Electroma (2006)

“Many rooms to explore, but the doors look the same.”Daft Punk je absolutně fenomenální hudební duo, které za svojí 28 letou existenci vyprodukovalo neskutečně poutavé, kvalitní a originální hudební počiny, které doslova a do písmene definovaly zásadní ''evoluci'' v historii elektronické taneční hudby (EDM). A stejně tak poutavá, zajímavá, originální a zvláštně svérázným způsobem působí právě i jejich filmový kousekElectroma, který v divákovi vyvolá řadu zvláštních pocitů. Celý film je z velké většiny skoro úplně tichý, tedy až na části, které by logicky podle data vydání (2006) mohly fungovat jako samostatná propagace jejich v té době nejnovějšího, rok starého alba, nesoucího názevHuman After All. To se však nestalo, nýbrž tyto části byly vyplněny skladbami od jiných hudebníků, kteří svou tvorbou zásadně ovlivnili celou kariéru našich dvou robůtků. Svůj názor na film více rozebírat nebudu, přece jenom se stačí kouknout na mé hvězdičkové ohodnocení :) A i přesto, že když si film pustíte v dnešní době, tak vám může být místy i do pláče, jelikož se duo roku 2021 rozdělilo, tak si jenom vzpomeňte na citát jednoho moudrého člověka, Dr. Seusse:„Don't cry because it's over. Smile because it happened.“

Zdĺhavé podobenstvo o dvoch robotoch a ich cieľu stať sa ľuďmi.To, že súDaft Punksilno experimentálna skupina mi bolo od začiatku jasné. No, že vytvoria takýto nezvyklý projekt by ma nenapadlo. Film určený pretrpezlivého divákaso zopár zaujímavými nápadmi a silným filozofickým presahom. Hodinová stopáž je viac než prepálená, viac by sa to hodilo vopchať do pol hodiny, ale statické zábery, to viac menej vykompenzujú. Paradoxom ostáva, že i keď je to film najznámejšej elektronickej dvojice posledných dekád, tak počas celého filmunezaznieani jediná nota z ich pera. O snímku ako takom sa toho veľa nedá, čo povedať. Je to dobrý film? Myslím si že nie.Asi skôr pre fanúšikov.Ako artový film je to extravagantný, ale skvelýwalking simulátor. Ak ste navyknutí na excentrickosť podobných snímkov, potom by vás film nemal sklamať.Lepší odchod si "roboti" ani nemohli priať...

Ono by to bylo i za 4*, ale ten konec mě zklamal, takže nakonec dám jenom silné 3*. Vůbec jsem nevěděl, že Daft Punk natočili vlastní film, tak hned jak jsem ho objevil, šel jsem si ho sehnat. A co se toho filmu týče - je to pro hodně trpělivé diváky. Celý film se tu vlastně nemluví, někdy tu je i dlouhou dobu permanentně ticho a někdy se tu jenom tři minuty jde pouští. Tohle je prostě film, který vás buď chytne nebo ne, mě teda bavil a moc jsem se u něj nenudil, navíc tu je perfektně vybraná hudba (i když tu od Daft Punk žádná není!) má to zajímavý příběh, který je vyprávěný v náznacích (nemluví se tam, jak už jsem psal) a je tu i spousta poetických záběrů. Bohužel, finále mě zklamalo a obecně druhá polovina je o něco horší než ta první, navíc je i utahaná. Silné 3*, ale tohle rozhodně není film pro každého.

Schopný a nápaditý kameraman nezachrání banální námět (a hlavně provedení) stokrát viděného jakože experimentování (na téma odcizení). A především, z hudby Daft Punk v tomto snímku nezbylo téměř nic, což není sice nutnost, ale potom trochu uniká, proč se i zde takto prezentují a využívaj lacinej branding... Že by intimní zpověď tvůrčí krize?

Milujem Daft Punk, mám rada artové záležitosti a zbožňujem kvalitnú hudbu. Keď sa tieto tri veci spoja, je to pre mňa neodolateľné. Electroma je dôkazom, že netreba mať vo filme siahodlhé hlboké dialógy s prešpekulovanou pointov... 5 hviezd dávam za skvelú kameru, krásne zábery krajiny a mojho milovaného Death Walley, za príbeh, za Daft Punk, za hudbu a za to, že to dokázal pozerať aj môj otec, ktorému nevyhovuje nič a aj sa mu to páčilo a nevedel sa od toho odtrhnúť!:)