Eban and Charley (2000)

Zvláštní film, jiný, neokoukaný, originální, příběhu jsem věřil a hlavně ... nejsem ten, který by odsuzoval, že jeden z těch dvou měl "jen" patnáct let, jak některé gay tetky tvrdí, že jde o pedofilii nebo že by měli být jen kamarády a sami doma, když jim bylo patnáct, mastili až je bolela ruka nebo už i šukali. Sdělením tohoto filmu bylo pro mě i to, že na světě žije podmnožina mladých mužů, kterým imponují muži starší, zkušenější a se svými vrstevníky by to nebylo to pravé ořechové. Prostě vztahově příjemně napjaté a mírně depresivní zpestření a rád se někdy kouknu znova...

Přišlo mi to dost amatérské, ale nejspíš jde o jiný koncept filmu, nicméně myšlenka milostného vztahu dvou chlapců zde dostává nový rozměr už tím, že jeden je o polovinu starší než druhý. Některé prvky mi přišly teda dost drsné, ale jsou rodiny, kde se s realitou velmi špatně smiřují. Nedivil bych se, kdyby to bylo natočeno podle skutečné události.

James Bolton si film zrežíroval podle svého scénáře. Nic proti, ale scénář by potřeboval prostříhat, aby děj byl poněkud víc akční. Občas mi to přišlo jako plácání od ničeho k ničemu. Filmu nepomohli ani hlavní herci - Brent Fellows a Gio Black Peter - kterým se nepodařilo dát svým hrdinům větší energii. Obecně téma výborný, dějové zvraty nejsou násilné, ale za zpracování jsou minusy, takže celkově jen dvě **.

První půlka filmu vypadala na odpad...aneb "My máme doma pedofila, a je nám to jedno!". Připočtu-li k tomu absenci jakéhokoliv jiskření a napětí (Jó, Lolita to se stárnoucím panem profesorem uměla jinak.) a celkem rozporuplného, necharizmatického a tak trochu odporného představitele Ebana, není to žádná sláva. Film je tak na 2*, třetí přidávám za soundtrack, který nebyl špatný. Ale celkový dojem? Všichni blbě sedí, blbě mlčí, blbě se smějí, blbě čumí.

Používateľ @Ellush to vystihol, keď napísal „Všichni blbě sedí, blbě mlčí, blbě se smějí, blbě čumí.“ Nad sledovaním tohto filmu ani nepremýšľajte. Po prvej minúte som preskakoval po minútach a vždy som si pozrel tak 5 sekúnd, aby som zistil, že sa nič nestalo, a od dvadsiatej minúty som preskakoval po polhodinách až do koša.