Maso a krev (1985)

První anglicky mluvený film Paula Verhoevena a hned taková exploze. Snímek vtrhl do kin jako nezvaný host, který rozkopne dveře a drze ukáže středověk v podobě, jakou si před ním málokdo dovolil. Špinavou, cynickou a bez příkras brutální. Tady se nehraje na hrdinství ani romantiku. Tady se hraje na pudy, moc a přežití. Vrcholná, šokující scéna hromadného znásilnění, motivovaná zjištěním, že oběť je panna, tehdy rozpoutala bouři nevole a film byl okamžitě označen za sexistický a samoúčelně násilný. Na tom se asi ani dnes nic nezměnilo, středověk nestředověk. Vyprávění navíc odmítá klasickou oporu v jediné hlavní postavě. Ačkoliv se může zdát, že tahounem je Rutger Hauer, jde spíš o iluzi vytvořenou jeho charismatem než o skutečné dramaturgické ukotvení. Postavy jsou záměrně odpudivé, morálně rozložené a bez špetky idealismu. Už úvodní dobývání hradu překvapí až groteskní kombinací násilí a absurdity. Momenty, které působí téměř jako parodie, ale zároveň zneklidňují svou syrovostí. Právě tato nejednoznačnost je jádrem filmu. Je to ještě drama nebo už černá komedie? Myslí to tvůrci vážně nebo se divákovi vysmívají? V době premiéry tahle ambivalence publikum skutečně šokovala. Dnes však snímek působí jako fascinující, téměř hypnotická studie středověku coby éry moru, špíny, fanatismu a rozpadu hodnot. Zároveň také bez milosti demontuje mýtus rytířské cti a nahrazuje jej obrazem světa, kde vládne chaos. Z dnešního pohledu jde tedy o odvážné a vizuálně podmanivé dílo, které ani po dekádách neztratilo sílu provokovat. Dvouhodinová stopáž ubíhá svižně, film si drží energii a neuhýbá z nastoleného tónu. Ve srovnání s jinými historickými snímky působí stále dost neobvykle. Avšak právě v tom tkví jeho trvalá přitažlivost.

Tak holandsky reziser Paul Verhoeven si absolutne nedava servitku pred usta a serviruje nam drsny,nasilny a obcas aj nechutny pohlad do obdobia stredoveku,ktore osobne pokladam za najhorsie,najkrutejsie,najspinavejsie,najtemnejsie a najbrutalnejsie v dejinach ludstva,samozrejme nechyba ani nahota a to znasilnenie Jennifer Jason Leigh bolo fakt zaujimave,k tomu vsetkemu sa prida este mor a na svete mame film,ktory urcite nie je pre citlivejsie osoby,za mna mega-spokojnost a jasne hodnotenie...:⁠-⁠)

Znôška nezmyslov až-až... Smrť na morovú nákazu minútu po infekcii, neuveriteľne sofistikovaná dobývacia veža s výsuvným rebríkom vyrobená šľachtickým géniom a asexuálnym incelom za jednu noc... Unikátne využitie hromozvodu :)))... Typická Poledourisova hudobná téma len dotvára záver, že skôr ako o historický film ide o conanovskú fantasy bez démonov (nakoniec, ľudské zvieratá ich zastupujú dostatočne)... Stredovek evokovaný len prehnanou brutalitou, či brutálnym sexom a nahotou, Hauer to musel mať pri natáčaní s Leighovou sakra ťažké, toho brómu čo sa tam minulo, bolo by asi najlepšie obsadiť  niekoho ako Rock Hudson, či Jean Marais, ale tým by sa to asi hnusilo. Film sa napriek prezentácii dosť samoúčelnej nahoty (ale zase aspoň niečo :)) sa predsa len odlišuje od priblblých soft pornofilmov nemeckej proveniencie tej doby, ale rozpaky nad scenárom ostávajú naďalej. A navyše mladý šľachtic o panenskej neveste po jej eskapádach mohol akurát tak snívať, čo v tej dobe bolo dosť zásadné. Rutger (od Blade Runnera) a Jennifer (od Stopára) patria k mojim obľúbeným, ale ani jej menej ako minimalistické kostýmy v niektorých scénach z tohto filmu neurobili niečo pozoruhodné. Pekná výprava, ale to je málo, na Jastrabiu ženu tento pokus nemá, tá sa aspoň na nič nehrá. Tretia slabá hviezda kvôli faktu, že dnes by to už možno natočili lepšie.

Opravdu nevím, co si o tomto snímku mám myslet. Byl to poněkud bizár. Nepříliš atraktivní historka o pomstě oplzlé bandy žoldnéřů, která putuje krajem spolu s houfem prostitutek a uloupí dceru regionálního bosse. Většina filmu se odehrává na ošuntělém hradě, který se bandě podaří dobýt a po nějaký čas si tam užívají jako v žitě. Schválně bych byl zvědavý, kolik minut stopáže se Jennifer Leighová producírovala oblečená a nahá. Řekl bych, že rozdíl bude hodně těsný.

Zase jednou Verhoevenova chuťovka. Zde je i autorem scénáře. Bitky, dobrý hlášky. Samozřejmě na nějakou historickou věrnost musíte zapomenout. Herecké výkony byly ale dobrý. Hudba Basila Poledourise taky slušná.
"Hawkwood: Bůh Ti žehnej Martine, v nebi Tě za to odmění. Martin: Já bych radši dostat zaplaceno dříve, pane, pokud Vám to nebude vadit."