Dracula (2025)

Filmových verzí Drákuly existuje nespočet, těch oficiálních, neoficiálních, evropských, amerických i jiných, wikipedie mluví o 13, ale jistě jich bude víc. V Čechách je nutné připomenout ještě muzikál s Danielem Hůlkou v hlavní roli a opomenout nesmíme ani německý fenomén Nosferatu, který samozřejmě z původního románu taktéž vychází. Jenže pravděpodobně ještě nikdy nebyl Drákula adaptován v zemi, kde se má odehrávat, odkud pochází jeho skutečná předloha a kde se těší jistě největší popularitě. Rumunský režisér Radu Jude se rozhodl tento nedostatek odstranit a ve své verzi se věnuje všemu možnému, jen né knížce Brama Stokera. Spíše zkoumá, co všechno Dracula (nebo jeho předloha Vlad Napichovač) v rumunsku znamená a jak jeho stín prostupuje společností. Děti ve školce o něm recitují básně. Podnikatelé v zábavním průmyslu nutí své zaměstnance se stylizovat do Drákuly a jeho oběti a za mizerný peníz se obnažovat pro pobavení turistů. Motiv probodnutí lze najít v klasické rumunské literatuře, existují dokonce i lokalní literární variace na slavný originál. A do toho všeho se míchá podivná upírská AI, která generuje šílené nápady, kdy se Drákula ocitne ve svém dnešním muzeu, anebo když se ai pokusí zjistit, co by se stalo, kdyby byl Drákula kapitalistou. Toto vše Radu Jude bere, natáčí na iPhone 15 a skládá do odvážné studie upírského fenoménu v kontextu dnešního rumunska. Je dobré asi upozornit, že to určitě není film pro každého a pokud jste od Judeho ještě nic neviděli, asi to není nejlepší vstupní brána do jeho tvorby. Pokud ale patříte mezi fanoušky jeho občas podivných filmů, případně se nebojíte šíleností na plátně, nevadí vám filmový brak a žánrově zabarvená díla, pak je rumunský Dracula přesně pro Vás.

Tohle by se mělo výhradně pouštět pouze v rámci festivalů jako Otrlý divák a nikde jinde. Vydržel jsem něco přes hodinu a půl a pak jsem ztratil jakékoli iluze, že se tvůrce pokusil vytvořit něco více než ultimátní sračku a ještě to hrdě zaštítil svým jménem a nejspíš i ksichtem. Snad nějaký upíří cinefil mu vrátí svůj vděk za tento traumatizující nízký zážitek spolehlivým skusem... Použití umělé inteligence je jednou, možná dvakrát docela vtipné, ale pak je to už absolutní tragédie. Půl hvězdičky souhrnně za vtip s pyramidou a husté bílé vločky. Spíše je to takové amatérské softporno než jakákoli smysluplná kinematografie. Vyhozené peníze za vstupenky a ztráta více jak hodiny a půl života, neboť velká část amatérských filmů nabídne více originality, důvtipu, kvalitnějšího herectví a především zábavy. * Dny evropského filmu, malý sál, německo-anglicko-kdovíjaké znění...

Ostentatívne používanie vizuálne odpudivých, AI-generovaných sekvencií, vyžívanie sa v prízemnom humore, rezignácia na centrálny nosný príbeh a najmä prepálená stopáž robia z Draculu azda najkonfrontačnejší Judeho film. Hoci sa Jude nikdy nevyhýbal vulgarite ani obscénnosti (Smolný pich), v Draculovi sú tieto prvky jeho tvorby natoľko v popredí, že potláčajú jeho intelektuálnu polohu. Používa síce početné odkazy (zubár Cagliari, murnauovské reklamy, cinefilný turista), no po prvý raz pôsobia skôr ako rekvizity než ako zmysluplne využité časti skladačky. Roztrieštenosť a remixová nátura filmu sa síce dajú interpretovať ako metanaratívna ponáška na upírsky spôsob tvorby AI, 170 minút je však na opakovanú ilustráciu tohto truizmu priveľa.

Rozsiahly spletenec rôznorodých príbehov týkajúcich sa Drakulu a iných rumunských legiend, spojených skrz postavu režiséra, ktorý nás filmom sprevádza. Kvalita jednotlivých segmentov je rôzna, niektoré sú brilantné, iné menej konzistentné aj keď aj v tých sa nájde kreativita, hravosť a humor. Jude má množstvo nápadov, ale nie všetky sú dobré, niektorým by bolo lepšie, keby ostali v jeho hlave. Takto tu je až príliš veľa vecí, film je preplnený a keď sa niečo nevydarí, tak je to kvôli trojhodinovej dĺžke cítiť. Natočené na iPhone, vizuálne zámerne škaredé, lacné a odpudzujúce. Použitie umelej inteligencie ešte viac umocňuje túto brakovú estetiku. V niektorých momentoch je Jude až príliš vypočítavý vo svojej vlastnej lacnosti, vtedy je viac únavný, ako provokatívny. Napriek kolísajúcej sa kvalite, prepálenej dĺžke a pár formálnym nedostatkom, tu všetko zachraňuje Judeho humor. Ide o jeden z najvtipnejších filmov roka. Viedeň.

Někdo se ohání Ayn Randovským ideálem, že ze sraček je možnost vytáhnout se, z této filmové sračky, se ale nikdy nevytáhnete. Radu Jude vám ve 3 hodinovém exkrementálním mistrhovně nasere do ksichtu. Režisér udělal smlouvu, že natočí velkofilm o Draculovi, avšak se chce z toho vykroutit, tak zaúkoluje umělou inteligenci tím, že za něj film vygeneruje."Drákula mi může vykouřit péro"křičí naštvaný dav běžící po současném Rumunsku. Žena jde na experimentální terapii na léčbu smrti, jen aby zjistila, že jde o Vlada Rozparovače. Směs pop-pornového filmu, parodie ve stylu Pára Pařmenů nebo reklama na Viagru? Vydegenerovaná pornografie s mnohými otvory kde by neměli mít a penis s 6 prsty. Naprosto prasácky natočené s jednou z nejamatérštějších prací s kamerou za posledních 666 tisíc let. Je umění dělat hovna? Je to z mála věcí, co kreatury v mašinách (!!!!) neumí. Viděl jsem to celé. Nebyl jsem člověk, který utekl před fiktivním vlakem v malé kavárně ve Francii. Možná je to definitivní statement na civilizaci. Možná. Dávám tomu 5*aodpad!(02.02.2026)