Tajná historie - Sexuální dějiny českých zemí (2020)

Čakal som vedu, historické zaujímavosti a dostal som primitivizmus, úroveň Peříčka či Láskania. Okrem druhej časti, kde sa dozvedáme o komunistickej svini Čepičkovi, ako prznil chlapcov a tak si musel zobrať za manželku dcéru samotného alkoholika Gottwalda, je to celé orientované vulgárne. Zábery sú zbytočne nahé, nemyslím len dobové zábery na nudistov, to by sa dalo pochopiť, ale prečo tam pri výklade nejakých dejinných súvislostí je na plátne masturbujúca žena, ako sme to videli v prvej časti, to nejak nechápem.

Mám z toho takové hodně smíšené pocity. Nejzajímavější asi bylo 20. století. Nevěděl jsem třeba, že jsou zákonem z roku 1922 zakázané hampejzy, proto tu vlastně v devadesátkách vzniklo tolik jakoby masážních salonů. 5/10

Trojdielný seriál začal v prvej časti celkom zaujímavo a to sumarizáciou udalostí starých časov v oblasti erotiky, prostitúcie a aj šírenia morálky v danej dobe. Avšak celý čas predhadzoval divákovi mužské pokrytectvo, pričom zámerne navodzoval dojem, že do bordelu chodil každý "zhýralý" muž a kto kázal morálku bol len pokrytec. V jednej časti poukazoval na to, že v dedine boli ľudia sexuchtivejší a vulgárnejší s nižšími pudmi, než v meste a div že neurobil z dedinčanov pedofilov a zoofilov.  Avšak to, že zhýralé básničky vyšli desiatky rokov po smrti odhadovaných autorov dokazuje opak, že v danej dobe bola až na výnimky morálka pevná a autor sa s takým dielom radšej nechválil (prípadne len v úzkom súkromí). Sex je z môjho pohľadu súčasťou života, avšak mám narozdiel od autora negatívny názor na rôznych úchylov, ktorých prezentoval hlavne v tretej - pre mňa nechutnej časti a prezentáciu porna a prostitúcie ako bežného zamestnania a spoločenského štýlu / prejavu. Druhá časť bola o niečo horšia, než prvá, ale celý seriál pokazila trojka, ktorá až neskryte propagovala LBTQ++. Tam prezentovali vyslúžilého a prežitého prostitúta, ďalej prostitútky ako dobré tety a "terapeutky", BSDM ako bežnú vec relaxácie a transexuála (alebo ako to nazvať) ďalším stupňom slobody sexuálneho vyjadrenia a potreby. Vôbec ale nepoukázali na negatíva hormonálnej liečby a ani na následky zmeny pohlavia, kde neskôr veľa mladých zákazníkov má depresie, že urobilo chybu a niektoré končia až samovraždami. Zároveň prezentácia pridov, kde majú ľudia psie a neviem aké masky je z môjho pohľadu výrazne za čiarou. Niektoré veci by mali ostať v súkromí alebo za zatvorenými dverami. Taktiež sa mi nepáčilo, ako narážal priamo alebo niekedy nepriamo na kresťanstvo. V dnešnej dobej je už pomaly módou si kopnúť do kresťanstva. To to isté by si napr. na judaizmus, islam alebo protestantizmus nedovolili povedať.(12.10.2024)

Když vás přiláká titulek Orgasmus pro 21. století, čekáte že se Česká televize konečně odpoutala a pořádně přitvrdili. Jenomže kromě výpovědi nějakého špindíry z pražských sadů a pár sebepochval Roberta Rosenberga se nedočkáte ničeho. Tradiční výstavba dokumentu konfliktním způsobem (kněz vs homosexuálové) se taky nekoná. Mimochodem, ten Robert, jako protagonista možná fungoval na písknutí, ale nedej bože aby u toho promluvil.(23.01.2021)

Svěřit něco tak delikátního, jako jsou sexuální dějiny českých zemí, do rukou tak průměrného filmaře, za jakého Pavla Šimáka považuju, je na pováženou. Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že režisérův vhled do problematiky rozhodně není vědecký, ba ani populárně-vědecký. Jde o mělkou líbivou polobulvární dokumentaristiku. Podobnou pozici v české žurnalistice pro srovnání představuje v poslední dekádě časopis Reflex. Šimák diváka nezatěžuje množstvím faktů a na mnoha místech se opírá o lechtivý potenciál tématu. Selhává přitom ve dvou věcech. Pokouší se (i názvem) vyvolat dojem jakési 13. komnaty, slibuje odhalit dosud utajované skutečnosti, nic z toho se ale nekoná. Obraz, který vytváří, je pamětníkům důvěrně známý a i pro mladou generaci je (už proto, že je tak povrchní) přístupný z mnoha jiných zdrojů. Šimák zároveň selhává tím, že neumí vytvořit smysluplný kontext. Zahlcuje diváka množstvím vjemů, kde se na jedné hromadě ocitají pikantní historky a banality vedle zajímavých postřehů a zásadních informací. Režisér se ani nepokouší vystihnout to podstatné a spoléhá na to, že si z té hromady každý vytáhne to svoje. A má konec konců pravdu, pokud nemáte přehnaná očekávání, tenhle pořad neurazí. Celkový dojem: 50 %.(29.12.2020)