Dio, sei proprio un padreterno! (1973)

Krimikomedie o dvou gangsterských bandách a jejich soupeření měla nejlepší předpoklady uspět, ale jak jsem zjistil, nepřipravila zklamání jenom mně, ale i tehdejším divákům v kinech. Přitom v dnes už zapomenutém filmu se představí Lee Van Cleef, hvězda sedmdesátých let zejména ve westernech a dobrodružných filmech, nebo Edwige Fenech, ještě větší hvězda (tedy podle mého názoru) erotického italského filmu, a Jean Rochefort, vynikající komediální francouzské herec doceněný až po své šedesátce v dramatických a psychologických rolích. Oba posledně jmenovaní herci ale ve filmu nedostali příliš příležitostí, to ale neplatí o Tony Lo Biancovi, který si zahrál velkou roli malého gangstera Tonyho s příšernými kotletami. Jestli měla vše vylepšit honička v autech, náklaďákem plným barelů, nevím, ale nejlepší scény proběhly ve vězení.(26.04.2024)

V žádným případě špatný, ale přece jenom silně nevyrovnaný film, který má jednu obrovskou devizu, bez které by nestál za nic, a tou je Lee Van Cleef v hlavní roli. Obsazení je sice poměrně hvězdné, jenže celý film táhne jen a jen Van Cleef. Protože ačkoli ve filmu kromě něj hrají třeba i Edwige Fenechová nebo Jean Rochefort jako mafián, jejich role bych snad možná počítal jenom jako camea. Druhou hlavní roli rádobymafiána hraje naprosto protivný, ale zároveň silně nevýrazný Tony Lo Bianco, takže i když ten má oproti slavnějším kolegům hodně prostoru, šaškujícího blba si vedle chladného Van Cleefa takřka nevšimnete. Pár silně brutálních scének (Claudio Undari s vrtačkou, a koneckonců úřadování samotného Van Cleefa je taky dost překvapivě násilné), ale zároveň poněkud nepatřičný humor (honička s náklaďákem jako by vypadla ze Šimona a Matouše). PS. Ani omylem nezkoušejte o dvacet minut zkrácenou americkou verzi s názvem Escape from Death Row.(17.04.2014)