Cuatro lunas (2014)

Vynikající scénář a citlivá režie, podmanivá a dobře vybraná hudba, jemná a vnímavá kamera, bezvadné zpracování včetně nasvětlení tmavých scén, velmi vkusné interiéry a originalita všech čtyř příběhů, které se vzájemně proplétaly, aniž by o sebe zavadily … jen Dorůstání a Úplněk (teď myslím příběhy) se vzájemně na pár vteřin jen lehounce dotknou ... Ještě teď jsem z toho hodně dojatý, zavlhlé oči jako želva, někteří herci jsou skutečně nádherní a ti, kteří méně, jsou zase krásní vnitřně a je to film velmi kvalitní, který Vám před očima zobrazí celý ŽIVOT během necelých dvou hodin od narození až po smrt … Trošku se rozepíšu.  Přemýšlel jsem, co název má vlastně znamenat, zda čtyři paralelní příběhy, nebo že by vývoj příběhů byl během čtyř měsíců? Na netu jsem se dočetl, že to mohou být i čtyři fáze Měsíce, a to se mi zdá nejpřijatelnější, protože ty odpovídají celému našemu životu (fáze Měsíce si přiděluji k jednotlivým příběhům sám): NOVOLUNÍ: jedenáctiletý Mauricio v sobě objevuje začínající procitnutí či nové pocity a náklonnost ke svému o něco staršímu bratranci Oliverovi a svěří se mu … tím ale zamotaný příběh teprve začíná … DORŮSTÁNÍ: přátelé z dětství Fito a Leo se po letech setkávají na univerzitě a přátelství je obnoveno, to ale přerůstá v něco víc a oba objevují a zkouší věci, co jim doposud byly zapovězeny, ale tím příběh nekončí, ba právě naopak … ÚPLNĚK: po 10 letech společného soužití Huga a Andrése, nyní mužů v nejlepších kristových letech, se Hugo začíná zakoukávat do jiných mužů, především do Sebastiana … a velmi silný a dojemný příběh, kdy mě upoutal Andrésův tolerantní postoj stále věřící v jejich lásku s cílem dál bojovat o svého přítele, začíná … COUVÁNÍ: Joaquín je muž důchodového věku, VŠ profesor, manžel, otec, dědeček a také básník … a narazí v lázních na mladšího heteráka Gilberta, který zde prodává své tělo, aby si vydělal dost peněz a mohl odjet do Tijuany se pokusit překročit hranice s USA a dostat se ke své manželce a rodině … ale … Celý film se takto zvláštně vyvíjí, všechny příběhy nějak končí, méně či více překvapivě, divák je na konci tou spletí závěrů celý okouzlen a myslím, že celovečení debut spisovatele a režiséra Sergio Tovar Velarda se velice povedl a snad vychází pro LGBTQ+ kinematografii nová hvězda …

Asi najúprimnejšia gay dráma akú som kedy videl, ukazujúca problémy, radosti a starosti gay života mužov od detstva (puberty) až po starobu. Štyri príbehy rozprávajúce o coming oute školáka, prvej láske dvoch študentov, o partnerských problémoch po 10 rokoch spolunažívania dvoch zrelých chlapov a o nenaplnených túžbach starca básnika. Je pravda, že niektoré scény sú moc uplakané a niektoré pritiahnuté za vlasy, ale aj tak to nemeni nič na tom, že to je prvý gay film, ktorému dávam plný počet hviezdičiek. Za výber hercov by som dal aj 10*.

Nic proti nicemu, ale na muj vkus uz tam tech teplych bylo az az. I pres pocatecni snahu, nedokazal jsem se dodivat do konce. Ma cesta po stopach nejlepe hodnocenych mexickych filmu, ted bohuzel nevysla...

O ľudských životoch v štyroch príbehoch. Aj o láske. V akejkoľvek podobe. A veľmi prirodzene.

Vynikající mozaika několika zásadních okamžiků v různých rovinách, vyjádřeních i závěrech. Banální situace v nebanálním pojetí, s výbornými dialogy i hereckými výkony... někdy stačí zahrát jen na tyhle civilní struny a je to lepší, než kdovíco jiného. A navíc španělština je velmi podmanivý jazyk.