Cesta časem (2017)

„První, čeho jsem si všiml, byla vůně. Svěží, sladká vůně jen s malým nádechem soli. Možná tak vonělo jaro. Psal se rok 2017 a já jsem přišel zachránit svět. Věděl jsem, že si musím dát pozor, abych nic nenarušil. Nesměl jsem způsobit vůbec žádnou změnu. Snažil jsem si to ale všechno zapamatovat, abych ti o tom mohl jednou vyprávět.“A co byste udělali vy, kdyby po vás vyjela omlazená verze vlastní babičky, která to před tím zkusila i na vaše druhé já, ehm…Deprimující pohled do světa budoucnosti plné mořské vody zaplavující pevninu, vyschlé flóry, prakticky neexistující fauny, šedého prachu, extrémního počasí a otravy solí. Zároveň vcelku schizofrenní podívaná o tom, jak málo se člověk vlastně zná, a že pokušení změnit dějiny lidstva i osobní je tak lákavé…Film doplácí na to, že je nepříliš divácký díky své náročnosti ohledně vnímání sci-fi pravidel, pomalejšímu tempu i určité sterilitě. To je škoda i kvůli depresivnímu konci, který má ovšem svou emocionální sílu, a je zřejmě jediný správný, morálně i logicky. Za mě ještě slabší 4*.

Neobvykle pojatý motiv cestování časem, v tomto případě do minulosti. Hodně ponurý film volnějšího tempa. Hybnou pákou děje je ekologická fikce, ale netřeba hned myslet na Grétu. Scénář se nějak vyfabulovat musí a jakákoli katastrofická budoucnost je uvěřitelnější než to, že by lidstvo čekaly zářné zítřky. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o výletu do minulosti (v noci z 20. na 21. listopadu 2020) - - -     Fyzikové konečně rozřešili otázku cestování časem včetně technické realizace a vznikly firmy, které začaly nabízet klientům výlety do minulosti. Protože však i drobná změna minulosti může mít velké a nepředvídatelné následky v budoucnosti, bylo třeba natvrdo nastavit mantinely, aby takové změny nebyly možné. Nikdo se přece nechce vrátit do ještě horší současnosti, než je ta, kterou dnes máme. V důsledku toho se šance prožít na takovém výletě nějaké dobrodružství omezila na možnost spatřit dobové reálie a „nasát ducha doby“. Počáteční zájem veřejnosti o výlety do minulosti rychle klesl téměř na nulu. Aby firmy nabízející tuto službu nezkrachovaly, zavedly se tyto výlety jako povinná součást výuky dějepisu na základních a středních školách.      Napadne mě, že bych také mohl podniknout jeden takový výlet, a navštívím příslušnou firmu. Referentka mi vysvětlí, že se jedná o výlety didaktické, které jsou spojené s určitými úkoly. No budiž. Nabízejí se destinace Rakousko-Uhersko, první republika, protektorát a éra socialismu, to všechno buď pro žáky základní nebo střední školy. Momentálně je však k dispozici pouze výlet do éry socialismu pro základní školy a výlet do doby Rakousko-Uherska pro střední školy. Ptám se, co to obnáší. Výlet pro základní školy je krátký. Žák má dojet metrem na stanici Mládežnická a v prodejně PNS má koupit časopis Mladý svět. Předtím si musí koupit jízdenku a správně ji v metru označit tak, jak se to dělávalo, když začalo jezdit metro. Trochu nuda. Výlet do časů c. k. monarchie je téměř celodenní. Úkolem studenta je prodávat v trafice tabákové výrobky. Časově je cesta situovaná do doby ke konci devatenáctého století, kdy byly současně v oběhu jak zlatky a krejcary, tak koruny a haléře. Taky nic moc, ale říkám, že to beru. Obdržím tabulku s údaji o vztazích mezi oběma měnami a jsem vyexpedován do minulosti.      Prodávám v trafice, mám samé drobné tržby, při tehdejších cenách tabákových výrobků tady asi zlatku za celý den neuvidím. Statečně přepočítávám koruny na krejcary a naopak a říkám si, že tohle těm dnešním harantům fakt přeji. Celý den si namáhat mozek a nemoct brouzdat po sociálních sítích, ti budou dlouho vzpomínat na to, jak úpěli za Rakouska. Někdo mi platí mincí o hodnotě dva a čtvrt krejcaru. Taková mince snad ani neexistovala. Asi drobná chyba v matrixu...

Výborný námet, myslím že aj celkom solídne spracovanie, na ktorom ale vidno, že peňazí na zobrazenie neutešenej budúcnosti v kapsičke nazvyš neboli. Pritom svet konca 21. storočia, ktorý sa ocitol z veľkej časti pod vodou, naskytuje veľa možností na vizuálne hody a nemusí ísť zrovna o hollywoodsky blockbuster. Každopádne film dokáže vtiahnuť, držať v napätí vďaka dvojníkovi nielen hlavnej postavy, len ku koncu akoby scenáristovi aj režisérovi došla šťava, respektíve nápady a potenciálne silný záver vyznie skôr do stratena a divák má pocit, že proste chcel toho vidieť o niečo viac.

Seveřané se po úspěších s politickou krimi vrhli i na sci-fi. Čím nás překvapili: v roce 2095 se pohádka "Sůl nad zlato" celosvětově dostala na index a stala se pohádkou trezorovou; cestování časem může být velký problém pro neplavce; spousta deprese a nudy, žádná akce, žádná originalita, kromě námětu.

Zajímavý snímek ve mně zanechává rozporuplné pocity.1) Spoiler. Film spojuje dvě nesourodá témata. Jedním je postapokalyptický svět s nedostatkem pitné vody. Druhým pak scifický projekt lidských dvojníků a cestování časem. Každé zvlášť mohlo být zajímavé. Dohromady ale vznikl poněkud zmatený a nedotažený obraz podivné budoucnosti.

2) Nikdy bych neřekl, že uvidím film, kde se mi bude stýskat po akci. Po jakékoli akci!