Stručné dějiny vyhlazování (2021)

Velmi silné.
První dva díly máte pocit, že dokument klouže po povrchu a nesdělí vám nic, co jsem již nevěděl. V posledním díle Peck sáhne do vašeho nitra, přizná, že dokument nás neměl nic naučit, protože "nejsou to znalosti, co nám chybí". To co nám chybí je přiznat si na jakých zvrácených základech je naše západní civilizace postavena, všechno, co k tomuto zjištění potřebujeme vědět, jsme již dávno věděli, pouze musíme učinit rozhodnutí si to připustit.

Smutné zhodnocení dědictví kolonialismu, které nepřekvapivě zvedá žluč méně přemýšlejícím jedincům, kteří vůbec nepochopili, o co autorovi dokumentární minisérie šlo a vlastně o čem série vůbec byla. Nejde o to, co by jiní dělali (či nedělali), kdyby byli na pozici bílých dobyvatelů, historie je taková jaká je (tedy pro méně chápavé - první světová koloniální impéria byla prostě bělošská a běloši zavedli rasistické nauky o podřadných rasách mimo jiné bohužel i kvůli vlivu/na základech křesťanství - někteří další pak kopírovali). Mnozí v západním civilizačním okruhu před touto historií zavírají oči, chtěli by zapomenout, vymazat ji a možná i z toho důvodu ukazují rádi prstem na vinu všech ostatních - ale právě proto je důležité si ji stále připomínat. Aby se něco podobného už nikdy neopakovalo (a pak je tu samozřejmě ještě jedna věc, kterou ve svém hloupém, rasistickém pohoršení všechny zdejší sněhové vločky přehlížejí - tato dokumentární minisérie si nedala za úkol pojednávat o všech genocidách a zločinech historie, ale pouze o krvavém odkazu, který ve světě zanechal bílý muž, resp. přesněji Evropan. A obrovskou, pravděpodobně vůbec největší roli v zotročování a v drancování světa, jakou hráli Evropané, snad nikdo zpochybňovat nebude. Pokud ale někdo bude chtít v budoucnu přijít se sérií o historických zločinech muslimů nebo s nějakou sérii, která bude pojednávat o veškerých genocidách v historii, nikdo mu v tom bránit nebude). Opravdu, není problém, že bychom neměli vědomosti, ale chybí pokora přiznat chyby minulosti. Pak není divu, že se k moci stále mohou dostávat lidé jako Trump či Bolsonaro. Jinak formálně taky velmi povedené a profesionálně provedené, i když hrané filmečky byly spíše zbytečné a mnohem působivější a hrůznější byly různé archivní záběry a fotografie. Trochu jsem si taktéž musel zvykat na neobvyklý, ne úplně líbivý hlas režiséra a vypravěče, ale to zmiňuji jen pro úplnost mých dojmů. Snad se jednou někdo dožije toho, že tento tragický koncept dělení ras (a etnik) úplně zmizí, všichni jsme lidé, vždycky jsme byli a vždycky budeme. Ale předsudky,rasismus a xenofobie se překonávají těžce (a neříkám, že ty obavy někdy nemají aspoň do určité míry racionální důvody, na vině nejsou jen lidé s bledou pokožkou, ale i ostatní, rozdíly mentalit a kultury jsou někdy téměř nepřekonatelné, to je taky naneštěstí zatím pravda). Ale jednou se to snad podaří. Nebo se navzájem vyhubíme. I když důvodem bude spíše než rasismus lidstvo od věků ovládající chamtivost a hloupost. 8/10

“Niektoré veci sú tak zlé, že úplne stačí, že sa stali.” Ja myslím, že za posledné storočie a súčasnosť máme dôvodov na mindráky až dosť. Je určite komfortnejšie nepripomínať si tie staré. Určite aj preto, že to často slúži k relativizovaniu holokaustu. Na druhú stranu potom nefňukajte, keď pôjde k zemi ďalšia zo sôch hrdinov bielej histórie.

Vypadá to jako dadaismus. Dadaismus aplikovaný na dokumentární snímek. Nesourodá koláž z historických střípků, fotografií, reprodukcí obrazů, plakátů, vzorků filmové tvorby, odkazů na beletrii, ukázek z rodinného alba autora, hraných scén, ukázek z videotéky autora. Vypadá to jako dadaismus, ale není to dadaismus. Ta nesourodá koláž není nesourodá, není náhodným výběrem. Kdepak. Útržky z historie, filmové ukázky, fotografie, atd. - to vše je vybráno účelově. A jaký je ten účel. Inu - doložit zápornou roli indoevropské rasy v dějinách, přesněji negativní úlohu bělochů, šířících se z Evropy jako (dle snímku) morová záplava. „Narozen jako běloch základní nastavení“ - autor vyjímá z lidstva celou jednu rasovou skupinu a staví ji před pomyslný soud ostatních lidských ras. Běloch není člověk jako ostatní, je výjimečný, výjimečný protože nelidský. Odchylka v pigmentaci přetavená autorem dokumentu v důvod pro nenávist a odsouzení člověka. Když zrekapituluji své celkové dojmy. Pohled na Evropany jako na „morovou“ záplavu je extrémní; ale z pohledu obyvatel mimo-evropských kontinentů ne úplně neoprávněný. Počátkem 19. století se vskutku z tehdy přelidněné Evropy valil zástup dobrovolných a ještě více nedobrovolných migrantů a zaplavoval zbylé kontinenty. Toto je jeden z rysů dokumentu, uvádí příklady z historie, ne nepravdivé, kdy civilizovaná, technicky vyspělejší Evropa znamenala pro tzv. „barbary“ zkázu. Jde o příklady notoricky známé, nic nového se zde nedozvíme: zrození Spojených států amerických, spojené s vysídlováním, vyhlazováním domorodců; Kongo a „laskavý“ belgický král; a všudypřítomný nacistický „holokaust“. Stručně; autor nepříliš originálně používá osvědčenou taktiku pro podporu vlastního pohledu na svět, to se vhodí špetka neoddiskutovatelně pravdivých faktů do koktejlu vlastních smyšlenek. Za druhé, nemohu si pomoci, ale jde o film rasistický. Poněkud to nechápu, protože autor i jeho rodina jsou v rámci oné zlovolné „bílé“ civilizace úspěšnými, respektovanými lidmi, lidmi do ní náležejícími. Krom toho jde i o film zmatečný. Jednotlivé částečky snímku, z nichž je poslepován, na sebe nenavazují, rozhodně ne logicky. Vše cílí na emoce, divákův rozum autor prosí, aby se do toho laskavě nepletl. Opět podiv, jako by autor netušil, že právě atak na emoce probouzí v lidech běsy, které vedou k násilnostem, zabíjení a v nejextrémnějších případech k vyvražďování. Pak jsou tu již jen nelogičnosti, kupříkladu sem tam utroušená zmínka, že běloši se dopouštěli násilí i vůči sobě navzájem, ničí dojem, že jediným cílem bílých „ne-lidí“ je vyhlazení zbytku lidstva.
V čem má autor ovšem pravdu, a co i využívá, je skutečnost, že současný člověk se s historií seznamuje především prostřednictvím filmů. Nechce se mu číst tlustá, „nudná“ a občas si i odporující odborná pojednání. Nikdy v lidských dějinách ještě nebylo tak snadné historii upravovat dle potřeb momentálních vládců, jako v dobách vlády filmového průmyslu. Věděli to nacisté, věděli to bolševici, věděli to Američtí liberálové, … . Vědí to dnešní neo-marxisté, a tak jsme bezmocnými svědky překrucování, přepisování, anulování historie Evropy, prostřednictvím rostoucí záplavy hraných i „dokumentárních“ filmů. Proto odpad; ráda bych dala jednu hvězdičku za Alamo, tu americkou legendu legend (ve významu legendární lež), kdybychom se od autora nedozvěděli toliko, že v jakémsi filmu o zámince pro okradení Mexika o Texas, hrál John Wayne.

Hmmm, tak tímto se teď bude vyplachovat mozek soudružské mládeži? Další továrna na výrobu lucidních rasistů? Cestička do pekel. Numera vycucaná z palce, iracionální hovadiny, obíhající reálná historická fakta vzdáleností. kterou Země obíhá kolem Slunce, vytrhávání informací z kontextu, překrucování a ohýbání historie, kdy průměrný znalec dějin a vzniku otroctví nestačí mrkat na drát. Inu, tohle může zaujmout či ohromit konzumenta ryze populistických sólo kaprů, fakt nestačím zírat, že tenhle blábol někdo nekriticky adoruje, ale nevadí a nemusíme rozvádět, že historie světa vygenerovala nehoráznou spoustu bezpráví. ovšem toto??? Ale...  Co už taky v době, kdy LGBT zaniklo a ze dne na den vzniklo LGBTQIA, kdy pokud chceš mít přehled, koho všechno tam naládovali, zaguglíš a vypadne ti, že to A jsou Asexuálové, čímž zájmy veskrze mně sympatické původní komunity, dostávají docela zahulit, neboť jim kdosi do jejich řad, oprávněně bojujících osob odlišné sexuální orientace, nasadil i výlupka Asexuála, který fuckt nevím, za co bojuje, jaká práva a na co chce, s ohledem, že takovéto vyhranění nelze vnímat jako orientaci, nýbrž sexuální preferenci a tudíž se v tento krásný den dostáváme do vcelku zajímavé situace, kterou bych ale z úhlu sexuálních menšin vnímala spíše jako tenký led. Protože toto už ani ta sice mírně nepružná, ale docela vstřícná heterosexuální většina nemusí přejít uctivě, natož mlčky. Čili vyhlížejme odevzdaně, co přinese v tomto směru další týden, překontrolujme si všechna písmena abecedy, a trénujme si správné pořadí. Mezitím pohlédněme na demonstrující, vypasené, vyvoňané týpky, kteří za basové kérky nedali příliš, a do ulic je nevyhnal každodenní rituál, ale mírumilovná smažka, dělající bordel naštěstí na kamery, čili ještě že tak a pak si přečtěme, kterak pitbul pokousal dvouleté dítě v dětem vyhrazeném dětském koutku, majitelka ho neměla na vodítku, protože držela opici s numerem přes dvě promile a pokud chceme být moderní, zabředněme do unisono, předlouhé diskuze, v níž partička nejchytřejších rozjímá, jak je vůbec možné (!!!), že matka dítě nehlídala a co asi to odporné, nevychované dítě tomu pejsánkovi takového udělalo, že on musel, chudáček ubohý, perfektně vychovaný, kousat. A pokud někdo mrká taky jako zjara, co že se to děje, klíííd! Vítejte ve dvacátých letech jednadvacátého století. Až někomu cáknou nervy a neunese výše uvedené kontraproduktivně osnované vyrábění rasistů, homofobů a zastánců dítěte na nižším postu, nežli čokl nebo smradlavý přenašeč parazitů a toxoplasmozy, divit se nebudu. Vpravo míří i lidé velmi mírní, tolerantní, laskaví, zodpovědní pejskaři, racionální homosexuálové i kultivovaní Rómové. Jo, jo.  Dítěti brzké uzdravení, rodičům hodně sil, pomateným zastáncům extrémních blbin viz. tento dokument špetku mozkových buněk, čoklům zapnuté vodítko, jejich majitelům maximálně birell a zbytku příčetných hodně sil. Tohle bude ještě jízda, přátelé…