El viaje a ninguna parte (1986)

Detailní náhled do postupně upadajícího teatro de vagabundos rámovaný vzpomínkami nespolehlivého vypravěče Carlose Galvána, který idealizuje nejen končící období, ale i význam a důležitost vlastní maličkosti. Film poctivě referuje o tom, jakou zkázu způsobil film divadlu, též však může být pokládán za svědectví rozpadu individuality ve střetu s molochem populárního mainstreamu.(26.06.2023)

Vzpomínky někdejšího herce kočovného divadla a pozdějšího příležitostného filmového herce. Realita současné prokládaná retrospektivami, skutečnost i konfabulace, když o tom vypráví knihkupci-antikváři a pak někde ve starobinci. Lidsky jímavé i humorné, krátké prožitky lásky i objev syna, o němž nevěděl. (Otce hrdiny hraje sám režisér). Hlavně jsou tu proměny doby, dohasínání kočovných divadel vytlačovaných filmem.... Přiléhavá recenze je na Strictly Film School (Woyage to Nowhere).(05.07.2021)

Nádherný film. Pro mě rozhodně španělský film číslo jedna a všichni Almodovarové a Medemové můžou jít do kopru. Viaje a ninguna parte je film, který vypráví o atmosféře herecké kočující společnosti ve Frankově Španělsku. Úžasné na něm je, že si zachovává odstup od politiky, což je problém většiny současných španělských filmů, které o tomto období vyprávějí. Příběh je dojímavý, ale nechybí mu komické prvky, za které by se nemusela stydět ani potulná herecká společnost Lipany Járy Cimrmana. Prostě klobouk dolů.(11.06.2009)

Společenská sonda do průběhu několika desetiletí v různých oblastech Španělska, která sleduje kočovnou hereckou společnost a její osudy. Tragikomický příběh, který dokázal naplnit poměrně dlouhou stopáž, má velmi překvapivý závěr.(21.02.2009)