Do nebíčka (1997)

Hlavní hrdinku velmi sympaticky ztvárnila Anna Kárníková ve svém prvním a zřejmě posledním filmovém vystoupení. K poměrně ojedinělé herecké roli svolil i Petr Hapka, který rovnou složil i tradičně výtečnou hudbu. Ta spolu s tajemnou knihou, ztracenou dívkou a mystickou bránou času utvořily zdařilý atmosferický mix podpořený životními příběhy obou hlavních postav. Tuto silnou osudovou linku nicméně trochu rušily zbytečné křečovité snahy o humor.„-Zabloudil, naboural se, ale stihnul to. -Víš, hrozně si přeju, aby ve vesmíru existoval život. Je to pro mě důležitý. … Na tom válečku je stejnej erb jako v rozvalinách!“

Na první pohled nenápadný dětský film o odkrývání tajemství podzemní kobky, který učaruje obsazením Petra Hapky. Není to herec, takže nelze očekávat světoborný výkon, ale i tak bylo milé ho vidět v jiné než skladatelské úloze, kterou zastoupil i v tomto filmu. Ovšem závěrečná pointa pro mě byla uchvacující a i nějaká slza ukápla.

Není to tak dávno, co jsem na tento film myslel. Jen velmi matně si jej pamatuji z dětství, ale mám už jen opravdu v mlze. Přál jsem si, abych si jej mohl znovu připomenout a tuto možnost jsem nyní dostal. Je to film o dívce, která se stále nevyrovnala se smrtí matky. Otec vlastně také ne, jenže on neví, jak s dívkou pracovat a jak k ní přistoupit. Na venkově by se mohl odehrávat relativně zajímavý příběh. Z počátku to tak taky vypadá. Ovšem zatímco první polovina se líně táhne a postupně se pomalu dozvídáme různé okolnosti, konec je zase uspěchaný. K tomu se ve filmu pohybuje plno nevýrazných hereckých osobností, ale naopak s těmi známými jde kvalita rapidně vzhůru. Rozhodně Michal Dlouhý jako otec či David Matásek jako strýc - pro oba docela nevídané role nezklamali, ba právě naopak to byla dobrá volba. Stejně i Petr Hapka se do role podivína hodil. Našla se i řada humorných momentů. Ovšem stejně mi se závěrečnými titulky zůstala nějaká tak pachuť, že film disponoval velmi zajímavým námětem nedotaženým či nezpracovaným příliš dobře, což je škoda. Na druhé straně je to takový docela pohodový film pro nedělní odpoledne, u kterého si možná rodiče znovu připomenou, jak moc by měli svým dětem dávat zájem najevo a děti rodičům. A to tajemno okolo je bonus navíc.

Už v prvních pěti minutách bych toho parchanta zabil. Toto si já k rodiči dovolit tak mi urazí palici. No, k filmu samotnému: Novodobá Robinsonka se vůbec nepovedla. Zde je vidět krásně rozdíl mezi tehdejší mládeží a tou dnešní. Hlavně tedy co se chování týče, ke zbylému rodiči. Ach tak, že to bylo sci-fi a ne Robinsonka?? To je ovšem jiná. Jako sci-fi to byla ještě větší blbost. A jako fantasy je snad škoda psát. A tak nejvíce pobavil pan Pecha coby pošťák, a malilililinko pan Hapka. Snímek mne zaujal pouze tématem, jinak není vůbec dobrý, ani nijak zábavný.

Před lety mě to zaujalo i díky Hapkovi...a po letech ještě víc...
Vím přesně o čem se bavíte, akorát to na sobě nedávám znát :-)A tehdy popálený jal se promlouvati k bratrům ostatním o věcích tajemných, jaké na obloze byly k uvidění.
Kruh světelný rozlohou dvoru podobný a věc divná v tom kruhu k zemi padala.
A popálený pak zvědavostí silnou veden byl k té věci.
A stalo se mu uvidět dívku již pronásledoval, zmizeti v tom kruhu...
Legenda praví že světlo je bránou spravedlivých a nehodní oslepení budou.
Legenda praví že brána čeká a znovu se otevře.(2019)