Tonari no Kaibucu-kun (2012)

Jakmile došlo k vyznání už v prvním díle, věděl jsem že tady se budeme dlouho motat v kruzích co se týče (ne)rozhodnosti hlavních postav, a bohužel jsem se nepletl, a je to prvek co asi nikdy rád mít nebudu. Pozitivní na tom je snad jedině to, že v tomhle případě si anime nepomáhá scénáristickejma berličkama či laciným dramatizováním a chování postav mi tak přišlo vyvážený mezi smysluplným a uvěřitelně nelogickým. Z hlavní dvojice zaujala hlavně Shizuku, hezká holka ale kyselá prdel i když to zle nemyslí, a ten její chladně seriozní projev si nešlo nezamilovat. Haru na druhou stranu trpí nedostatkem prostoru co se týče jeho minulosti, přitom to co zde zvládli ukázat dalo jeho na první pohled jednoduchý osobnosti zajímavou hloubku. Se zbytkem postav problém nemám a bylo fajn že nikdo z nich nebyl vyloženě stereotypní karikatura a každá měla svoje starosti a problémy nezávisle na hlavních hrdinech. Velká škoda že to končí tak blbě, poslední díl mi přišel nejenže hloupej ale děj se absolutně nikam neposunul a je to takovej ten typickej závěr kdy má člověk pocit že u toho projebal 5 hodin pro nic. Naštěstí to uteklo, zásluhou pěkný animace a celkově pohodový atmosféry, ale něco mi říká že tady bude lepší volbou spíš manga.

Co? Podle prvních dvou dílů jsem si řikal, jak zvláštní je, že se do sebe dva hlavní protagonisti zamilujou hned na začátku, a že to v následujících dílech podle stylu úvodní znělky bude mít asi docela švih. Ne. Absolutně vůbec. Dá se říct, že tim druhym dílem by to mohlo skončit a nic by se nestalo, protože ve zbejvajících jedenácti se fakt opravdu nic nestalo. Mizutani je furt stejnej asociál bez postupu, Haru je furt stejnej debil, a jediná postava, která mě opravdu zaujala, byla stydlivá citlivka Asako Natsume, jejíž vývoj se ve výsledku nakonec taky nikam neposunul. Poslední díl končí úplně stejně suše jako všecky ostatní a chvíli jsem se musel ujišťovat, jestli to neni jeden z těch 24dílných seriálů. Neni. A ani přes nepochopitelně vysoký hodnocení neexistuje pokračování i přesto, že manga vycházela až do roku 2014, ve který, doufám, pak už konečně k nějakýmu postupu snad došlo. Ale co se týče týhle třináctidílný série, dost jsem uvažoval nad jednou hvězdou. Zachránilo to jenom to, že, jak už jsem tady v komentářích taky viděl, postavy se chovaly povětšinou normálně. Povětšinou. A asi to zachraňuje i už zmiňovaná Natsume, jíž jsem, nebudu lhát, totálně propadnul :)

Mizutani Shizuku se pořád jen učí a baví ji to, její život změní Yoshida Haru, který se rozhodne, že je jeho kamarádka a že ji navíc miluje. Jeden z těch příběhů, kde mě hlavní hrdina vůbec a ani trochu nechytl, seč jeho příběh je smutný a dojemný a vůbec. Shizuku je fajn, příjemně mě překvapil Mitsuyoshi a stejně jako v manze se mi nejvíc líbí věčně se ztrácející Yamaken. Kresba celkem ujde, příběh není extra originální, ale přežít se to celkem dá. Každopádně tohle anime obsahuje jen část příběhu a netuším, jestli se chystá i zbytek. Pokud by vás zajímalo, jak to dopadne, můžete si konec dočíst ve stejnojmenné manze, která je taky víceméně fajn.

Spíše oddychovka, ale s krásnou animací a hudbou. Haru je tak sympaticky vyvedený, že i když by se v reálu člověka tohoto typu každý radši stranil, v seriálu si ho zamiluje. Mě se ale líbila Shizuku - žádná stydlivá, nemotorná, permanentně se červenající slípka. Naopak, seriózní (až moc) slečna, která teprve objevuje, že jí na někom začíná záležet. Je to sice studený čumák, ale přesto mi přišla sympatická tím svým analytickým přístupem. Možná to není až tak zábavné anime, není ani silně na emoce hrající, natož přehnaně dramatické,ale je to zkrátka typ seriálu, u kterého se člověk hodí do klidu. Navíc je tohle anime opravdu vizuálně krásné a já jsem ten typ člověka, na kterého to platí, a dokáže pak odpustit i tu nudu sem tam.

Ja jednoducho neviem ako mám tento seriál ohodnotiť. Ono, nebolo to naj originálnejšie, ani naj romantickejšie ba ani naj vtipnejšie. Skutočne som zmätený, pretože postavy boli zaujímavé, ale ani jedna sa mi nepáčila na 100%, pretože raz bola super a potom zas bola otravná, ako príklad si vezmem oboch hlavných hrdinov. A ten otvorený koniec, hm, to nie je nič pre mňa, ja mám rád keď to všetko skončí tak ako má, ale toto? Najviac sa mi však páčila úvodná skladba, tá bola veselá, hravá a celkom chytľavá.
A aj keď si nie som úplne istý, ako seriál ohodnotiť, pretože mal mnoho kladov i záporov, tak udelím 3 hviezdičky aby nebol nik ukrivdený, hehe. (Keby že postavy nie sú také dvojtvárne alebo neviem ako to nazvať a keby že to má poriadny koniec, kde napr. všetci skončia spolu, alebo všetci zomrú trebárs, no tá druhá možnosť by nebola najlepšia, tak by som neváhal s plným hodnotením)