Daibosacu tóge (1960)

Je to celé takové trochu načančané a fatalistické (jaká neskutečná náhoda, že se všichni v tom širém Japonsku nakonec vždycky setkají a potkají, ať už na ulici nebo v lese.. asi osud prostě..), ale má to své kouzlo.. a Ichikawa dokáže být v některých chvílích, zvláště ze začátku skoro až nepříjemně (a nečekaně) démonický.. ale opravdově temné a nihilistické pojetí Ryonosukeho postavy jsem zatím nenašel ani zde.. po nadějném úvodu se  Ryonosuke tak nějak moc vyklidní.. Takže zdaleka nejlepší a nejzajímavější část filmu je slavný pouliční souboj mistra Shimada Toranosukeho, zde v podání Shogo Shimady, na nějž i Ryonosuke dokáže jen nevěřícně hledět s otevřenými ústy.. a o tom asi vlastně celý příběh je, nebo ne?(23.12.2025)

Slušná chambara, která má tu smůlu, že stejné téma v roce 1966 uchopil Kihači Okamoto a natočil brilantníThe Sword of Doom. Oproti němu ztrácí Misumiho verze na tempu i sevřenosti a nedokáže člověka tak výrazně vtáhnout do děje. Na vině je jednak pojetí hlavní postavy, kdy se přímo nabízí jeho vykreslení jako muže, co není sám schopen vyrovnat se s nátlakem společnosti a vědomím, že i přes jeho nesporný talent, vymaňující ho z průměru okolí, se tu vždy najde lepší a okolím respektovanější samuraj. To by pak krásně dodávalo většího smyslu asi nejpůsobivější scéně snímku, kdy Ryunosuke šokovaně sleduje, jak vinou omylu se s kolegy pokusí zabít muže, který mu byl celé mládí vlastním otcem prezentován jako vzor a viditelně cítí, že on se mu zdaleka nevyrovná. Místo toho je nám ale tvůrci prezentován jako záporná postava, což je ovšem možné jen díky scénám, které jsou sami o sobě zbytečné a v kontextu jeho chování ve zbytku filmu i vlastně postrádající smysl, viz hned v úvodu nesmyslná vražda budhistického mnicha. Druhým problémem je pak množství času věnovaného jiným postavám, ať už dceři právě zmíněného mnicha či Utsugi Hyamatovi, mladšímu bratru muže, kterého Ryunosuke zabil v souboji, z něhož se má vyklubat jeho celoživotní nemesis. Prostoru mají totiž příliš málo, aby se z nich stali skutečně plnohodnotné postavy a ne pouhé skici, a naopak příliš mnoho na to, aby jejich peripetie bavilo člověka sledovat. Což zejména u Utsugiho vzhledem k důležitosti role, jíž má vůči Ryunosukemu v budoucnu zastat, vyloženě zamrzí. Mimo to se jedná o slušně natočený film, který určitě potěší srdce každého milovníka samurajské tématiky.(05.06.2014)

SATAN'S SWORD...Příběh života Ryunosuke Tsukue, amorálního samuraje a mistra meče neortodoxního stylu.(19.03.2022)