Cesta do Ameriky 2 (2021)

Tak to se nepovedlo oproti jedničce propad ,jednička byla k zasmání ale tohle ,na jedné straně skupina bojovníku v čele s W.Snipesem který se tam pěkně strapňoval a na druhé straně E.Murphy jako král který si nastěhuje do paláce šlapku se kterou má syna ,při setkání v paláci začnou tancovat na jaký si hit nevím co na tom mělo být komediálního.

První Cestu do Ameriky mám rád. Když vyšlo po mnoha letech pokračování, tak jsem zaznamenal spíše negativnější reakce. I tady se objevilo několik pozitivnějších recenzí, které titul tolik neodsuzovaly. Tak jsem se na to konečně podíval. A musím se přidat k té negativní většině. Vpodstatě jediné pozitivum je přivedení většiny herců z prvního dílu, jinak je to ale příšerný maglajz. Děsivý příběh s přiblblým hlavním hrdinou, který se chová jako rozmazlený spratek a ještě s sebou bere část rodiny, kde každý z jeho členů bojuje o to, kdo je víc otravnější. Úplně pryč je ta poetika prvního dílu, poselství s bojem o změnu konvencí, roztomilé rozkoukávání se prince v neznámé zemi. Zde je to úplně obráceně - rozmazlený floutek je vyhnán do pohádkové země, kde hned dostane vše na podnose. Ne, tohle celkově fakt nefunguje a pro mě je to obrovské zklamání.

Věděl jsem, do čeho jdu, ale z nostalgie a z úcty k jedničce jsem tu dvojku absolvovat prostě musel. Vzhledem k mým očekáváním nejsem vlastně ani zklamaný. Bylo to skoro přesně tak slabý, jak jsem od toho očekával. Dvojka působí, jako by si cast z jedničky udělal sraz po 30 letech (ano, jsou tam prakticky všichni), na něm se všichni náramně bavili, a při té příležitosti spolu s přizvanými hosty natočili pro srandu něco jako dvojku. Bohužel pohoda ze srazu je pro diváka irelevantní a jako nová komedie tohle pokračování neobstojí. Osmdesátkový humor už nefunguje, zápletka je připitomělá, nové nápady se nedostavily a navzdory názvu se naprostá většina děje odehrává v groteskně působící Zamundě. Film čerpá jen z odkazů na svého předchůdce a ačkoli scénář sebekriticky kritizuje sequely, o které se nikdo neprosil, jako omluvenka to nestačí. Na rozdíl od jedničky, kterou si s chutí zase někdy pustím, dvojku jsem viděl poprvé a naposledy. Nejzajímavější na celém snímku tak je sledovat, jak se tři dekády uplynuvší od prvního návštěvy prince Akeema v New Yorku vryly komu do tváře. Eddie je na tom dobře (kdyby si vybíral lepší scénáře, mohla z něj už dávno být komediální hvězda první kategorie), ale nejvíc zaujme, že představitelka Lisy McDowellové (Shari Headley) vypadá i před šedesátkou jako šmrncovní kóča.

Pochopili vůbec tvůrci, že komedie Cesta do Ameriky je jednohubka? Ne ve formě toho, že víckrát ji vidět nemusíte, ale že je to scénář "na jedno použití"? Milá, jednoduchá komedie, které se tak nějak povedlo z mála udělat moc, ale opravdu nejde o žádný zlatý důl, nebo nějaký extra potenciál. Prostě fajn odpočinková záležitost, co z toho chcete víc třískat, proboha? Kompletní obsazení z původního dílu vážně nemůže zachránit tuto prázdnou zoufalost bez nápadu, vtipu a jakéhokoliv šmrncu. Jediné, co mě trošku vytrhlo z letargie, byla scéna se lvem, jinak mi bylo dost trapně, hlavně za tu buranskou matku a WTF hudební vložky.

Cesta do Ameriky 2 je učebnicovým příkladem snahy vydělat na nostalgii jedné z relativně ne úplně nepovedených komedií. Protože původní film rozhodně své fanoušky měl. Jenže dvojka hodně čerpá z jedničky. A sama přitom nemá moc co nabídnout. Hned zpočátku jsou jasně stanoveny mantinely současné doby. Půjde o ženská práva a postavení ženy v současné společnosti. Téma, která loni zpracovala i česká televizní pohádka. Je velmi aktuální, hojně využívané, ale jak se opět ukázalo, děj na něm nepostavíte. Na rozdíl od prvního filmu je tak situace přesně opačná. Tentokrát se americký balík stěhuje do Afriky a poznává tak zcela jiný svět. Eddie Murphy je pořád největším lákadlem a právem. Jenže on sám film nedokáže utáhnout a tak se dvojka stane jen něčím tuctovým, co kolem projde a vy si časem matně vzpomínáte, že něco takového tu skutečně bylo.