Elle (2016)

Je to francouzské, tak to dá víc na formu a bizár než obsah. A forma znamená, že čučíme jak kočka na znásilnění po neskutečně dlouhou dobu. Navíc kdo se nechal nalákat obsahem, není zrovna přesný. Žádné vyšetřování se nekoná, jenom přehlídka charakterů, které "chcete" mít v rodině. Je to herecký koncert pro Isabelle Huppert. Vedlejší dějové linky slouží k humorným situacím, kterých tam není málo. Nevím, jestli zápletka s otcem nebyla už zbytečné odvádění pozornosti. Maximálně nám říká, že hrdinka je opravdu oběť.

Z tohto filmu mám podobné pocity ako zo Základného inštinktu, že vlastne ani neviem čo som videl. Preto pre Verhoeven nikdy nebude mojim obľúbeným režisérom a ani sa odo mňa nedočká nejakého väčšieho uznania. Všetku jeho prácu totiž odvádzajú iní ľudia, či už sú to herci, scenáristi, kameramani a pod. Tí sa snažia, aby bol výsledok pri najmenšom prijateľný a platí to aj v tomto prípade. Hlavne po hereckej stránke je to na vysokej úrovni, scény sú vrcholom komornej nepríjemnosti hlavne vďaka ich gestikulačnej a mimickej dokonalosti. Lenže aj napriek týmto kvalitám nejdem nad tri hviezdy, pretože to nemá potrebnú kadenciu, čo by ma prikovala do sedačky a ani ma to neláka na opätovné pozretie. Čakal som na záver, ktorý by mi dal ten potrebný blackout, ale to neprišlo. Slušná dráma to musím uznať, ale okrem hereckej stránky za mňa nič prevratné.

Někdy je opravdu složité přijmout skutečnost, jak Paul Verhoeven snížil s nástupem 21. století svoje měřítka.. Od nejzajímavějšího tvůrce devadesátých let, který dokázal vyburcovat a donutit rodiče stanovit jakýsi seznam filmů, na něž by se neměly jejich děti dívat, i přesto, že se bát rozhodně nebudou, až ke skoro rutinérovy.. Od Total Recallu po Hvězdnou pěchotu, chápu, co nám chce Verhoeven říct, baví mě jeho prokreslení ženských figur, a s takovým obdivem mě baví sledovat jeho obraz a vyprávěcí postup, ale úderem začátku 00's se Verhoeven více podvolil mainstreamu. Ne, nezanevřel na svoje odvážně násilně či sexuálně pojaté scény, ale jakoby zbytek podřídil jen na prostou vatu okolo. A přitom mám několikrát pocit, právě i u Elle, že tam ty náznaky vzít to jinudy jsou, ale už se mu do toho nechce. Jeho Elle není nejslabší film z jeho sbírky, ale současně absolutně nezvládá navázat na mistrovy nejslavnější díla.. Michele to má za sebou, máma jí umírá, otce nenávidí a svoji novou rodinu si nechala rozdělit. Když tu se jí život zpestří, začne ji totiž kdosi ve vlastním domě znásilňovat, což přece nemůže nahlásit na policii, jinak by tohle vzrušení mohlo skončit.. Ne, nelíbí se jí to, instinktivně bojuje s agresorem, ale uvnitř sebe jakoby přesně na tohle čekala. Že po tom, co je na všechny přísná v práci, synovi nedá uznání, ji doma pořádně někdo naloží. Tohle Verhoeven obtiskl do Elle, to vzrušení z něčeho tak nepříjemného jako je znásilnění.. I když si třeba ze synopse přečtete, jak Michelle půjde tajemnému zvrhlíkovi po krku a doufáte v akčnější revenge story, tak ne a já si to vykládám přesně naopak. Dost přesvědčivé životní scény, kde tu synek potřebuje peníze na dům a přece doufá, že vy mu to zaplatíte, když on pracuje jen v bistru.. Elle v sobě něco má, občas pěkně pracuje s atmosférou, kdy čekáte odkud ze tmy něco vyskočí. Stejně tak má v sobě takovou Hanekeho Funny Games nevhodnou vzrušivost, kterou teda vidím u Verhoevena prvně. Ale stejně to není úplně využité.. Můj výklad je čistě můj, jelikož já bych si to nepřebral jinak, ale Michelle je tak emočně rozbitou osobou, že klidně někdo může tvrdit, že si to zaslouží.. Škoda, že Elle není o dobrou půlhodinu kratší, pak mohla dramatická vrstva ustoupit na úkor něčeho živelnějšího.. Ale smekám před Isabelle Huppert, dává si to s neskutečnou grácií a je z ní vynikající mrcha s věčnou sklenicí vína v ruce.. Stačí to na Verhoevena?60%

Být Elle o půl hodiny kratší, byl bych spokojenější. Kdybych hodnotil podle toho, jak jsem se bavil, musel bych dát okolo 50 %. Ale na druhou stranu je to velmi neobvyklý film s neobvyklou hlavní hrdinkou, který byl na pár místech opravdu znepokojivý a měl i docela atmosférické okamžiky. Takže tak 60 % až 65 % si asi zaslouží.

Toto je typicky Verhoeven. Drsný thriller, ktorý si neberie servítku pred ústa. Je pravda, že Paul natočil v minulosti aj lepšie filmy. No aj v pokročilom veku, vie dodať niečo ako slabšiu verziu Základného inštinktu. Atmosféra, či zaujímavý príbeh nechýba a herci sú taktiež výborný, obzvlášť Isabelle Huppert, ktorá si tých niekoľko ocenení pravom zaslúži. 80% - 4*