Araburu tamašiitači (2001)

Pre mňa yakuzácke filmy točí s dokonalou svojskou poetikou Kitano a Sono. Netvrdím, že Miike je nejaký fušer, ale viac mi sedí keď gangsterku kombinuje s iným žánrom. Či už je to žáner hororový, akčný, romantický. Táto oldschoolová gangsterka je skvelo vystavaná, plná zaujímavých postáv a pomalých scén. Jeden z ďalších filmov, ktoré ukazujú, že byť gangstrom v Japonsku nie je až také zlé( až teda na to zabíjanie). Snaha o mier a snaha o pomstu je tu krásne zmotivovaná a nájde sa tu aj pár vydatných hoci krátkych akčných scén. Čo mi ale vadilo bola určite neosobnosť s akou Miike pristupoval k látke. Je to rutinná záležitosť, kde sú chyby skracované jump cutmi, ktoré je vidno alebo v iných prípadoch je chyba priznaná ako účel( scéna s kreslom pri konci), ale pochybujem o tom. Film, ktorý pre mňa nenecháva množstvo motívov doznieť a tým sa stáva tradičnou žánrovkou, ktorá ale fanúšika žánru nejako výrazne neuspokojí.(27.10.2017)

Vynikající yakuzácká atmosféra, tradičně dobré herecké výkony a Miikeho fenomenální režie dělají skvělý celek i tentokrát. Tentokrát jde o skvělé,až precizní podání yakuzy "vyšší třídy", kdy se snímek hodně točí kolem vzájemných vztahů jednotlivých bossů a všech ostatních členů ze širšího vedení. Je to doplněné téměř tradičním motivem pomsty, s opět vynikajícím originálním závěrem. Miike nepřekvapil, opět rutinérská kvalita. 80% a ****.(13.08.2009)

Rok 2001 byl rokem, který z Miikeho udělal kult. Hyperaktivní režisér v něm vypustil takové pecky jako "Visitor Q", "Happiness of Katakuris" a hlavně "Ichi the killer". Trochu stranou zájmu zůstal ve stejném roce natočený Yakuza-epos "Agitator". Skoro úplně tu totiž chybí typické znaky Miikeho filmů, a to hlavně šokující násilné scény (i když scénka, ve které sám pan režisér mučí jednu nešťastnici v baru mikrofonem, je dostatečně "výživná"). Jedná se spíš o jakýsi pokus o "japonského Kmotra". První polovinu sledujeme hlavně různé machinace znepřátelených gangů a "dohody na nejvyšší úrovni". Hlavní dějová linie se rozjíždí jen zvolna. Ve druhé půlce už konečně "přichází Miike" a začíná tradiční účtování mezi mafiány. Možná trochu příliš tradiční (mafiánská čest a věrnost, zrada a odplata, vztahy typu "boss a jeho první zabiják", to už se řešilo mockrát a často i originálněji). Nakonec dávám čtyři hvězdičky paradoxně kvůli první "nudné" půlce se schůzujícími mafiány. Zajímavé je, že Miike prakticky totožný příběh natočil ještě dvakrát, pokaždé v jiném stylu ("Jitsuroko ando... aka Deadly outlaw: Rekka" - 2002 a "Yurusarezaru mono aka The man in white" - 2003.(19.07.2005)

Jakuzácký film pro obdivovatele tohoto žánru.(max.50%)(01.05.2022)