Bitva na Neretvě (1969)
Sledovat Bitva na Neretvě online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Bitva na Neretvě
Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu...
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (68)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Bylo mi jasné, že nejslavnějšímu a nejvelkolepějšímu filmu z období Jugoslávie se nevyhnu, i když trvá tři hodiny a žánrově je tím, co mezi filmy vyhledávám snad úplně nejmíň. Žel jsem se zase přesvědčil, že bitevně-válečné filmy opravdu nejsou pro mě a u tohohle je navíc hned jasné, že bude oslavný, plný hrdinství a humánnosti partyzánů, tudíž taky plný patosu, který mě u podobných filmů irituje. A toho zde je vrchovatě, od písní po individuální prohry, které takřka okamžitě vždy spláchne nálada kolektivního partyzánského hrdinství. Tohle se v různých intervalech objevuje necelé tři hodiny a i přes pár samostatných postav s individuálními osudy (mimo generály) jsem chvílemi měl co dělat, abych udržel pozornost. Je jedno, jak velkolepě, s jak bohatým komparzem a jak chytře jsou natočeny bitevní scény, mě prostě nechávají chladným i kdyby měly mamutí rozpočet jak zVojny a mír. Ale abych nekončil tak špatně - když už nic jiného, rozhodně cením některé odlišné prvky, zajímavý střet přístupů odlišných národních kinematografií v podobě stylu, spojený s epickou mezinárodní hereckou účastí, vhled do jednání nepřátel včetně snahy je pochopit, především skrze italského dezertéra (se kterým se žel nepracovalo tolik jak mohlo) a snad i určitý lidštější pohled na vše, díky kterému aspoň sem tam probleskne něco ryze protiválečného, co to nadšené bytí v prsa aspoň lehce podvrtne. 3*
Zdroj: ČSFD.cz (2026-03-11)Najdrahší film v juhoslovanskej kinematografii, zobrazujúci hrdinský odpor juhoslovanských partizánov proti vojskám Nemcov, Talianov, ustašovcov a četnikom počas druhej svetovej vojny. Film sa nehrá na žiadny idealizmus - vojna je tu vykreslená presne, ako si divák žiada (peklo, dezilúzia, strata nádeje atď.). Protivníci nie sú zbytočne dehumanizovaní, dá sa dokonca povedať, že im Juhoslávci vzdávajú akýsi "hold", nič menej istému zmyslu propagandy ani tento významný (snáď by som mal radšej povedať, že najvýznamnejší) film z bývalej Juhoslávie neušiel. Snímok je na svoju dobu určite prelomový: veď práve v tomto prípade sa jednalo o jeden z najznámejších príkladov, kedy krajina "východného bloku" (aj keď Juholsávia v podstate stála tak akoby na hranici medzi ultraľavicovým východom a slobodným západom) si mohla dovoliť a aj využila takú možnosť, akou bolo nanominovať do kastingu zahraničných hercov. Priznám sa, že som sa sprvu bál, ako to dopadne, keď herci zo západu sa odejú do kostýmov "komunistických" partizánov, no dopadlo to dobre - Franco Nero je charizmatický ako vždy a Yul Brynner sa (na moje počudovanie) do svojej roly hodil. Curt Jurgens a Hardy Kruger ako "tí zlí" Nemci majú na atmosféru snímku tak isto ten správny vplyv. Chvíľu mi ale trvalo zistiť, prečo je tu nominovaný aj Orson Welles, keď na plátne má takmer minimum priestoru. To isté som cítil aj pri Sergejovi Bondarčukovi, ktorého postavu "rebelského" veliteľa delostrelcov som chcel vidieť vo filme viac, ako to nakoniec vypálilo vo výsledku - musím povedať že ma to o to viac škrie, pretože jeho postavu som si zo všetkých obľúbil asi najviac. Najväčším vyvrcholením filmu je samozrejme odpálenie mosta na rieke Neretva (aj keď je táto scéna iba na konci len druhej tretiny snímku, každý divák ju považuje za ten pomyselný "vrchol"). Keď si pomyslím že ju natáčali dvakrát - model skutočného mostu dvakrát postavil, dvakrát odpálili no nič z toho, lebo bolo z neho vidieť na kamere len prach a preto nakoniec "odpálili" miniatúrny model v štúdiu - tak musím zložiť klobúk pred ľuďmi čo mali na starosti rozpočet... Je to určite film, ktorý sa oplatí vidieť. Určite to nie je vrchol vojnového filmu, no stojí za to. Bojové scény ešte aj dnes vedia vyraziť dych. 84% aj za "bojovú" hudbu korešpondujúcu s vojnovou atmosférou.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-08)Velkolepý válečný epos režiséra Veljko Bulajiče mě určitě více zaujal než režimní epopeje Jurije Ozerova nebo naše normalizační filmy ze stejného období. Jugoslávský odboj proti fašistům, kterého se zúčastnilo mnoho národností, vycházel z vlastních sil, a vlastně jediný se nikdy nepodal hitlerovskému Německu (vedle Řeků). Vydržel v horách bojovat proti fašistům až do osvobození. Mě navíc zajímá i postavení fašistických ustašovců nebo Petarových četníků, jejich role se ve filmu také objevuje. Vůdce jugoslávského lidu Josip Broz-Tito se ve filmu neobjevuje, ale všude je znát jeho přítomnost v nadšení bojujících partyzánů. Dalším plusem jsou bojové scény, někde si filmaři pomohli maketami, ale před mnoha lety se tak natáčelo.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-02-11)Tento mezinárodní epický velkofilm (v němž hrají sovětští, jugoslávští, němečtí, italští a američtí herci) jsem bohudík mohl shlédnout v původní 170 minutové nezkrácené verzi, bez dabingu, s českými titulky. Film vypráví od začátku do konce o čtvrté německé ofenzivě proti Titovým komunistickým partyzánům, známé spíše pod jménem bitva na Neretvě. Na jedné straně stojí německé horské a tankové divize, italské divize, ustašovci a srbští četníci proti komunistickým partyzánům. Tanky, letadla a hromada pěchoty tu stojí proti lidské touze po svobodě. Řekl bych, že tento film, strčí do kapsy většinu sovětských válečných filmů. A teď přejdeme k plusům: výborná hudba, nulová ideologie, skvěle vykreslené hrůzy války, v podobě zraněných, lidí nakažených tyfem a i s blázny, výborné herecké hvězdné obsazení, dobová technika (především německá SDKFZ, zbraně, kromě MP 40, které nejsou původní, ale vyrobené až po válce v Jugoslávii, italské tanky a tančíky, které jsou vidět jen v málo filmech, respektive skoro v žádných), pěkně vykreslení srbští četníci. Mínusy: letadla, létající ve filmu nejsou německá, i když mají na sobě německé znaky, alespoň jsou druhoválečné. Tanky, jezdící jsou povětšinou T-34, předělané na Tigery (velmi povedeně), a na Panthery, nebo americké Shermeny. Dále mě docela citelně štvalo, jak partyzáni, využívali protitankové kanóny jako houfnice. I přes menší mínusy, se film velmi povedl, a za mě velmi zdařilý válečný snímek.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-07-06)Nejdrazsi jugoslavsky film predevsim zaujme zajimavym mezinarodnim hereckym obsazenim. To pusobi skoro jako rarita, v zemi vychodniho bloku. I pres delku film udrzi divakovu pozornost a i kdyz se valecne sceny nemou rovnat se sovetskymi filmy te doby... Bitva o Neretvu umi zaujmout i divaka, ktery valecnym filmum neholduje.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-05-04)