Dva nula (2012)

Fotbal se už nějakou dobu nehraje a možná i proto jsem si teď pustil tohle dílko, které jsem chtěl vidět už dlouhou dobu. Docela jsem se těšil, na konci jsem měl ale rozpačité pocity. Některé momenty jsou skvělé (možná i nechtěně), například výměny názorů komentátorů mimo záběr. Vůbec všechny zachycené dialogy jsou pozoruhodné a vcelku dobře zobrazují různé typy fanoušků na fotbale. Fotbal (a hokej) jsou u nás zkrátka jedny z mála věcí, které dokáží vyvolat hromadné emoce a vášně. Kde jinde najednou se bude pravidelně tisíce lidí intenzivně radovat či vztekat? Mě to baví pozorovat. A co se nepovedlo? Občas byl problém se zvukem a porozuměním, i když chápu, že je to v podobných podmínkách složité. Chápu také, že nešlo o fotbal, ale aspoň pár záběrů pro dokreslení atmosféry tam autoři hodit mohli. No a největší výtka? Zbytečně natahované některé záběry. Mě nezajímá, jak na góly reaguje rohový praporek a stromy kolem stadionu a nepotřebuji to několik minut sledovat.

Koho něco takovýho může vůbec napadnout zdokumentovat právě na derby? Ale je pravda, že takovýhle lidi tu v česku žijou. My jsme tak neskutečnej národ plnej odborníků od pořadatelů přes vietnamce, italy až po ženský. Zajímavý bylo i to jak to funguje v tom studiu přímo na stadionu z pohledu ČT Sport. Beztak to ale bylo někdy až mockrát opakovaný, nechápu ani proč tam byl zrovna ten slávistickej kotel. Kdyby, to bylo líp sestříhaný, potažmo i rychleji, víc událostí, mohlo to bejt ještě lepší. Ale důležitý je, že Sparta v tomhle projektu vyhrála. Mě pobavilo, že si tam střihl vedlejší roli i Robert. Kdo chodí na Spartu, tak ví.

V podstatě jen sestřih záběrů na fanoušky, pořadatele nebo komentátory jednoho fotbalového zápasu. Ten sám o sobě není vyloženě důležitý, i když se jedná o derby pražských S, ale proto, že lidé zde mluví a reagují bez zábran. Není to vždy příjemné pokoukání, a v tom je síla tohoto dokumentu. Na sebe, bez zábran, se člověk nebude rád koukat.

Pohled do zákulisí derby pražských "S" - mezi diváky, hostující ultras, pořadatele, hlasatele, papaláše ve V.I.P., televizní štáb. Přiblížení toho, jak prožívají jednotlivé skupinky či kluboví činovníci různé zápasové situace. Pozor! Silně nedoporučuji fanouškům Slavie Praha a zřejmě i Baníku Ostrava. Vidět totiž radost Sparťanů po vstřelených gólech z různých úhlů pohledu a slyšet mnohokráte po sobě: "10. minuta utkání, první gól Sparty střílí Leonard Kweuke!!!!! Stav utkání, AC Sparta - SK Slavia 1:0." - to by nemuselo některým udělat dvakrát dobře. Dokument je až moc rozvláčný, kratší stopáž by byla ku prospěchu.

Výchozí premisa filmu jako sociologického experimentu velmi dobrá, bohužel centrální část, která dává celému filmu tvar, je svou repetetivností ubíjející. Chápu, že se chtěli tvůrci na nejdůležitější pasáž zápasu (dva góly Lea Kweukeho mezi 10. a 12. minutou zápasu) zaměřit a prezentovat reakce na tu samou událost z více stran, ale nechápu, proč v podstatě ode všech a vždy úplně celou. Tu deklarovanou autentičnost bych se taky nebál rozporovat - i když zazní ve filmu nemálo jadrných výrazů a "nenávist" mezi oběma tábory je cítit z mnoha záběrů, tak nejedna reakce mi přišla hraná včetně častých pohledů do kamery atd. Takže nápad za 4*, výsledný sestřih mnohahodinového materiálu tak za 2,5*. Jo a Čapoun na Hrad. Jo, ne, hovno, vlastně do Senátu, to je až v druhym punktu.