Anděl Exit (2000)

Poprvé jsem to viděl až dvacet let po premiéře. Což je možná dobře. Místy totálně přepjaté herecké výkony a návalově inscenované situace. A ne zrovna citlivá práce s brakem a křesťanskou symbolikou. Ale jinak to mám rád. Baví mě ta forma. Obraz i zvuk. Baví mě to prostředí. Baví mě ten "trip dolů" uprostřed děje. Zúčtování se špínou a experimentem devadesátých let. "My žijeme v Praze. To je tam, kde se jednou zjeví Duch sám."...

Anděl Exit jsem viděl poprvé, když mi bylo asi 18 let a vůbec se mi to tehdy nelíbilo. Shodou okolností jsem teď na film narazil v ivysílání ČT, tak jsem si naivně myslel, že třeba po těch mnoha letech v tom najdu něco víc. Ale nic jsem tam nenašel ani teď. Je to pořád úplně stejná sračka. Hvězdu dávám za úvodních cca 30 minut, kdy to vypadá, že to snad bude aspoň trochu "normální" film. Jenže potom se děj najednou přesune do jakýsi rozvojový země (snad Jihoafrická Republika?) a já jsem naprosto přestal chápat, jestli to je jako sen, nebo co se to tam vlastně děje. Sice se zase vrátíme bez vysvětlení zpátky do Prahy, ale už to byl až do konce totální zmatek. A dokoukat to bylo doslova utrpení.

Naprosto nezvládnutý experimentální film, který má problém uz ve výběru herce Jana Čechtického, který je tak špatný herec, že oči krvácejí při shlédnutí. Kamera a kamerové filtry pokládám za jednu z nejlepších složek Anděl exit. Co je však neodpustitelné, to je zvuk, kdy není rozumět každé druhé větě, což je u filmu základní chyba. Zkoušel jsem několik verzí, abych filmu nekřivdil, ale jen se mi to potvrdilo. Tudy metro na Anděl nejede...

Siréna, věčná píseň Anděla. Nikdy nevíte, kdo se s ní řítí. Jestli je to policie protože dýler drog pobodal konkurenci, nebo hasiči protože štětka hodila špatně típlé žváro do koše, nebo sanitka, protože to feťák přehnal s dnešní mňamkou. Jestli měl film vystihnout pocity kterými na mě tohle přeplněné mraveniště zpruzelých kolemjdoucích a zdevastovaných trosek lidstva působí, tak uspěl, protože mě pravidelně vytáčel. Nějakou krásu, výpověď nebo hlubší zážitek jsem si z něho ale nevzal - a pochybuju, že to tam vůbec je.

Tak moc se v tom ztrácí Jáchymova poetika, že to není snad ani možný. Každá věta, která tam je afektovaně vyřčená, jakoby byla prázdnější a prázdnější.. Kvůli. To třeba Sestra ne, tam jsou obrazy, ta šedá s ní a chrání jí v kruhu. Tance. Ale Anděl Exit, je spíš narychlo sestavený, nebo co.
ale ono je to asi těžký, natočit Jáchymovu hlavu zevnitř. Ty jeho myšlenky si lítaj jak chtěj. Knížka lepší