Dveře (1976)

Soused sousedu vlkem aneb Předkrm k SchulhoffověZítra to roztočíme, drahoušku...!, kdo je zvyklý na dva hlavní chody, nechť se dokrmí HavelkovýmiVlastníky. Dobrou chuť! Btw. kdevařípánové Smoljak a Čepelka a kdeservírujípánové Nárožný, Kemr a Lohniský, tam si nelze nepochutnat. Škoda, že finální narozeninová oslava krachla, že nedošlo na ochutnávka dortu, jinak by mágastronomická metaforau tétochutné jednohubkybyla dokonalá. 75 %

Milá, krátká, blbůstka, kterou táhne Nárožný na jedné a Kemr s Popelkou (herec Ypsilonky, se svým neherectvím jasný aspirant do divadla Járy Cimrmana!) na druhé straně. 35 minut je na základní mikronápad trojice Svěrák, Smoljak, Čepelka ažaž, ale co chvíli vykoukne někdo, kdo Nárožnému pomůže (chichotající se Kořínková, pojištovák Lohniský).

Typický cimrmanovský slovní humor v televizním příběhu, kde si z tím viditelně a s elánem pohrál Petr Nárožný. Takovýto námět je i výborným adeptem na skutečně ztřeštěnou komedii, ale duo Svěrák-Smoljak zde i s Čepelkou to pojali zcela po svém a jako vždy s nestárnoucím humorem. K této televizní povídce se dá vracet jako ke každé jejich tvorbě.

Tak to bola blbosť, takúto zápletku by nevymysleli snáď ani prváci na základnej škole. Našťastie sa zišli prvotriedni herci a tak dialógy boli prirodzené, občas aj vtipné, hlavne s poisťovákom Lohniským. Ale cez (ne)zmysel celej komédie sa nedokážem preniesť, aj scenárista Svěrák môže občas sklamať.
––––Madla je hlídací pes? Cvičený?

Já tě upozorňuju já jdu na esenbé. Já to rozjedu, tady se to bude detektivama jen hemžit, tady se dveře netrhnou. On vás ten humor přejde. Ono se vždycky moc kradlo, ale co je moc, to je moc!! Dokonalý Petr Nárožný v krátké televizní povídce o krémových, za bílého dne, sprostě ukradených dveřích. :)