24 hodin ze života jedné ženy (2002)

24 hodin ze života jedné ženy (2002) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:2002
Žánr: Drama
Země: Francie, Německo, Velká Británie
Režie: Laurent Bouhnik
Délka:107 min
Hodnocení:6,2/10

Sledovat 24 hodin ze života jedné ženy online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu 24 hodin ze života jedné ženy

K dílu slavného rakouského spisovatele Stefana Zweiga se filmoví tvůrci neustále opakovaně vracejí. Filmová adaptace románu 24 hodin ze života jedné ženy z roku 2002 je již šestým pokusem převést na plátno tento vášnivý příběh lásky čtyřicetileté anglické vdovy a mladého polského důstojníka, odehrávající se v Cannes roku 1911. Tato Zweigova kniha vyšla poprvé v roce 1930 a získala si mezinárodní ohlas a uznání jeho kolegů-spisovatelů.

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (9)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

Leila75 ★★★★☆

Film o závislostech,o tom jak jsou nebezpečné a je jedno zda na něčem či na někom.

Zdroj: ČSFD.cz (2008-01-27)
Philippa ★★★★☆

"Největší hold jaký můžeme životu vzdát ,je odejít v pravý čas".

Zdroj: ČSFD.cz (2008-01-19)
jitrnic ★★★☆☆

Vcelku pěkné drama s několika logickými mezerami a předpokládatelným koncem. Výborný Michel Serrault, šeredně přehrávající Frances Barberová v roli Mariiny švagrové.

Zdroj: ČSFD.cz (2008-01-17)
Skip ★★★☆☆

Tři hvězdičky pouze kvůli Michelu Serraultovi, jinak nic moc film a ani nevím, co bych o něm měl napsat, protože ve mně nezanechal žádný pocit, o kterém by stálo za to se zmínit...prostě nic. Jen ten starouš Michel Serrault s nabručeným výrazem mi stál za to, abych to dokoukal.

Zdroj: ČSFD.cz (2006-03-22)
Dadel

Tohle bylo poprvé, co se u mě projevil tzv. "Lokutův syndrom" a díval jsem se v TV na film, který jsem vůbec neznal a který mě vůbec nezajímal, a to jen proto, že k němu dělal hudbu můj oblíbený skladatel (v tomto případě Michael Nyman). Po skončení filmu si říkám, že to bylo i naposled. Příště si seženu rovnou soundtrack.(04.02.2008)

Zdroj: ČSFD.cz (2008-02-04)