Smažená zelená rajčata (1991)

Nenechte se odradit nestravitelným názvem ani, pokud máte feministické sklony, faktem, že film režíroval obyčejný Jon Avnet. Je vtipný, chytře postavený, často dojemný a jen občas dovolí sentimentu přelít se přes kbelík. Přes všechny zmatky je na Smažených zelených rajčatech něco sladkého a pikantního.

Jeden z mojich väčších restov z najplodnejšieho obdobia kinematografie (zlaté 90. roky). K filmu som sa dostal cez filmografiu K. Bates a postupne odškrtávam jej kvalitnejšie filmy. Tento môžme radiť k jednému z jej najkvalitnejších, u mňa však vyhrávaDolores Claiborneová (1995). Film má úžasnú atmosféru 30-tych rokov, skvelý príbeh, ktorý sa odohráva v dvoch časových rovinách, ale neprekáža to a skvele to funguje. Má to emócie a skvelú K. Bates , ktorá je príliš mladá na to, aby bola stará a príliš stará na to, aby bola mladá... Film som sledoval v dosť biednej kvalite, čo musím napraviť a poobzerať sa po nejakom dvd... 80%.

Podruhé za seboujsem si z klobouku/archivu "vylosoval" komedii se silným ženským nábojem...ženskou hrdinkou a scénáristkou. Tím ovšem nevyjadřuji nespokojenost, to vůbec, spíše údiv, že se mi to tak sešlo. A opět je to z několika důvodů, velmi zajímavý zážitek. Líbí se mi, jak je to strukturované, resp. jednoduše poskládané, ale přitom velmi funkční. Rámec tvoří postava Evelyn, které Ninna vypráví dramatický příběh, odehrávající se před sedmdesáti lety v Alabamě. Nejenže se tvůrcům podařilo vytvořit působivou atmosféru té doby, ale k tomu všemu jsou skvěle napsané(i zahrané) všechny postavy. Na první dobrou vás napadne...tohle psal život. Na druhou dobrou...dnes by to bylo adaptované jako bisexuální melodrama. A byla by to škoda, protože způsob, jakým je vztah mezi Ruth a Idgie podán, přesně odráží, jaké to muselo v té době být. Svůj vzdor ze sebe Idgie dostávala tím, že se chovala i oblíkala jako kluk...už to bylo v té době kontroverzní, ale tu "comingoutovou" hranici, se neodvážila překročit. Nejen vlastní nejistota a strach, ale také snaha neublížit lidem kolem, vedla k odpírání a smířením se s "pouhou" platonickou láskou. Ohledně tohoto tématu byl v době vydání Rajčat, trochu humbuk. Tvůrci chtěli nechat vztah mezi oběma ženami nejednoznačný i proto, že nechtěli strhávat pozornost od příběhu samotného. Takže pro sexuální menšiny, může být adaptace románu zklamáním. Jako filmový fanda a relativně liberální divák, považuji to vnitřní pnutí a absenci explicitních scén, naopak za přednost.Postavy jsou tak dobře napsané a měly tak zajímavý osud, že by byla škoda hledat v tom jen milostný příběh. Navíc je tady ta druhá část. Část, ve která má navrch ta komediální složka a herecké mistrovství Kathy Bates. Její postava Evelyn je vyprávěním Ninny velmi ovlivněna. Především je inspirovaná divokou a nespoutanou Idgie. Nemyslím, že by to tak dobře fungovalo, kdyby bylo jasně zřejmé, že je lesbička; Evelyn svádí svůj zápas sama se sebou, hormony a s manželem. Knihu jsem samozřejmě nečetl, nemám srovnání, ale ten filmový scénář funguje velmi dobře. Resp.udělalo na mě dojem, jak to do sebe zapadá a jak je humor promísený s dramatickými prvky, jako úmrtí v rodině, rasismus, domácí násilí.... Přestože příběh sám, nijak zvlášť výjímečný není, tak postavy a způsob jakým je vyprávěn...to se mi zavrtalo pod kůži. Už je to hodně dlouho, kdy jsem vidělHodiny, nejspíš si je nepamatuji dobře, ale mám pocit, že by bylo zajímavé, sfrknout tyto dva filmy, jako dvojprojekci.

Já ty jižanský filmy prostě miluju! Smažená zelená rajčata jsou docela málo známým filmem a je to škoda, protože větší pozornost si určitě zaslouží. Krásný dojemný příběh, prolnutí dvou výpravných rovin a skvělé herecké výkony. Konečně role, do které mi Mary Stuart Masterson opravdu sedla.And if you won't listen to reason... there's always Towanda. :-)

Začiatok filmu ma vôbec nezaujal (hlavne ta preafektovaná a uplakaná nevesta, čo robila z komára somára a na druhej strane rozmaznané dievčatko), no s rozvíjajúcim dejom po cca jednej tretine sa to začalo postupne zlepšovať. Film mal lepšie, ako aj slabšie časti. To spomínanie babky na minulosť (príbeh ako hlavnú dejovú linku) a prelínanie s prítomnosťou ma moc nezaujalo a skôr mi to vadilo. Mohlo byť rozprávanie, ale viac plynulé. To čo navarila tučnému manželovi a že ho zaujímala len telka a ich vzťah zažíval krízu ma moc nezaujímalo (v súvislosti s hlavným dejom).