Bez věcí nad věcí (2018)

Německy neamerický pohled na konzumní štětky. Příliš moc moralizování a tlačení na pilu, které bylo trochu zbytečné, protože pokud vám to má dojít, dojde vám to po první nebo druhé narážce. Ale děj svěží, oba hlavní hrdinové uvěřitelní, nakonec jsem tu půlhvězdu přidala i za příjemně sestavený soundtrack.

když to mělo vyjít tenkrát v kinech tak to snad u nás ani nebylo nebo jsem to prostě nestihl nějak. ukázka mě tenkrát nadchla a na film jsem úplně zapomněl. dnes na voyo nalezen a puštěn. a jsem překvapený že to bylo fakt dobré. je to zase jedna z těch povedených německých komedií která má co říct a to ne jen komediálně ale i ze života. dost jsem se v tom našel a je to vážně děs co s námi dnešní svět dělá. podíval jsem se do své herny a uviděl kolik tisíc leží ve sběratelských věcech a věcech co vůbec nepotřebuju. ale.... vyhlazovat je nehodlám 🤣 jdu objednat další 🤣🤣🤣

Dva věční a nerozluční kamarádi po letech snažení konečně uspějí a prodají svou firmu asi za 150 000 000 korun. Pro každého. Úžasný happyend, který prostě nemá chybu. Jenže bohužel ani moc ne. Film je dalším příkladem totálně promrhaného potenciálu. Výborný začátek, vynikající herci, téměř dokonalá zápletka. Těšil jsem se na přehršel vtipných situací kolem netradiční sázky, jež samozřejmě nabízí nepřebernou inspiraci. No a dostal jsem zmatený a překombinovaný emocionální guláš, v němž zaniká nejen původní, ale jakákoli myšlenka. Je to škoda:-(

Ač se zpočátku zdálo, že to bude fajn a možná se i zasměju, vyklubala se z toho nakonec úplně debilní nesmyslná komedie, jak už u podobné (německé) produkce "s vyšší myšlenkou" bývá zvykem. Smysl to totiž dává asi tak první půlhodinu, pak už se to jen dobírá k cíli metodou pokus-omyl. Můžeme tedy (nebo spíš musíme!) sledovat řadu nahodilých hádek mezi ústředními přáteli, hloupoučkou (a opět zcela nahodilou) romantickou linku s ženskou ze skladu, která má až tak neuchopitelné chování, až je neranditelná, a banální promluvy o materialismu a konzumerismu, který by na podobné úrovni dokázal seskládat do referátu o 15 minutách žák 9. třídy (jako za mě naprosto wtf?! v tom filmu padají tak obecné a plytké fráze, až je mi trapno za toho, kdo takové promluvy vkládal hercům do úst, plus je to ve výsledku všechno tak banální, že si to i film sám uvědomuje a jen recykluje, co už v první půlhodině představil). On vlastně ten film celkově staví na tak chatrném základu, až je s podivem, že má takřka dvě hodiny (které jsem dobrovolně přetrpěl). Bohužel jsem se zcela logicky u této primitivní podívané nezasmál, nezamyslel, nic. Téma materialismu a konzumerismu zde víceméně propadlo a závěr už si vyloženě říká o přízvisko "debilní". Nechat takhle napříč ulicemi stát lampu, křeslo, židli atd., zvlášť v Berlíně(!), je minimálně polovina z nich pryč a chudák ženská ani nedojde na ten palouček k svýmu "vyvolenýmu" naháči.Vyhodnocení:Příště bych doporučoval si o materialismu a konzumerismu pozjišťovat víc a až pak natočit o tom film, ne to šroubovat na šablonu vyplesklé generické rom-com

"Jsi génius, ale nemáš sebekontrolu. Jsi taková konzumní štětka. Proto seš dokonalej." Nejsem konzumní typ. K dokonalýmu životu mi stačí tato jediná věc: dům, auto, motorka, kolo, lednička, myčka, sušička, televize, počítač, tablet, mobil a ... tak možná jsem trošku konzumní typ. Ale nechci být. Mně toho k životu stačí fakt málo ... ale musí toho být hodně. Jak já jsem těm teoretickejm boháčům rozumněl. Jen jsem se přitom trochu málo bavil a nadbytek moralizování mě donutil koupit si při sledování třetího sporťáka. Nepotřebuju ho, vlastně na něj ani nemám, ale banky jsou kamarádi a za dvacet let ho budu mít splacenýho.