Curtains (1983)

Čo dokáže urobiť herečka preto, aby dostala rolu? Z jednej strany tuctový slasher s maskovaným vrahom, z tej druhej naopak menej tradičný triler odohrávajúci sa v odľahlom dome s kopou herečiek. Škoda, že väčšina žien či dievčat trochu splývala a selektovať som ich začal až niekdy pred koncom. Oveľa viac bol zaujímavý priam až démonicky John Vernon, ktorý až do oného momentu majstrovsky ovládal "tlupu" herečiek. Menší počet vrážd som celkom privítal, menej už miestami nedotiahnutú atmosféru. Škoda, že sa do toho viac nezapracoval prvok blázinca, ale napriek tomu slušné 3 zárezy.

Agathou Christie šmrncnutá whodunnit vyvražďovačka na odlehlém sídle, kam je manipulativním režisérem pozváno na konkurz šest atraktivních hereček soupeřících o vytouženou roli, načež je začne redukovat tajemný vrah, kterým může být kdokoli... Fanoušci osmdesátkového krvavého porcování teenagerů budou asi zklamáni, já byl spokojen s uměleckou zápletkou, vrahovou odpudivou maskou, pěknými babami, scénou na zamrzlém jezeře, sklepem plným rekvizit i závěrečným twistem. Zařazuju mezi svoje nejoblíbenější osmdesátkové slashery a nebránil bych se remaku.

Herečka se nechá zavřít do blázince, aby získala inspiraci pro roli, no možná se do toho vžila až moc. Během toho se na ní režisér vykašle a pozve si do vily uprostřed lesů šest hereček, které jí mají nahradit. Nízké hodnocení to schytalo od mainstream fanoušků slasherů, na které je tahle věc moc avantgardní a surrealistická, kdy před body-countem dává přednost atmosféře a snovému tempu, to vše halené do lo-fi mlhy nízkého rozpočtu a ne uplně koherentního scénáře. Nejen tím nádherným secesně vydesignovaným barákem a tím, že je plný ženských, to může připomenout Suspirii (i když ta je vizuálně ještě dost jinej level). Vzhledem k tomu, že se tam dají najít zárodky nápadů, který se pak objevili ve věcech jako Scream nebo Evil Dead, tak to možná patřilo mezi černého koně a tajnou inspiraci. Tento film se stal legendárním minimálně jednou "bruslařskou" scénou, která asi uvízne v paměti každému, kdo jí viděl. A díky které jsem film objevil, akorát trvalo 2 roky, než na něj přišel ten pravý čas a nálada :-). Objevuje se totiž v klipu "Lost But Never Alone" od Oneohtrix Point Never (aktuálně vydávající nové album "Again"), kterej režírovali Safdie Brothers, přičemž jen tento samotný fakt asi stačí jako záruka něčeho "speciálního". Otázka je, kolik lidí vzhledem k retro ladění klipu vůbec napadlo, že to není jejich originální tvorba, ale pocta/citace.

Jako dobrej horor to působí spíš až ke konci, kdy jsem si řekl tyvole fakt jako dobrý, ale ten průběh filmu prostě nic extra..sem tam nejaka vražda s dobrym jumpscarem a nečekaně dost fajn kamerou..kdyby to tempo bylo svižnější, dal bych rád i tu třetí. Takhle můžu jen napsat snesitelnej slasher s hnusnou vlasatou maskou a skvělým zakončením.

Tenhle "flick" jsem měl v merku už delší dobu, ale jeho shlédnutí jsem odkládal z dvou hlavních důvodů: osmdesátky a slasher. Osmdesátkovým hororům (nebo starším) absolutně neholduji. Efekty jsou většinou nepřesvědčivé a laciné, děj předvídatelný a herci podrůměrní. Slashery nemám rád obecně, protože sledovat dvě hodiny random vraha bezcílně zabíjet oběti mi přijde jako nejstupidnější žánr, jejž natočit nezabere téměř žádné úsilí.Curtainsmě ale zaujaly svým originálním příběhem a ač jsem se bál, že závěr jsem předpověděl už v desáté minutě, dopadlo to úplně jinak. A to mě potěšilo.