- CZ dabing
- HD
Maso a krev (1985)
Sledovat Maso a krev online
O filmu Maso a krev
Zničeni láskou, poznamenáni krví... Významný kosmopolitní filmař s pověstí provokatéra Paul Verhoeven ve filmu Maso a krev přichází s temnou a šokující vizí raného novověku, která zrcadlí moderní dobu v nadčasovém příběhu o mocné vášni a osudové zradě. Píše se rok 1501 a kdesi v západní Evropě zuří krvavé boje o moc. Mocný šlechtic a tyran Arnolfini (Fernando Hilbeck) slíbí brutální armádě žoldáků za znovudobytí svého panství veškerou kořist a volné celodenní drancování. Po vítězném tažení ale zrádný Arnolfini svůj slib nedodrží a nechá žoldáky bez slitování vyhnat. Za krutou pomstou vede skupinu vyvrženců nevyzpytatelný válečník Martin (Rutger Hauer) pod záštitou svého jmenovce a věhlasného světce s mečem Martina z Tours. Martinovi bandité v přestrojení za mnichy napadnou karavanu a zúčtují se starým Arnolfinim, nevědomky ale unesou krásnou snoubenku jeho syna Stevena (Tom Burlinson). Půvabná zajatkyně Agnes (Jennifer Jason Leighová) si dokáže získat chladné srdce svého věznitele Martina. Mladý Arnolfini se ale nehodlá milované snoubenky vzdát, za každou cenu ji chce pro sebe získat zpět. Rozervaná Agnes se zmítá v nelítostném boji dvou znesvářených soků, jejichž finální střet se odehraje v místě, které páchne smrtí.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (239)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
"No ty píčo!" Jsem si říkal asi 4x v průběhu tohoto klenotu. Taky jsem si na začátku říkal: "Kde je sakra to flesh and blood?" jisté náznaky weird shit tam byly, ale když se ťalo, tak bez patřičného gore. No, eskalovalo to rychle... Co jsem to byl za bezvěrce, že jsem si tenhle Verhoevenův klasický počin ještě nedal? Vždyť je to pravděpodobně režisér, s nejvíc 5/5 co mám na CSFD (sorry Stevene, Christophere, Danieli a Stanley). Prapodivný mix nedělní televizni pohádky na ČT1, dark fantasy, Armády temnot a Johna Waterse na mě fungoval kupodivu skvěle. K tomu Basil Poledouris na volnoběh (což je pořád víc, než většina současných skladatelů), Jan de Bont za kamerou v topu a dost pravděpodobně nejvíc cool role Rutgera Hauera ever (sorry Blind Fur a Blade runnere) mi vykouzlili úsměv až do smrdutého konce . Na druhé shlédnutí možná půjdu výš, protože přece jen občas něco vytrhlo z konceptu (jestli nějaký byl).
Zdroj: ČSFD.cz (2026-06-15)I mistr tesař se někdy utne. Nebo v tomto případě se hodí spíš: Každý holt nějak začínal. Jako když jsem viděl to vysoké hodnocení a měl možnost kouknout na předHollywoodskou éru Paula Verhoevena, tak jsem se těšil na další jeho klenot, který jsem ještě neviděl. Jeho tvorbu mám totiž hodně rád. Aletohle je prostě BRAK, sorry jako. Kdybych měl celý film charakterizovat jedním pokud možno co nejvýstižnějším přídavným jménem, tak bych použil asi - zmatený. Fakt je to celé brutálně zmatené, vůbec není jasné, kdo je ve filmu hlavním hrdinou a už vůbec není jasné, kdo je vlastně záporák a kdo klaďas, protože tam postavy mění strany, postoje, chování jak ponožky. Přitom začátek vypadal slibně - žoldáci a rytíři bojující za krále, či kdo to byl, jsou jím zrazeni. Ok král a nohsledi jsou záporáci, kladní žoldáci se budou mstít. Jenže velice rychle zjistíte, že žoldáci jsou banda oplzlých buranů, všechny ženy ve filmu jsou laciné štětky (včetně té princezny, či kdo to byl), všichni dělají zlé nebo přinejmenším divné věci, není komu fandit, nikdo tam není sympatický a ta princezna štětka, ta vůbec nevěděla co a koho chce, až tím byla úplně na facku. Film se může pyšnit zásobou naprostých nesmyslů jako třeba PŘES NOC postavený dřevěný tank plný složitých mechanismů včetně výsuvného požárního žebříku, jehož výroba i s dnešní technikou by zabrala víc než týden, natož ve středověku se sekyrami, či nakažení morem, které proběhlo doslova pár sekund po vypití kontaminované vody a hromada dalšího (ten superblesk fakt píše). A taky film obsahuje nepřeberné množství totálních WTF momentů, kterým kraluje scéna, kdy princ s princeznou sedí na trávníku, koketují spolu a pak se začnou milovat. Jo, pardon, zapomněl jsem zmínit důležitý dodatek a to, že vše probíhá kousek od zohyzděných oběšenců v rozkladu. A tím kousek nemyslím třeba dva metry, ale pár centimetrů a to tak, že kdyby trochu víc zafoukal vítr, tak by pahýl chodila toho oběšence ty dva milence líbezně pohladil po tvářích. Masakr. Finále se pak stává čirou parodií, to už nevím, jestli si z nás Verhoeven prostě nedělal srandu (tímto zdravíme oštěp s raketovým pohonem). Dost lidí píše, jak to bylo brutální, ale neřekl bych, naopak jsem od spojení Verhoeven -> středověk čekal větší maso. Basil se taky zrovna moc nepředvedl. Opravdu nechápu, jestli čtyř a pětihvězdičkáři zrovna v den shlédnutí filmu nevyhráli v loterii milion, že měli tak shovívaou náladu, ale vážně - nevěřte tomuto přestřelenému hodnocení, je to brak každým coulem. Celkově to feelingem připomíná takové ty italsko španělsko historické porna.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-05-31)První anglicky mluvený film Paula Verhoevena a hned taková exploze. Snímek vtrhl do kin jako nezvaný host, který rozkopne dveře a drze ukáže středověk v podobě, jakou si před ním málokdo dovolil. Špinavou, cynickou a bez příkras brutální. Tady se nehraje na hrdinství ani romantiku. Tady se hraje na pudy, moc a přežití. Vrcholná, šokující scéna hromadného znásilnění, motivovaná zjištěním, že oběť je panna, tehdy rozpoutala bouři nevole a film byl okamžitě označen za sexistický a samoúčelně násilný. Na tom se asi ani dnes nic nezměnilo, středověk nestředověk. Vyprávění navíc odmítá klasickou oporu v jediné hlavní postavě. Ačkoliv se může zdát, že tahounem je Rutger Hauer, jde spíš o iluzi vytvořenou jeho charismatem než o skutečné dramaturgické ukotvení. Postavy jsou záměrně odpudivé, morálně rozložené a bez špetky idealismu. Už úvodní dobývání hradu překvapí až groteskní kombinací násilí a absurdity. Momenty, které působí téměř jako parodie, ale zároveň zneklidňují svou syrovostí. Právě tato nejednoznačnost je jádrem filmu. Je to ještě drama nebo už černá komedie? Myslí to tvůrci vážně nebo se divákovi vysmívají? V době premiéry tahle ambivalence publikum skutečně šokovala. Dnes však snímek působí jako fascinující, téměř hypnotická studie středověku coby éry moru, špíny, fanatismu a rozpadu hodnot. Zároveň také bez milosti demontuje mýtus rytířské cti a nahrazuje jej obrazem světa, kde vládne chaos. Z dnešního pohledu jde tedy o odvážné a vizuálně podmanivé dílo, které ani po dekádách neztratilo sílu provokovat. Dvouhodinová stopáž ubíhá svižně, film si drží energii a neuhýbá z nastoleného tónu. Ve srovnání s jinými historickými snímky působí stále dost neobvykle. Avšak právě v tom tkví jeho trvalá přitažlivost.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-25)Tak holandsky reziser Paul Verhoeven si absolutne nedava servitku pred usta a serviruje nam drsny,nasilny a obcas aj nechutny pohlad do obdobia stredoveku,ktore osobne pokladam za najhorsie,najkrutejsie,najspinavejsie,najtemnejsie a najbrutalnejsie v dejinach ludstva,samozrejme nechyba ani nahota a to znasilnenie Jennifer Jason Leigh bolo fakt zaujimave,k tomu vsetkemu sa prida este mor a na svete mame film,ktory urcite nie je pre citlivejsie osoby,za mna mega-spokojnost a jasne hodnotenie...:-)
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-22)Znôška nezmyslov až-až... Smrť na morovú nákazu minútu po infekcii, neuveriteľne sofistikovaná dobývacia veža s výsuvným rebríkom vyrobená šľachtickým géniom a asexuálnym incelom za jednu noc... Unikátne využitie hromozvodu :)))... Typická Poledourisova hudobná téma len dotvára záver, že skôr ako o historický film ide o conanovskú fantasy bez démonov (nakoniec, ľudské zvieratá ich zastupujú dostatočne)... Stredovek evokovaný len prehnanou brutalitou, či brutálnym sexom a nahotou, Hauer to musel mať pri natáčaní s Leighovou sakra ťažké, toho brómu čo sa tam minulo, bolo by asi najlepšie obsadiť niekoho ako Rock Hudson, či Jean Marais, ale tým by sa to asi hnusilo. Film sa napriek prezentácii dosť samoúčelnej nahoty (ale zase aspoň niečo :)) sa predsa len odlišuje od priblblých soft pornofilmov nemeckej proveniencie tej doby, ale rozpaky nad scenárom ostávajú naďalej. A navyše mladý šľachtic o panenskej neveste po jej eskapádach mohol akurát tak snívať, čo v tej dobe bolo dosť zásadné. Rutger (od Blade Runnera) a Jennifer (od Stopára) patria k mojim obľúbeným, ale ani jej menej ako minimalistické kostýmy v niektorých scénach z tohto filmu neurobili niečo pozoruhodné. Pekná výprava, ale to je málo, na Jastrabiu ženu tento pokus nemá, tá sa aspoň na nič nehrá. Tretia slabá hviezda kvôli faktu, že dnes by to už možno natočili lepšie.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-19)