Charing Cross Road č. 84 (1987)

Sentimentálně dojímavý herecký koncert1)  49letého Anthonyho Hopkinse (londýnský majitel antikvariátu) a 55letá Anne Bancroftové (americká spisovatelka) je určen milovníkům knih a četby vůbec. Vlastně je to zfilmovaná mile starosvětská uprostřed poněkud pomalá divadelní hra._____
2)  Film je jakýsi antipod dnešního dnes tak oblíbeného urychleného seznamování:rychle dovnitř, rychle ven, nový vztah pro nový den. Postavy si vyměňují myšlenky staromódním způsobem - psaním dopisů (i když ne zase tak staromódním, používají psací stroj a ne husí brk), vzájemné vztahy doslova tkají jako pavoučci pomalu, až nakonec zůstane pevná pavučina a vzpomínky na nenaplněné, i když vlastně svým způsobem naplněné partnerství._____
3)  Ve skutečnosti napsala Helene Hanffová (1916-1997) přes dvacet divadelních her, žádná nebyla nikdy uvedena. Film odkazuje na její psaní pro televizní seriál The Adventures of Ellery Queen (1950), napsala pouze tři epizody. Skutečného úspěchu se dočkala až po vydání dvou knih (84, Charing Cross Road a The Duchess of Bloomsbury Street) a divadelní, filmové a televizní verze 84, Charing Cross Road._____
4)  Přídělový systém na potraviny ve Británii trval od ledna 1940 do 11. července 1954. Dánsko bylo bez lístků už od roku 1952._____

Spisovatelka středního věku, Američanka, si skrz Atlantik dopisuje s prodavačem antikvariátu v Londýně, přičemž celý film stojí na poměrně originálním pojetí, kdy slyšíme oba herce ty dopisy předčítat a zároveň jejich obsah je vizualizován jednotlivými scénkami. Celý film je vlastně neustálé čtení dopisů napříč třemi dekádami, a dialogů, kdy si povídají dva herci mezi sebou, je tu minimum. Bohužel dle mého názoru je to koncept, který vydrží tak půlhodinu, než se začne opakovat a být monotónním. Film působí sice živě a to díky hlavně entuziastickému hereckému projevu Anne Bancroft, ale jinak si nemyslím, že ten příběh je tak zajímavý, aby ke konci už nepůsobil ubíjejícím dojmem. I toho Hopkinse jsem viděl zahrát v mnoha jiných filmech už lépe. Ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že tenhle film se moc líbí ženám, moje šedesátiletá sestra ho miluje, kamarádka taktéž. Tak asi je chyba ve mně :o)

Vo svojej podstate nenápadný, ale príjemný film pomalšieho tempa, ktorý sa odohráva na oboch koncoch Atlantiku s konfrontáciou založenou iba na listovej komunikácii. Spočiatku ma bavili tie jemné nuansy, bežné životné osudy, veľmi jemný humor a tiež to, do akých zákutí sa môže vyvinúť obchodná korešpondencia. Ale musím tiež priznať, že s postupným záverom to už strácalo na i tak pomalom tempe a jemne nudilo. Tragický záver to zasa zobral späť do tých správnych koľají. Žánerromantickýzavádza, žiadna sa totiž (našťastie) nekoná; priateľstvo má od romantiky ďaleko.

Jako událost podle skutečné události je příběh zajímavý a jistě by z něj byl pěkný článek v časopise pro ženy. Hlavně zpočátku působí film zajímavě, ale po nějaké době přejde trochu do stereotypu. Čekal jsem třeba, že se přes postavy přeženou dějinné události, ale smrt panovníka ani jedna demonstrace proti rasové segregaci nevystačí. A to ani když je jedním z hlavních herců někdo takový jako je A. Hopkins.

Komorní příběh dojímavý a laskavý. Ač byl film natočen až v roce 1987, napodobuje reálie z let poválečných až do roku 1968 nesmírně věrně. Na pozadí vztahu dvou lidí žijících knihami vnímáme politické, společenské, kulturní fenomény, jež pomáhají dobovou atmosféru dokreslit. Autenticitě velmi prospěla i barevná korekce obrazu, kostýmy, vybavení interiérů. Děj plyne pomalu, bez zvratů, je vlastně definován řadou dopisů, které si hlavní hrdinové posílají. Hopkins i Bancroftová jsou s rolemi srostlí. Představují každý svou zemi, svou kulturu, a přesto jsou si tak podobní a blízcí. Skvělý jazyk v dialozích, dopisech, v poetických vstupech (třeba četba z milostné poezie W. B. Yeatse). Právě ta Hopkinsova četba mi připomněla podobně intimní chvíli, a to ve filmu Soumrak dne, kde se Hopkins snaží uchránit knihu o romantické lásce před ženou, k níž cítí hluboký vztah. Hopkins má dar hrát jen pohledem, nemusí mluvit, ten cit stejně vidíte a slyšíte. Tohle ale není film o lásce. Je o knihách, o sdílení, o přátelství. A navíc s krásnou hudbou.