene. A nevadí ani kriminálnik Snipes, remeselný kumšt De Nira to všetko skvele ťahá. Film je atmosférický, emotívny a reálny s psychologickou hĺbkou. Majster v hraní na psychopatov či maniakov bol Jack Nicholson, ale De Niro sa mu tu v pohode vyrovnal. Film o sklamanom psychopatovi. Niečo, ako Matovič po septembri 2023.

Každý z nás by si zasloužil člověka, který by nás měl rád stejně hluboce, jako má Gil rád San Francisco Giants. Jen by to tedy neměl být sociopat. Dokud se film držel při zemi, oceňoval jsem lahůdkovou atmosféru a výborného De Nira. Jakmile se příběh vydal mimo území příčetnosti, kouzlo téměř vyvanulo. Scénář je jednoznačně nejslabší složkou filmu, protože zlom mezi neodbytným fanouškem a čímsi zrůdnějším, je až příliš ostrý, než aby byl věrohodný. De Niro už utáhl horší filmy a Wesley Snipes zahrál skvěle, takže spolu s charismatickou režií Tonyho Scotta toho hodně zachránili, jenže s takhle rozdanými kartami byl potenciál až někde u Schumacherova Volného pádu. Na ten se Fanatik nechytá ani omylem.

Gil je debil fixovaný na baseball, Bob je nabob fixovaný na číslo 11. S tímhle materiálem bylo těžké něco udělat.. Pod Scottem je audiovizuál rolling stone, co svou dynamikou, kamerovými rejdy a hřmotnou hudbou dlouho drží Fanatika ve hře, ale zvítězit proti ve frašku se měnícímu obsahu bylo stejně obtížné, jako kdyby Giants chtěli bodovat s domácí metou na pozemku Alcatrazu. Vypadá to, že když se Bobby nesveze na podvozku, není jeho stalkingové nasazení úplně na Max..