Blacula (1972)

„ I curse you with my name.. You shall be.. Blacula!“ Zámok aj s filmovým dažďom v noci sú pôsobivé. Písmo na čas 1780 a miesto Transylánia je tiež zvolené vkusne, dobovo. Interiéry a kostýmy tiež triafajú do čierneho. Dracula hostí zámožný čierny pár z Afriky, takže o pretváranie histórie a fiktívnych mýtov tu veľmi nejde. Mamuwalde, čierny princ z Afriky navrhne Draculovi úplné zrušenie otroctva vo svojom trúfalom pláne, s čím on nesúhlasí a urazí jeho ženu. Mamuwalde chce odísť, no je aj so ženou zadržaný a Dracula ho prekľaje a premení v upíra. Masky upírov, najmä Draculových žien, nie sú až na takej veľkej profesionálnej úrovni, ale skôr spravené dobovo na štýl masiek, ktoré sa vtedy robili. Poteší ja netopier, ktorý nie je úplne reálny, ale spravený lepšie ako tí v 30. rokoch. Ceniť sa dajú dialógy, ktoré sú úsporné a presne vyjadrujú atmosféru. Toto tvrdenie platí dovtedy, kedy sa Blacula rozpráva so svojou novovyvolenou a vraví jej, že prišiel do Europe 2 centouries ago to protest against the slave trade. Pre ňu je z toho šokujúce len against the slave trade, na čo sa opýta. Po prológu z 18. storočia nasledujú vkusné úvodné titulky v čiernobielej s červenou machuľou, čiernym netopierom naháňajúcim ženu červenej farby s už vtedajšou súčasnou hudbou. Atmosférické scény upíra vo vtedajšej súčasnosti sú zasa podporené kvalitnou vážnou dramatickou hudbou. Mestské štvrte tu hrajú hlavnú úlohu, ktorej herci nestačia, ale tak by to malo byť všade. Záhrady, trávniky, opustené uličky s tesne zabuchnutými okenicami či podchody vytvárajú atmosféru miestneho koloritu. Smiešne mi však príde, ak je upír príliš prekvapený zo ženy podobnej jeho dávno mŕtvej vyvolenej, ostáva ako obarený a nevie ju hneď prenasledovať. Čo kazí atmosféru je bohužiaľ aj filmové držanie noža spôsobom, akoby všetko viete zapichnúť pohybom zhora nadol čepeľou vystrčenou dole, čo stanovil ako prvý asi film Psycho. A keď ju už prenasleduje, nelieta, ale len pomalším klusom beží v jej stopách. Poteší tu hlavný hrdina blaxploitaitonCood BreezeThalmus Rasulalaako vedecký pracovník Gordon Thomas, náhradník za Van Helsinga v draculovských filmoch. Spomínajú sa Panthers a vzhľadom na blaxploitation aj lajdáctvo pri policajnej obhliadke čiernych obetí. Hlavný kladný čierny hrdina flirtuje a čiernym ženám to nie je ľahostajné, vidíme a počujeme koncert Afroameričanov. Z vtipných situácií filmu rozosmeje objatie Mamuwaldeho so svojou vyvolenou, kde sa dá predpokladať, že kvôli tomu, že mu dala dole plášť, v ktorom sa tak veľmi potil. Z tých zámerných poteší škriabanie sa hákom po hlave od jednorukého starého pracovníka márnice. Prvý vyrovnaný fight s upírom poteší, je napínavý a točený dynamickou kamerou. Nevýhodou deja je, že síce o upíroch sa postavy dozvedajú skoro, ku hlavnému zápornému hrdinovi sa dostávame až v poslednej tretine niečo vyše deväťdesiatminútového filmu. Je pravda, že viac ako horor je film krimi, a napriek tejto čudnej žánrovej nezaradenosti baví. „Listen... for his cries. They will comfort you until your death.“ –„That is the ruddest nigger I’ve ever seen in my life.“ –„I don’t work in the dark.“ –„Danny, take a look at that fag.“ „Yeah, I’m lookin‘.“ „Isn’t that the one?“ „Sure looks like the one.“ „How can you tell? They all look alike.“ Jazykové okienko: chintzy; take the hint.

Blacula je skôr akčná kriminálka v štýle Dirty Harryho, než nejaký explicitný horor. Myšlienka prekliatia afroamerického obyvateľstva na základe jej otrockej histórie v rámci (nielen) USA prekvapivo na postave novodobého Draculu funguje celkom slušne a uzavretie jeho príbehu je patrične osudové. Len je trochu škoda, že keď už ide o kriminálku a sledujeme policajné pátranie, tak sme neustále informačne pred políciou a ich zistenia nás tak ničím neprekvapujú. Blacula ani nijako výrazne nezostarol, pôsobí ako mnohé iné snímky z tohto obdobia a žánru a je stále bez problémov pozerateľný a nevyvoláva salvy nechceného smiechu, ako som sa vopred trochu obával.

Takže hrabě Drákula kousnul a proklel nějakého černého prince, protože mu nechtěl prodat svoji manželku, zavřel ho do rakve a zazdil na hradě. Super, takže Drákula byl rasista a otrokář. Asi o dvě století později do Transylvánie přijíždí zpěvák z Boney M se svým teplým bílým přítelem, aby koupili Drákulův inventářem a odvezli si ho do skladiště v LA s plánem vše dobře zpeněžit. Tam se hned nedočkavě pustí do otvírání rakve a rozdělávání beden. Jenže když je někdo zvyklej si tak akorát lakovat nehty a vezme poprvé do ruky páčidlo, je jasný že se zraní. Je to sice jen škrábnutí, ale pach krve dokáže probudit Blaculu... Hošan má pocit, že na to povrchové zranění asi umře. A má tak trochu pravdu, akorát tam umřou oba. Resp. se z nich stanou upíři. Že to celý zní hrozně? Mnohem horší je se na to dívat. Je to naprosto zbytečná nebetyčná kravina s děsnými herci, hroznými maskami a ještě otřesnější hudbou. Blacula nemá absolutně žádné charisma, chová se jako by do „dnešní“ doby patřil – dokonce jde i do nějakýho černošskýho klubu, kde řve a vlní se příšerné hudební trio. Navíc to připomíná nějakou pošahanou lovestory. Absolutně nechápu, proč to je jakoJeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřetea hlavně proč to vůbec měl někdo potřebu točit? Protože černoši chtějí mít svého Drákulu, tedy Blaculu? To by nás mohl brzo čekat Činakula, Hispankula, Molekula, Mojekula... no zlatej Kubula a Kuba Kubikula...“Crainův film vyvyšuje nad ostatní žánrové realizace té doby především fakt, že Mamuwalde není v jádru ničema, jeho prokletí má na svědomí bílý aristokrat (Dracula). Otroctví dělá z lidí monstra a Blacula je toho (ne)živým důkazem. Přestože hrdina potřebuje vraždit, aby přežil, je prezentovaný spíše jako tragická figura; jako zrůdu jej vnímá pouze „bílý muž“. Což mu má Mamuwalde – a s ním mnozí jiní hrdinové filmové „blaxploatace“ - za zlé. Kdežto doktor Thomas, který představuje „černou“ variantu Van Helsinga, s „bílým mužem“ spolupracuje a usiluje a Blaculovo dopadení.“

V tomto blaxploitation sa vymenili úlohy, pričom belosi tu predstavujú ,,nigga,, ( pardon za výraz ) a černosi zase hrdinných záchrancov mesta. Nič proti tomu, je to proste blaxploitation, jeden zo smerov americkej kinematografie. V čom však tkvie problém je to, že je to blaxploitation mimoriadne naivný a hlúpy, na horor minimálne strašidelný s niekoľkými vydarenými maskami a scénami, ktoré by sa hodili skôr do tohtožánrových filmov s hrdinami, ako Shaft, či Foxy Brown a nie do upírskeho hororu. Ale čo už, je to proste blaxploitation.

Člověk by čekal komedii alá Hrabě Káčula, ale ouha. Námět operuje s tím, že starej dobrej Dracula kousne do Transylvánie přicestujícího černocha, zavře ho do rakve a prokleje. Rakev se pak po 100 letech dostane ke dvoum teplejm Američanům, kteří jí otevřou a pak začne klasickej draculovskej příběh. Prostě legenda podaná tak, aby jí skousnula i ta poslední negerská smažka z harlemskýho kanálu. Pro mě, jako pro pražskýho pivaře, to bylo nestravitelný.