Emperor (2012)

Film Emperor je hodně nevýrazný snímek o konci druhé světové války z pohledu Spojených států. Ve druhé světové válce jako poslední válčilo Japonsko a s jeho náturou (boj do absolutního konce a do smrti) by válčilo ještě dlouho. Bylo nutné přesvědčit japonského císaře, aby toho Japonsko nechalo. Film je právě o tom přesvědčování. :-) Bohužel ani zdaleka nevyužil potenciál námětu a sklouzl do šedého průměru. Místo pořádného politikaření a intrik, šli tvůrci naproti (americkému) divákovi a přidali tam romantiku. Slušné obsazení a herecké výkony, dobrá řemeslná stránka a vydařená výprava jsou plusy filmu. Nicméně ten krok vstříc romantice to stáhl do výše uvedeného průměru. Celý snímek postrádá napětí a naléhavost. Ač šlo o nesmírně důležité období a události ve světových dějinách, z filmu to bylo cítit jen velmi slabě… slabé tři hvězdy.

60%. Byla to záležitost státnické moudrosti amerických vítězů, kteří si uvědomovali Pyrhova vítězství na Iwodžimě a Okinawě. Historicky je to jaksi neobjevné. Bylo naprosto zřejmé, že potomek bohyně slunce Amaterasu Oomikami nesmí zemřít, jinak by brzy okupanti dookupačili. Ono je jedna věc mrsknout dvě atomovky na analytiky vytipovaná velkoměsta a úplně jiná pohádka je ovládat sebevražedně nadaný národ, kterému jste zabili Boha a Císaře v jedné inkarnaci.

Zajímavý pohled na příběh obyčejných lidí na pozadí americko-japonského konfliktu 2. světové války. S hlavním hrdinou prožijete dobu bezstarostnosti a lásky v cizí zemi, která je přetržena nepřátelstvím aby se pak spojila ve společném žalu po vítězství jedné strany. Jenže neméně zajímavý je i osud japonského císaře na konci války a jeho velmi překvapivá úloha při jejím ukončení a nastolení míru. Další lekce z historie, kdy vše není tak černobílé, jak jsme si dosud mysleli.

Ten, kdo se alespoň trochu zajímá o historii, případně o toto konkrétní období, ví, že císaře zlikvidovat amíci stejně nemohli - Emperor je tedy pro mě slepá ulička a pouhý výstřel do tmy… Slušné herecké výkony navíc úplně podkopává romantická zápletka, která do jisté míry celkovou vážnost situace odstavuje na vedlejší kolej a to je pro mě absolutně nedůstojné a nepochopitelné…

Divák sa bude ocitať v dvoch svetoch. Jeden je v Japonsku v roku 1945, kedy sa americká armáda snaží vyšetriť prípad japonského cisára Hirohita a druhý je v minulosti, ako sa vojak Benner Fellers snažil zbaliť japonské dievča.V amerických filmoch sa inak taká sebareflexia a pochopenie pre ostatných práve veľmi nevidí. Rovnako tak záverečné stretnutie bola pekne silná scéna.Za hercov by som vyzdvihol Tommy Lee Jonesa ako MacArthura a Matthewa Foxa, známeho zo seriálu LOST. Záver bol silný, niektoré časti vyšetrovania tiež, ale v iných miestach film pôsobil televízno, zbytočne unáhlene a faktom je, že ona love story bola veľa nadbytočná a rozhodne by som sa radšej viac venoval bojom.