Dítě z Manhattanu: Ďábel přichází (1982)

Tento italský film z počátku 80. let je nudný od začátku do konce. Tento film o posednutí a kletbách mi zanechal v ústech nepříjemnou pachuť, protože jsem očekával něco lepšího, vzhledem k tomu, že filmy z 80. a 90. let jsou obecně lepší a najdeme u nich tituly jako Vymítač ďábla, sága Noční můra v Elm Street nebo Vřískot, mimo jiné. Film se od začátku do konce velmi pomalu rozvíjí, i když posledních 5 minut je pravděpodobně nejzajímavější částí celého filmu. Dávám mu 2.

Pro mě zatím rozhodně ten nejslabší Fulci, ale nepouštěl jsem se zatím do větších akcí stran mistrovy pozdní tvorby, čili to nejhorší ještě může přijít. Dítě z Manhattanu kromě poslední šťavnaté gore scény a myriády pro Fulciho typických detailů očí nenabízí prakticky nic, dokonce ani smysluplný příběh. Dadaistický scénář sice není pro mistra vyhřezlých očí nic nového, ale tady je to až extrémní. Některé postavy se zničehonic objeví, aby vzápětí zmizely a víc se o nich nedozvíme. Nic se vlastně nedozvíme ani o původu či motivaci onoho strašlivého starověkého zla (ups, čili přece jen něco víme) a brzy je vám jedno, co se stane s kýmkoliv, hlavně aby se to už stalo a všechno to skončilo. Doporučuji rychloposuv na posledních 5 minut, tam všichni dostanou pravého Fulciho a za to jedna hvězda.

Lucio Fulci sice nikdy nepatřil a ani patřit nebude do mé režisérské TOP 10, ale viděl jsem od něj už dost filmů a některé z nich se mi hodně líbili. Což znamená, že uznávám jeho kvality a vždy se rád podívám na nějaký jeho kousek, když se mi zrovna dostane pod ruky. Tento film jsem však mnohokrát přešel bez povšimnutí, přestože mi trafikové DVD doma leželo už dost dlouhou dobu. Hlavním důvodem bylo to, že jej dost lidí označuje za jeho vůbec nejslabší film. Po jeho zhlédnutí však s tímto tvrzením musím nesouhlasit. Nejde sice o nic světoborného, ale taková Smrtící spona byla mnohem horší.

Většina jeho filmů se dělí na zombie a giallo, ale tentokrát nám Fulci zabrousil do zcela odlišných vod než je pro něj typické, což také nemusí každému vonět. Zvláště když mysteriózní zápletka občas zápasí s logikou a v některých pasážích vyloženě nudí. Úvod v Egyptě příjemně navnadil, vdechla na mě atmosféra rozpáleného písku a prastarých hrobek a samozřejmě nechybělo ani několik pastí. To bylo samozřejmě v nejlepším pořádku a nějak výrazněji mi nevadil ani přechod na Manhattan. Byl jsem zvědavý, kam se příběh dále posune, ale pomalu to začalo skřípat.

Přišlo mi, jakoby spousta scén bylo jen tak ledabyle nahozených, aby se splnila kvóta úmrtí, děsivých nočních můr a přeludů – jenže mnohdy to docela postrádalo logiku. Ono je totiž pěkné, když se divák dočká několika tajemných vražd či zmizení (zvlášť když v pozdější fázi nechybělo ani gore), ale jako celek to na mě působilo až moc vyumělkované (poslepované) z nápadů, které scénáristu napadli během sesmolení zápletky s odstupem dní, kdy na tom pracoval. Což je jeden z důvodů, které mi vadili asi nejvíc. Kupříkladu scéna s ptáky byla pěkná na efekt (trhající se tvář), ale vycpaní ptáci na provázku (z dálky viditelném) to bylo spíš k smíchu. 40%

Prastaré démonické zlo zo starovekého Egypta sa dostalo do Ameriky. Presunulo sa priamo do súčastného New Yorku. Skúsenému americkému archeológovi a jeho rodine sa po návrate z Egypta začnú diať zvláštne, znepokojivé veci. Horrorový snímok "Dieťa z Manhattanu" natočil v roku 1982 talianský režisér Lucio Fulci. Takmer úplne v ňom upustil od svojich povestných gore scén a viac sa sústredil na samotný príbeh. Nebolo to špatné, ale predsa len mám radšej jeho filmy v ktorých dal voľný priechod svojim brutálnym, zvrhlým, sadistickým a krvavým fantáziam. ***

Holku posedne egyptský bubák a to prostřednictví medailonu, který jí bezdůvodně vtiskne do dlaně bělooké strašidlo v hidžábu. Její taťka zase dostane plný zásah starověkým laserem, z čehož dočasně oslepne, což nemá na pozdější vývoj příběhu žádný vliv. A pak už se jen důsledně buduje neatmosféra prošpikovaná řvaním a nenápaditým umírání, které doprovází hudba, která by snad v jiném filmu mohla být výborná, ale tady přišla vniveč. S italským hororem nadobro končím. 10%