Eldorado (2008)

Brilantní herci, pár skvelých vtipných scén, často veľmi dobrý timing gagov a nádherné lokácie. Bohužiaľ všetko je nedotiahnuté do konca a najlepšie to práve vidieť na závere filmu - ten je príliš dlhý a drive, ktorý z neho mohol vyžarovať je udupaný zbytočnými scénkami (bezdomovec). A vôbec, prečo sa to volá Eldorado?

jejda tento film se jaksi nepovedl, francoužština mě tolik nevadila, ale děj, no nic moc, jen povídání s neznámým chlapem, který se vydával za chudáčka, ale přitom to byl jen lhář, a narkoman, vymýšlel si nesmysly, jen aby se mohl dostat k další dávce.

Dobře mi tak, když neumím film vypnout a zapomenout...ale já blbec se snažím dokoukat do konce. A tady to bylo protrpěných 85 minut. Konec, to je na ránu, to je vděk, že jsem se dodívala až do titulků? Ach jo! Obsah: obtloustlý muž v pozdních středních letech se spřáhne se zlodějem, který se jej snažil vykrást, a vydá se s ním (asi neměl co dělat, krize středního věku?) na cestu - za jeho rodiči a pak ještě dál. Něco málo spolu prohodí, něco málo zažijí (prostě klasická road movie), jednotlivé úseky prostříhány statickými záběry (až jsem si myslela, že se mi zaseklo dvd) doplněnými poměrně dobrou hudbou (za tu jedinou dávám hvězdičku), tvořící předěl mezi jednotlivými mikroposuny v ději. A ano, záběry krajiny se mi líbily, takové to podmračeno, širé pláně, tónované v tmavých barvách. A to je tak asi všechno. Fotky by z toho byly pěkné (on i ten plakát je vlastně takový), ale film, to je tortura!(30.05.2010)

Celkem dobrý film, který jsem viděl na podzim 2008 v rámci Festivalu francouzského filmu. Příběh osamělého Yvana, který dováží z ameriky ojetá auta a pak je zkouší prodat, vlastně ve filmu jen okrajová charakteristika, vyprávění rámuje jedna cesta za jedním takovým neúspěšným obchodem. Během této cesty potkává Yvan různé osamělé lidi, podivíny, kteří jsou uzavřeni každý ve svém životním příběhu. Smutné a přitom pestré, lidsky, vypravěčsky i na kameru. Dlouhé pohledy na přírodní vesnickou krajinu jako od mého oblíbeného Aki Kaurismakiho. Rockenrolová hudba jako doprovod. Sympatický film, jsem rád, že jsem ho viděl.(14.03.2009)

Minimalistický film, který je sledem jednak vtipných absurdních epizod a jednak epizod řešících ty nejelementárnější a nejvážnější lidské vztahy. Roadmovie o dvou velmi nepravděpodobných přátelích – Yvanovi, opraváři aut, kterého by nejlépe vystihlo označení „dobromyslný medvěd“ a Eliem/Didierovi, už 14 dní abstinujícím narkomanovi, který se ocitá bez peněz a sám kdesi v Belgii. Jejich společné trampoty během putování za Eliovými rodiči odhalují mezilidské problémy obou hrdinů. Kamera je charakteristická detaily lidských tváří, které kontrastují s širými přírodními záběry, hudba je velmi výrazná a ať už komponovaná nebo přejatá je použitá velmi trefně a výstižně. Jednoduše ale účinně udělaný film, který alespoň pro mě vyzněl neuvěřitelně smutně. Proč musí lidi jako Yvan potkávat jen zklamání? A proč ostatní ubližují, i když vlastně nechtějí? To jsme všichni tak slabí?(21.11.2008)