Sangacu no Lion (2016)

Raz sa kSangacu no Lionmožno vrátim a skúsim ho dopozerať celý, no za prvú polku série sa mi zdalo, že som bol celkom oklamaný ohľadom premisy, ktorá sa mala točiť okolo šogi a čakal som niečo kvalitatívne aspoň približujúce saHikaru no Go. Namiesto toho som dostával melancholickú drámu v ubíjajúco pomalom tempe s hlavným protagonistom trpiacim depresiami, čo viní za všetko naokolo sám seba. Síce to nejde až do tak nechutného citového vydierania akoŠigacu wa kimi no uso, no i tak mi ho to vo veľa ohľadoch pripomínalo. Kresba bola pre mňa nezáživná s vyblednutými pastelovými farbami, kde až príliš často je obraz prepálený svetelnými efektami, aby zanechal väčšinu obrazu rozmazanú a nie je tým pádom potrebné vykresľovať pozadia do detailu. Od Shaftu som navyknutý na kreatívnejšie vizuálne postupy a istú cit pre hravosť s obrazom než len prvoplánové počmáranie tváre čiernymi linkami.Drop 10/44 60%

V první řadě jsem si říkal, že je tam toho shogi trochu moc, a že si nejsem jistý, jestli mě to bude tak dlouho bavit sledovat. Problémy načrtnuté v popisu se týkají hlavně první třetiny 1. řady, pak se to postupně překlopí do příběhu úplně jiného shogisty a už to pro mě byla docela překvapivá změna. Stále tam ale bylo docela dostačujícíc zapojení Kyriami a hlavně shogi. Ve druhé řadě jsem se modlil, aby se tam nějaké shogi vrátilo, protože příběh se posunul jinam, do roviny, která se mi vůbec nelíbila. Kyriama v ní byl jen jedna z mnoha postav a hlavní postavou se stala prostřední ze sester. Nemůžu říct, že by mě její příběh bral a hlavně to nebylo ani trochu to, proč jsem se na seriál díval. S původním tématem to mělo pramálo společného, takže jsem se cítil jako nalákaný na úplně jiný seriál a místo soutěžních klání jsem dostával poučení, jak vařit vejce. Celkově se mi druhá řada vůbec nelíbilo, ale co ji pak sráží téměř k úplnému dnu je jasné vztahování ke vztahu mezi dvěma postavami, ke kterému mohu říct pouze jediné a to fuj.

Stať sa profesionálnym hráčom šachu je ako naskočiť na idúci vlak, ktorý nikdy nezastaví a nemôžete z neho nikdy vystúpiť.Pokiaľ neprehráte a nepadnete.//Príbeh sa točí okolo šachu shogi, preto je jasné, že sa bude hrať plno hier. Podobne ako pri seriáli Queens Gambit. Klasickému šachu určite rozumie každý, no tomu ázijskemu... Hlavná postava žije v krásnom prostredí – má super výhľad, všade plno života, no je stále depresívny. Neprehovorí v prvých desiatich minútach ani jediné slovo. Celou mysľou je ponorený do šachu. V jeho byte uvidíte nerozbalené krabice a prázdnu miestnosť, kde je len provizórna posteľ, zopár rozčítaných kníh a šach. Keď potom pôjde nakúpiť jeho kamarátkam, dostanete šok – tri sestry, ktoré sú také živé a úplne odlišné od Reia. Úplne zmenia náladu seriálu v pozitívnom zmysle slova. Keď sú spolu, vzniká veľa komických situácií. Ich vzťah je krásny a pohladí na duši. Ako sám Rei povedal – bol vystresovaný z toho, že bude sám žiť v meste a všetko mu prišlo čiernobiele, no keď stretol tri sestry, ktoré bývali na druhej strane mesta cez rieku, tá časť mu zrazu prišla plná farieb. Čo vám poviem. Už po prvých dvoch častiach mi prirástli k srdci a každé ich stretnutie som si užíval. A je super, že už v prvých častiach vo mne toto anime dokázalo prebudiť silné emócie.//V tomto anime zistíte, že mať talent na niečo vám nezaručí, že v tom budete dobrý. Aj zázračné dieťa, ak necvičí a nezdokonaľuje sa, tak sa nepohne ďalej. Talent nie je všetko a aj talentovaní ľudia sa musia ešte veľa učiť, aby boli dobrí.

[1. série]Světe div se, ale pustil jsem pro jednou do SoL žánru a jak dílo, tak i má duše diváka z toho vyšly vítězně. Ve spoustě komentářů už to zaznělo, vyprávění je tuze pomalé, ale rozhodně bych ho nevpasoval do kolonky "monotónní", "nudné", "uspávající". Nejenže v rámci vyprávění Akiyuki Shinbo je jedna z nejvýraznějších postav na anime poli, ale když tomu dodáte grafickou fasádu od SHAFTu, máte zaděláno na lov pozoruhodností a pro toto studiu typické excentrismy. Nálady, monology, deprese a nejistoty hlavní postavy bych si nepřál nechat zpracovat právě nikým jiným než SHAFTem z důvodů symboliky, hravé abstrakce/barev, úhlů náhledů, hudby a podaným poselstvím/poučením. Líbilo se mi zpracování prvků vody, poznali jste lehce rozdíl světů ve kterých hlavní postava přeskakuje vždy, když přešel most, a střihy během hry, ať už na hrací pole, na obličej hráčů, byly pro mě na hraně geniality. Umění skákat z vážnějších scén na ty vtipnější je na jedničku a i když nakonec se toho tolik v rámci děje během 22 dílů nestane, neodcházel jsem nespokojený. Jistě, být to jízda plné depky, která je všudypřítomná osamělostí a introvertním charakterem Reie, asi bych se mrzutě mračil, ale kouzelná náhradní rodinka (malá Momo s kočičáky mi rozzářily svět) odehrála svůj part milého protipólu vskutku láskyplně. A takhle si já přesně představuju povedené vyprávění: Pro mě to nikdy nebude jen o slovu, ale potřebuju i důstojně podanou hodnotu v rámci formy.4*

Pokud nemáte rádi výraznou narativní složku nebo pomalé tempo,Sangatsu no Lionse vám asi líbit nebude. Pokud se vám líbilHachimitsu to Clover, odSangatsumůžete čekat vcelku podobný přístup, jen komornější a více zaměřený na hlavního protagonistu - seriál využívá slice of life přístupu kombinovaného s dramatem, takže tu není nějaký striktně definovaný příběh, spíš je zachycen růst charakteru hlavní postavy přes celou dobu seriálu s některými epizodami zaměřenými i na určité množství vedlejších postav, z nichž některé dostanou také vcelku výrazný vývoj. Melancholický tón a introspekce prostupuje celým seriálem a od diváka se čeká velká míra pozornosti, protože i přes všudypřítomný interní monolog hlavního protagonisty je zde velký důraz na vyobrazení a symboliku, ve které leží spousta detailů. V mnoha věcech ohledně vývoje charakterů jeSangatsubezprecedentní, hlavně v anime. Je tudíž dost možné, že vám bude chvíli trvat si na vše zvyknout (kromě toho začátek je dost pomalý a trvá několik epizod, než se vše plně rozvine), protože se opravdu nejedná o normální anime seriál. Skoro každá scéna má i přes dost pomalé tempo svůj význam. I humorné vsuvky, které se proplétají s dramatickými částmi a interním monologem, mají určitou důležitost, zlehčují totiž hutnou atmosféru, která by jinak seriál dělala občas dost depresivním. Výborně je zpracována i grafická a zvuková stránka. Za seriálem stojí studio SHAFT, známé svou avantgardní kinematografií a seriály jakoMonogatarisérie neboMahou Shoujo Madoka Magica. I zde najdeme velké množství SHAFTismů, ale ty jsou tentokrát o dost méně sebestředné a zapadají perfektně. Kresba patří mezi to nejlepší, co se poslední dobou objevilo, animace je také na velmi slušné úrovni - o soundtracku můžu říct to samé, co o kresbě, hudební podkreslení funguje perfektně a i úvodní/konečné znělky z epizod jsou velmi dobré. Jedinou větší vadou bude určitá rozpolcenost děje, kvůli které některé dějové linky nejsou vyvinuty úplně 100%, ale to platí jen občas a vzhledem k tomu, že toto není úplně zaměření seriálu, se to dá do určité míry odpustit. Takže ve výsledku to jevelmi silných 8/10- a těším se na druhou sezónu (potvrzena na podzim 2017).