Válka ve Vietnamu (2017)

Naprosto vyčerpávající dokument, který pojímá problematiku ze všech možných stran, bere v potaz všechny možné události předcházející tomuhle válečnému průseru a používající všechny dostupné informace, včetně odtajněných spisů a nahrávek Pentagonu, CIA, Whiskey Hotelu a určitě i dalších. Jak už bývá zvykem, vypovídají přeživší (vojáci s PTSD, POWs, ženy - bojovnice) nejen z US kempu, ale i z toho Severo- a Jihokorejského. Obzvlášť surreálné je, jak je na vojácích NVA vidět jejich stále neutuchající nenávist k okupantům, jejich obličeje indikují naprostý výsměch a pohrdání všemu, co US Army ve Vietnamu dělala. Zajímalo by mě, jestli je při natáčení nechali v kontaktu, nebo raději oddělili od sebe. Středem dokumentu není pouze válka ve Vietnamu, ale i ta na domácí půdě. Krásně dává do souvislostí všechny události (Studená válka, vraždy JFK i RK, LBJ, Tricky Dick, masivní protesty po celé zemi, vraždění studentů - zkrátka skoro totální rozklad společnosti). A vše podává naprosto nezaujatým způsobem, ani minuta navíc nebo míň, vše logicky uspořádané. Nevím, jestli jsem kdy viděl takto dokonalý a poutavý dokument. Vše je navíc podkresleno skvělým OST - jak dobovými písněmi, tak tím od NIN. Nemám nic jiného než chválu, tohle je povinnost pro všechny, kdo si chtějí uspořádat myšlenky a události o této dově.

První díly jsem se snažil sledovat v plném rozsahu, s titulky, ale těch informací bylo jednoduše tolik, že jsem v půlce přešel na dabingovou verzi z Primy, která má vždy cca hodinu. I tak je tento seriál neuvěřitelně podrobný a přehledný. Nemá sice takovou dramaturgii a vypilovanost jako novinka z roku 2025 s vypravěčem Ethanem Hawkem, ale pokud někdo chce dopodrobna pochopit situaci, která k válce vedla, její průběh a nakonec si důsledky, je Válka ve Vietnamu seriál přesně pro něj.

Bohužel příliš zdlouhavé a tak jsem se dostal pouze do poloviny. První epizoda, která se věnuje kontextu již od kolonizace Vietnamu Francií, je super, ale poté se časová linie extrémně zpomaluje, až téměř zastavuje. Stavy navyšování vojáků na obou stranách v průběhu let by bylo možné shrnout do grafů s geopolitckým komentářem a ne to pořád rozahovat nekonečnými, sice srdcerdoucími, ale nudnými výpověďmi.

Nejsilnější dokumentární série, kterou jsem dosud viděl.Četněkrát jsem byl dojat, udiven i rozhořčet. Ačkoliv je to velmi výživná podívaná (stopáž dílu sahá ke 2h), tak je to spíše americko-centristický a hodně se tak řeší právě americká účast - ovšem nikoli pouze ta! Je nám vysvětleno, proč k té válce došlo, jak do ní USA byla vtažena i proč jednotliví prezidenti konflikt prohlubovali a držela tam své vojáky tak dlouho, ačkoliv věděli, že to nikam nevede a nemůžou vyhrát. Poslední díl se věnuje stažením amerických vojsek, dobytí Saigonu, vzpomínkám a smíření. Je ovšem zběžně nastíněno, že krvavé boje pokračovaly i poté. Američani si napříč dokumentem sypou na hlavu popel (a právem), ale na to, jakých svinstev se dopouštěli Severovietnamci, se poukázalo jen ve střípcích. Po zkouknutí lze ovšem říci, že divák může mít poměrně komplexní obrázek o tom, co se v tomto období dělo a proč. Myslím, že by mohlo bylo zajímavé srovnání války v Afghánistánu, kam Amíci vtrhli po 9/11 a ve spěchu odtáhli v roce 2021 poté, co konečně uznali, že s tamní situaci klasicky nerozumí a nejsou ji schopni tamní poměry změnit. Dalším zajímavým srovnáním by mohla být současná válka na Ukrajině, která je konvenčnější a ačkoliv se do ní západ nehrne po řadě svých fiascích a doprovází ji rovněž (chci)mírová hnutí (tentokrát dezolátská, nikoli studentská), tak tu naopak shledávám velmi smysluplnou a ospavedlnitelnou (z perspektivy Ukrajinců, kteří se brání před ruským terorem a zmarem). Poučení, která si z tohoto dokumentu mohu vzít já, by asi mohla znít takto: 1.Pokud už musíte bojovat, tak bojujte za to, co opravdu má smysl. Kontexty válek jsou totiž různé. Narukovat z popudu vlastenectví do války, která nemá smysl je méně vlastenecké, než onu zemi kritizovat a nepodvolovat se vůli jejím politikům.2.Nevěřme svým politickým vůdcům. Žádejme si od nich podrobné informace a vysvětlení. Nespokojujme se s prázdnými frázemi a floskulemi ať už zní takto "Musíme zábránit šíření komunismu po světě" nebo takto "Dovezme do ukrajinských zákopů raději mír než munici a léky."________________1. DÍL:Vietnam byl furt někým okupován, v čehož důsledku někteří Vietnamci začali usilovat o své sebeurčení a jejich vůdce, Ho Či Min, nalezl ideový základ pro své úsilí v komunismu, který odsuzoval (západní) imperialismus. Po skončení japonské okupace Indočíny na konci 2. světové války se dostali k moci komunisté pod vedením Ho Či Mina, kteří ale nebyli schopní zabránit pokusům Francie o obnovu předválečného koloniálního uspořádání. S pomocí USA vydobili Francouzi Jižní Vietnam, který se stal Francouzskou kolonií a následná válka, která probíhala mezi lety 55 až 75, jenž je známá jako druhá válka v Indočíně do konfliktu vtáhla Spojené Státy, v nichž mezitím bujeli protesty. Válka ve Vietnamu byla součástí Studené válku mezi Výchoidem a Západem, kteréžto bojovoli o zdroje i vliv ve světě. SSSR podporovalo Sever a USA podporovali Jih.2.DÍL:      3. DÍL:      4. DÍL:      5. DÍL:      6. DÍL:První válka vrtulníků. Rok 1968 byl zlomovým. Ve Vietnamu bylo tou dobou 485 600 amerických vojáků a Americká vládá tvrdila svým občanům, že vítězství je na blízku. Bojovalo se na Khe Sanh jakoby mělo jít o rozhodující bitvu, ale pro Severovietnamce to bylo vedlejší pole a mezitím spustili masivní ofenzívu na jihovietnamská města (včetně Saigonu). Avšek i předpoklad severovietnamců byl chybný - předpokládal, že Jihovietnamci se vzbouří, přidají s ek revoluci a jejich armáda, ARVN, se zhroutí.7. DÍL:Nixonova vlastizrada v rámci prezidentská kampaně. Traumata z války. Korupce v Saigonu kvůli umělé ekonomice v důsledku amerických peněz proudících na jih. Střílení po civilech v důsledku stupidního rozkazu. Ženy převážející po nocích zásoby a raněné po Ho Či Minově stezce. Druhá severovietnamská ofenzíva, selhání mírových snah, bombardování skladů v Kambodži. Válka je rauš.8. DÍL:      9. DÍL:      10. DÍL:

V úvodu si dovoluji napsat, že krom genocidy původních obyvatel, považuji kauzu Vietnam za největší přešlap americké historie a  demokracie (...). Ale k seriálu: jedná se o celistvé vyprávění o všech fázích války, bez složitosti, s vysokou mírou srozumitelnosti, posloupnosti a autentičnosti. Americká posedlost myšlenkou, že jedna země jihovýchodní Asie za druhou by mohla padnout komunismu a podlehnout tzv.dominovému efektu, pokud "policajt" nezasáhne,  je zde víc než čitelná a viditelná. Seriál vrchovatou mírou, jak je to u Burnse profesionálním zvykem, nabízí archivní záběry, spontánní vyprávění veteránů z obou stran fronty, dobovou hudbu s tím vším v puzzle obraze, informace z dobového tisku i soukromé korespondence. A taky se dovíme něco o síle slova, o propagandě, o přejmenovávání, jelikož z jazyka byla vyloučena slova, vyvolávající negativní spojení a namísto nich byla zavedena slova neutrální. (Mrtvé zóny s vegetací zničenou dioxiny, se nazývaly sanitární kordony, napalm se stal měkkou náloží, koncentrační tábory strategickými sídlišti atp.; prezident americké jazykovědné společnosti D. Bolinger tehdy řekl: "Amerika je první společností, která dosáhla skutečného tabu na všechno nepříjemné.") Mezi atributy tohoto hodnotného dokumentu patří pokora, pečlivost, svědomitost a vysoká úroveň věrohodnosti.