Alucarda, la hija de las tinieblas (1977)

Představte si telenovelu, která se krom milostných propletenců zabývá i tématem exorcismu - řekněme, že tato "soapka" čítá okolo 150 dílů a nějaký fanoušek se rozhodne vystříhat všechnu vatu a ponechat jen to „zajímavé," co vznikne? No přeci Alucarda... Největším zlem v tomto případě nebyl Ďábel, ale scénář a slabší herecké výkony... Vše ostatní se sice drží v rovinách průměru, nicméně je zde hned celá řada věcí, které prostě nelze neocenit - děj a celkové vyvrcholení je nepředvídatelné a rovněž i příběh má něco do sebe (přinejmenším alespoň přehnaně nekopíruje slavného "Exorcistu"). Gore ani krev sice nečekejte (alespoň ne ve vyšší míře), ale pokud se Vám líbí brakové horory, tak Alucarda rozhodně stojí za zhlédnutí - už jen kvůli "epickému" konci s hořícími jeptiškami :) PS. Kupodivu je to lepší než snímek "The Nun" z minulého roku :D

Obskurní, ano, přesně tohle slovo mě po celou dobu napadalo. Chvíli TV inscenace, chvíli divadelní hra. Scény v levných papundeklových kulisách střídají reálné v lese. Pár scén je oku lahodících - satanský rituál či mše v kostele. Divák se dočká i nahoty a gore, které je však až na postupné useknutí hlavy spíše umírněné. Nejvíce mi vadilo, že snad půl filmu ženské postavy nepříjemně ječí. Horror? Hmmm, ne. Naopak určité scénky, jako třeba bičování, vzbuzují úsměv, co se snadno přehoupne do těžkého záchvatu smíchu. Já se bavil, i když asi jinak, než tvůrci zamýšleli. Naivní ptákovina, nic víc.

S obskurním subžánrem nunsploitation zatím nemám příliš zkušeností, ale možná si nějaké kousky doplním, protože tahle Alucarda nebyla vůbec zlá. I když první dojem značil něco jiného - zpočátku totiž film vypadá vyloženě slabě - herecky ochotnické, naivní, lacině soft erotické. Jakmile se ale posednuté dívčiny začnou předvádět, jde kvalita - nebo lépe řečeno zábavnost - filmu prudce nahoru. Druhá půle má spád, spoustu krve, spoustu hysterických jeptišek a nechtěně směšných dialogů. Takže nakonec vlastně potěšující zážitek, byť tak trochu guilty ...

Mne tieto staré Satanistické horory dokážu nahnať oveľa väčší strach ako hociktoré dnešné moderné duchárske horory ktoré svoj des a hrôzu zakrývajú v úbohých stotinových lakačkách s ktorých, v drvivej väčšine, nevzíde nič iba príchod nejakej postavy do deja. Je zaujímavé ako do tohoto veľmi úzko profilovanéhoNunsploitationktoré je kvalitatívne na tej istej úrovni ako pekelná snímkaDevilsdokázali tvorcovia vtesnať zaujímavé surrealistické prvky. Celé to je vlastne iba o dvoch počestných dievčatách ktoré sa nechajú v lese zlákať starým cigáňom ktorý už na pohľad javí známky diabla. Onedlho na to už v snovom opare prichádzajú prvé krvavé rituáli nakrútené fakt skvelo. Netrvá dlho a dievčatá s pred mníškami prezradia keď sa na hodine začnú rúhať Bohovi a sľubovať poslušnosť Satanovi. Ako inak na scénu nastupuje exorcizmus ktorý však na moje prekvapenie nie je samoúčelný a netvorí hlavnú časť filmu. Vrcholom filmu je záverečný masaker v kláštore kde Alucarda, posadnutá diablom, dokáže vyslovením bezbožného slova spáliť osobu. Pozrie sa na niekoho a ten sa vznieti sám od seba. Bolo to spracované kvalitne, ľudia horeli a utekali v totálnom chaose. zhorelo aspoň tucet pánpičkárov.

Na první pohled dějově naprosto nezvládnutý, lezbickou erotikou líznutý horor, který toho kromě pěkného vizuálního zážitku mnoho neposkytl. Na pohled druhý velká symbolická plavba po oceánu, v němž se o sebe bijí vlny křesťanské, vlny nekřesťanské, zpěněné pohanstvím a satanismem, a kolmo na ně narážející vlny věděcké, kdy jeden nestačí otáčet dalekohledem, aby všechnu tu symboliku pojal (nepřehlédnutelné hábity řeholnic podobné obvazům pro malomocné s bonusovou červenou batikou od pasu dolů, obsazení role satyra a vědce jednou osobou apod.). Sečteno podtrženo, Moctezuma měl věnovat více péče příběhu a dialogům, protože hledat ve filmu, zda v něm náhodou není ukryto víc, je prostě z principu špatně. 50% (v něčem velmi dobře, jinde ohromně odfláknuté)