Alexandr: Něvská bitva (2008)

První, co mě překvapilo, byl rok vzniku filmu. Vždyť tohle jsou jasná osmdesátá léta, to mi netvrďte, že je z roku 2008. Ale hned v úvodní scéně jsem pochopil, kerá bije. Tento historický film je ruský bratříček Barbara Conana. Kostýmy, kulisy, barevnost, některé záběry, bojové choreografie i hudba mají v sobě silnou inspiraci Miliusovým dílem. Dokážu si představit, že režisér pouštěl na place Conana a říkal kulisákům, kostymérům a choreografům: „Vidíte to?! Tak něčeho takového chci dosáhnout!“ - A oni se opravdu snažili. Někdy je to až úsměvné. Vznikl historický film, který je trochu nevyrovnaný, nadprůměrné pasáže se střídají s těmi podprůměrnými. Ale bavil mě. Získal si mě hned úvodní bitkou v lese a tím, jak někdy až naivně vzdával hold mému oblíbenému filmu s Arnoldem. Bohužel v pozdějších soubojích je roztřesená kamera a rychlé střihy, aby zamaskovali špatnou choreografii (možná už na ni neměli peníze, kdo ví). Intriky na Alexandrově dvoře jsou natočeny dobře, postavy jsou fajn, je tu vše co má být, statečnost a spravedlnost, láska, zrada, rozpad a udobření přátelství, oběť, hrdost, závěrečná bitva. Všechno je samozřejmě z ne úplně historicky přesného ruského pohledu (proč by ne), ovlivněného hagiografickou oslavnou literaturou o svatém Alexandru Něvském. Ten jako obránce pravoslavné víry bojuje proti proradným katolickým rytířům. Ale oceňuji, že tam je víra přítomná a důležitá, jak asi v tom období byla. Západní historické filmy bohužel víru upozaďují. Co se týká bitev, tak v ruské historii jsou dvě vítězné bitvy Alexandrovi zveličovány. Podle historiků to byly jen pohraniční šarvátky. V druhé z nich takzvané ledové bitvě, kdy bojoval s livonskými rytíři, prý padlo dvacet rytířů a šest jich bylo zajato. To ovšem byla citelná ztráta, protože všech rytířů livonského řádu bylo něco málo přes stovku. Tato bitva je ve filmu jen zmíněna v titulkovém doslovu, Film končí bitvou se Švédy v ústí řeky Něvy, podle které Alexandr později dostal jméno. Ještě k té podobnosti s Barbarem Conanem. Je tu i podobně osudový vypravěčský hlas na začátku a na konci filmu. Nepatří kronikářovi slavného vojevůdce, jako u Conana, ale překvapivě jeho nepříteli. Jednomu členu livonské větve Řádu německých rytířů, který na konci musí pokorně přiznat a vyzdvihnout statečnost, chrabrost a sílu ruského národa. Přesně tak, jak to prostí Rusové mají rádi. Odpustí svému vůdci všechno, i to, že trpí chudobou a nemají co jíst, jediná věc, kterou mu neodpustí, je slabost. To mám od jedné ruské bábušky, vzpomínající na staré komunistické časy. Přiznala: „..ano byla bída…,“ pak se rozzářila, „ale všichni se nás tenkrát báli!“ Tuto část ruské povahy bohužel vidíme na současné situaci, kdy Putin napadl Ukrajinu. Nemůže se dohodnout, musí vyhrát, aby svému národu dokázal, že je silný dobyvatel, důstojný následovník Alexandra Něvského. Bohužel nechápe, že mnohem důležitější je morální a duchovní síla svatého Alexandra, na kterou tento film také ukazuje................ (Doplněk k 10. 10.  2023): Kruh se uzavírá. Zhlédl jsem konečně Alexandra Něvského z r. 1938 a uviděl, že to byl miliusův Barbar Conan, který bral inspirace v mnoha scénách a atmosféře z Ejzenštejnova filmu. Úsměv mi vyloudila zvláště scéna, kdy si velmistr řádu významně sundává extravagantní helmu, stejnou scénu i přilbu můžete vidět v Conanovi, ale v jiném kontextu (někdo si toho všimnul také a dal dokonce scénu z Alexandra na Youtube s hudbou s Conana :) . Kaljonov to jistě věděl a slepuje svůj film z obou předchozích, vzdává jim tímto hold. Zajímavé. Také jsem pochopil, proč nezakomponoval do svého díla rozhodující bitvu na zamrzlém jezeře a skončil jakoby v půli. Asi nechtěl soupeřit s mistrem a to chápu. Končí tam, kde Ejzenštejn začíná a já, ač nevěda, jsem si oba filmy pustil po sobě ve správném pořadí. Wow.

Júúúj, toto natočiť v roku 2008 o jednom z najvýznamnejších postáv Ruských dejín. Je to tak na úrovni rozprávky Sadko z 1952 z Ruských bylín. Slabý odvar slávneho režiséra Sergeja  Ejzenštejna s hudbou   Sergeja Prokofjeva z roku 1938.  Ako mohli nechať režírovať takýto film neznámenu žabárovi Kaljonovovi ? IMDb 4,8/10 to je vysvedčenie.

Tak toto teda nebolo bohviečo. Pôsobí to celé strašne lacno, hlavne kostýmy a celková výprava. Herci absolútne nevýrazní, bojové scény pôsobia amatérsky a občas sa v nich vyskytnú divné zvukové efekty, ktoré pôsobia rušivo. Hudba či kamera je taktiež na úrovni lacnej inscenácie. Dejová zložka je pomerne nudná, viac menej vo formáte  konverzácií s minimom živšieho diania. Naviac z toho na kilometre cítiť bezduchú propagandu. Rusi historické filmy vedia, ale v tomto prípade sa nepochlapili v žiadnom smere. 35%.

Malý nízkorozpočtový filmík o filantropickom a humanistickom kniežati Alexandrovi brániacom ruskú zem a pravoslávnu vieru pred pohanskými Tatármi, zapredanými bojarmi a zlými katolíckymi papežencami na čele so Švédmi, proti ktorým vybojuje bitku, ktorá mu dá jeho slávny prídomok. Kým k nej ale dôjde tak treba 1,5 hodiny počkať, kým nevedomky zachráni veľmajstra Teutonov, ožení sa, snaží sa uniknúť otrave, rokuje s Mongolmi a rieši zradu vo vlastných(?) radách. Záverečná bitka pri Neve tvorí úplný záver, potom príde sek, krátky text oznamujúci o bitke na Čudskom jazere a koniec. Herecké výkony dostačujúce, hudba ujde, kulís je tu iba pár (na Novgorod je tu iba jeden počítačový záber, inak akoby sa všetko odohrávalo na pár chatách v lese a jednom "švédskom" hrade...), pochváliť ale treba výborné kostýmy, zbrane a dobovú atmosféru. Bitky (jedna potýčka na začiatku a záverečná pri Neve) sú viac-menej realistické, krvi sa filmári nebáli a hoci sa ich zúčastní dokopy asi 60 komparzistov sa na ne dá pozerať. Bolo to síce nízkorozpočtové, ale vidno, že filmári využili každý peniaz, čo mohli a to si zaslúži pochvalu.

Mám rád historické filmy a Rusi majú zopár naozaj podarených kúskov, ale tento k nim asi patriť nebude. Nebolo to úplne zlé, ale vyskytlo sa tu veľa rušivých elementov, ktoré súviseli skôr s technickou stránkou ako príbehovou. Kamera sa mi v kritických momentoch zdala rozmazaná a roztrasená, zábery na súboje boli nezvládnuté, chaotické a až príliš umelé. Tiež vizualizácia a réžia mohli byť trocha lepšie. Technická stránka tak nepriamo ovplyvnila atmosféru vo filme a často ma preto uvrhla do nudy, občas prerušenej svetlými momentami vo filme (napr. pokus o atentát, sprisahanie....). Koniec sa mi zdal predčasný, ja by som v príbehu pokračoval ďalej, aspoň po bitku na jazere v r. 1242. Takže u mňa priemer, ale film sa oplatí pozrieť, aspoň zo zvedavosti. 60/100