Ada (2021)

Ako hovorí veverička Sandy zoSpongeboba: "Tohle se jen tak nevidí."A to veru nie 😂. Dávno som rozmýšľal, že by som býval sám niekde na ostrove, kde v okolí nie je nikto. Až kým by som si nezlomil nohu alebo nemal 40° teploty. VLambide skôr o to, že si chcete prisvojiť jahňa v tele malého dieťaťa. Dovtedy, kým vášho muža nezastrelí tzv.Sheepman. Moje oči dlho nevideli taký folklórny bizár, naposledy vČarodejnica. Kamera, herecké výkony, príroda a celkom dusná atmosféra sú ťahúňmi tohto veľdiela. 90%

Island má velmi specifickou a úžasnou poetiku a mně se vždy líbí, jak z ní nejrůznější umělci těží, nejen filmaři, ale i hudebníci, fotografové ad. Zároveň mám rád, když si ze mě film dělá tak trochu legraci. Zde si tuhle pomrkávající a subtilně nonsensuální rovinu udrží od začátku do konce, zatímco mě nechá nahlédnout hned do několika žánrů, přičemž se díky pomalému tempu tváří jakoby nic. Rodinné drama, severský art, skandinávský magický realismus, psychická tragikomedie? Byl to hodně zvláštní zážitek a já si ho užil i díky skvostné kameře a kompozicím, stejně jako díky výborným hereckým výkonům místní fauny.

Ada, snímek s ryze severskou atmosférou, je lehce bizarním počinem, který bilancuje na hranici mezi hororem a mysteriózním rodinným dramatem. Je rozdělen do tří kapitol, z nichž první dvě nabízí velmi solidní atmosférickou podívanou s vytříbeným obrazovým vyprávěním, bohužel třetí část výrazně kolísá a ztrácí z nápadnosti prvních dvou. Film, jenž bavil, se tak ke konci bohužel stává vyloženě otravnou nudou, která už neví, jak se ukončit tak, aby to aspoň trochu dávalo smysl. Celý film aspoň táhne nádherný hudební doprovod, skvělé herecké trio a podařené CGI. Škoda. Myslím si, že Ada měla potenciál být výbornou podívanou, bohužel jej nenaplnila. Lehké zklamání mě tak nutí ohodnotit tento film lehce nadprůměrným hodnocením.

Obskúrna intímna dráma z islandského vidieka vykazuje dávku samotu a spätosti s prírodou. Rozmýšľam, či prevažujú prvky mystiky, fantastičnosti alebo bezmedznej irónie. Moc sa tam toho neudeje, skôr mikrovzťahy, ktoré sú vo svojej intimite napäté. Rada na záver. Prírodu nedomestifikujte za hranicu absolútnej prispôsobivosti obrazu človeka. Vždy sa bude brániť :).

(ne)Prekvapivo suchý art bez výpovednej hodnoty, ktorý sa spolieha iba na dané prostredie a tým vytvorený vizuál a obsadenievýbornej herečky. Teda s rádoby výpovednou hodnotou, ktorá sa nielenže stráca sama v sebe, ale ani nevie, čo chce skutočne povedať. Žeby dáke ďalšie blúdenie hrou na city v rámci materstva/rodičovstva? alebo samoty/odrezaného života? alebo snáď vnímania zvierat a ľudí? Fakt neviem, lebo je to tak bezducho spracované, že sa to vedieť, resp. zistiť ani nedá. Strašná trapošina. Zas sa niekto topí vo vlastných prvoplánových ambíciach. A zas je niekto presvedčený o tom, že je bežný divák totálne hovno.