Bílý lovec, černé srdce (1990)

Sympatizovat s hollywoodským režisérem, který se upíše k natočení filmu, jen aby si mohl v Africe zastřelit slona, je těžké. A Clint Eastwood to divákovi, který si nevěší hlavy zvířat na zeď a nehladí si v obýváku vycpané levharty, nijak neulehčuje. Od začátku do konce se chová plus mínus jako totální zmrd. John Huston by byl hrdý.

"Dirty Harry" v ulohe najarogantnejsieho a najsarkastickejsieho rezisera na Zemi. A najsilnejsi atribut tohto inak priemerneho africkeho dobdrodruzstva, spojeneho s komplikovanym zaciatkom nakrucania legendarnej Africkej kralovnej. Vyrazna a krasna Marisa Berenson (skoda, ze nema viac priestoru) v jasne odhadnutelnej ulohe Katherine Hepburn, naopak nevyrazne zahratie Bogarta, ci vsetkych vedlajsich roli (Jeff Fahey ako scenarista nevierohodny), k tomu niekolko vydarenych scen pri stoloch (Eastwood vs. producent, Eastwood s historkou o ugliest bitch) i tych nudnych z dzungle, vyplnajucich cakanie na finalne zastrelenie slona.

Veľmi slabunký snímok Clinta Eastwooda ako v roli herca, tak v roli režiséra. Snímok plný kecov a kecov. Žiadna akcia, skoro žiadne strieľanie, žiadna sexi ženská postava, nič čo by ma upútalo. Navyše čo sa vám vybaví, keď sa opýtam, aké tipy postáv hráva alebo hrával Clint Eastwood? Hlavne tie westernové. Postavy plné charizmy a sympatických sarkastických kovbojov.Tu hrá Clint Eastwood absolútne arogantnú a nesympatickú postavu, ktorú si nemáte šancu obľúbiť. A dokonca ste radi, keď mu jeden počas filmu rozbije hubu, pretože by ste mu ju sami chceli rozbiť.Skoro by sa dalo tvrdiť, že všetky snímky z 90tych rokov, v ktorých hrá Clint nestoja za nič. Bolo to pre neho akoby prekliate obdobie. A ani tá Afrika nieje vyobrazená nejak pekne, skôr tak nejak depresívne. Nič, čo by stálo za zhliadnutie.

Neprávem zapomenutý film a ukázka toho, jak brzy se C. Eastwood chopil režie. Režijně i herecky exceloval i v tomhle filmu sebestředného, autentického a sžíravě upřímného muže, který nám ukazuje různé stránky své osobnosti, mezi nimi vynikají především dialogy o rasismu. Film míří k pointě jiné, než by člověk čekal, nechává se unášet neznámo kam, roste napětí a konec překvapí...

Zdánlivě se toho tady moc neděje, ale má to ohromnou hloubku a věřím, že jestli to tady má 69%, tak mezi odbornou hollywoodskou veřejností by se to mohlo blížit ke stovce. Z osobní zkušenosti vím, že podobný burning out postihuje řadu tvůrců - nejen režisérů, byť právě oni jsou k tomu náchylní více než ostatní umělecké filmové profese. Clintu Eastwoodovi se to ale naštěstí nestalo a já osobně z něj mám pocit, že se vždycky snažil ze všech sil, aby nám divákům naservíroval něco nevšedního. A film, který se odehrává v krásné africké přírodě, který něco prozradí o tom, jak na černém kontinentu v minulém století vegetily bílé elity, jak taky může smýšlet hollywoodský filmař, a jaké komplikace mohou provázet vznik amerického bijáku, nevšední rozhodně byl a je. Pro mě tedy určitě.