Pán velryb (2002)

Jsem moc vděčný, že jsem na tento film narazil.  Kromě samotného filmu, mě dokázala oslovit i domorodá kultura v souladu s prostředím. Tohle by jsem dokázal sledovat donekonečna. myslím si, že to bude film, ke kterému se budu čas od času velmi rád vracet, protože mi dokázal pohladit duši. Ani nemám potřebu si číst předlohu, neboť už i takto se mi to líbilo ( ale přečtu si ji :-D). Úžasný zážitek.

V roce 2002 jsem byl v USA na Work and Travel a pracoval v Drive-In kině (na Cape Cod), takže jsem viděl všechny filmy toho léta, a toto byl suverénně nejlepší film sezóny, a to i u amerických diváků. Film je citlivý, poetický, pomalý a neskutečně silný. Nádherné záběry novozélandského pobřeží, autentická maorská hudba, zpěvy a jazyk. Keisha Castle-Hughes hraje úžasně.Děj: Příběh se odehrává v malé maorské vesnici Whangara na východním pobřeží Nového Zélandu, kde žije kmen Ngāti Konohi. Podle staré legendy připlul jejich první předek Paikea na břeh na hřbetě velryby a zachránil tak lid. Od té doby se v každé generaci rodí prvorozený syn, který má nést titul náčelníka a „ducha velryby“ – má být novým Velrybím jezdcem. Hlavní hrdinkou je 12letá dívka Pai (celým jménem Paikea). Když se narodila, zemřela při porodu její maminka i dvojče – chlapeček, který měl být právoplatným dědicem. Pai tak přežije jako jediná, ale podle tradice nemůže být náčelníkem, protože je dívka. Její děda Koro (stařešina kmene) je přesvědčený tradicionalista a Pai viní (byť podvědomě) za smrt svého vnuka. Pai ale uvnitř sebe cítí, že je právě ona tou, která má pokračovat v poslání předků. Miluje svého dědu, chce mu dokázat, že se mýlí, a zároveň bojuje s tím, že tradice ji odmítá.Témata: Boj dívky proti patriarchální tradici. Hledání vlastní identity a přijetí sebe sama. Generační konflikt (staré vs. nové). Spojení člověka s přírodou a předky. Odpuštění a láska v rodině

Dohanam filmove resty. Ten precenovany film od Simona Wincera Free Willy 1993 som videl az 20 rokov po, cize 2013. Ta Kosatka ci co to bolo bolo zvieratko -sirota, tuna nic take nie je, tu ide o kamaratstvo 10 r dievcata a stada, opakujem stada velryb. To uz je podstatne lepsie nez nejaka kosatka. Wincer ako reziser potom - po tej kosatke - uz tocil len picoviny ako mlady Indiana Jones, Fantom 1196, Krokodyl Dundee v L. A., proste sama hruza. Wincer zaziaril kosatkou az na svoju 50 -ku, Niki Caro prerazila uz ako 35 rocna. Posledna polhodina bola proste nezabudnutelna  : 95 %

Na sledování velice příjemné takové prostě jednoduše příjemné drama (které je příjemným úkazem takovýchto dramat začátku nového tisíciletí). Mám rád domorodé národy, ale tohle už na mě bohužel bylo občas už moc zmodernizované (na druhou stranu, já tam nežiju), pouze náhodné uskupení lidí, co se k sobě moc nehlásili, ale přeci jen to nějak vydrží, aby dědek držel hubu. O to větší překvapení potom je, když se všichni najednou sjednotí za jednou jinou věcí. Scény s velrybami jsou nádherné a naturalistické a sálá z nich neskutečná živelná síla (ještě se té symboliky, co velryby a moře obecně vyvolává, nebát...). Herecký výkonKeishy Castle-Hughesnetřeba moc zmiňovat, je jednoduše skvělá. Bohužel se mi ale na film dařilo napojit přeci jen hůř, když se tam všichni chovali tak nějak skoro bezdůvodně zamlkle a ukřivděně vůči každému. I proto je nelepšími postavami strýc a babička.

Přiznám se, že něco tak neuvěřitelně krásného se málokdy vidí. Brečel jsem u toho filmu jako želva a myslím, že je to jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl, a že jsem jich viděl opravu hodně :-) Film přesně podle mého gusta, který umí pohladit duši a málokoho nechá chladným. Tohle je opravdu pocta kinematografii a důvod, proč by se měli točit filmy. Hluboce smekám.