Po životě (2019)

No co si budem rikat, z hlediska nejakyho deje je ten serial uplne o hovne a cela zapletka by vystacila na jeden kratsi film, jenze o to tu nejde. Gervais ma par prostredi jako domov, prace, hrbitov, domov duchodcu a par postav jako postak, kolega, stetka, bratr a v kazdym dile se deje vicemene to samy, stale ty samy postavy na stale tech samejch mistech se dostavaj do stale tech samejch situaci. Vicemene jediny, co se lisi, jsou dialogy. Jednou to je sprosty, jindy cynicky a vtipny, nekdy smutny a dojemny, ale tohle si to drzi vicemene celejch 18 dilu aniz by doslo k nejakymu zasadnejsimu vyvoji postav. Jenze ono to prekvapive funguje, trefilo to presne tu rovnovahu mezi sprostejma forama a dojemnym vzpominanim, hlasky jsou skvely, postavy jsou sympaticky a herci v cele s Gervaisem prirozeny a proste se na to prijemne kouka, natahovat do nekonecna by to neslo, ale ty tri serie jsou tak akorat. Za me prijemna a zaroven dojemna zabava za lepsi 4*.

"In three words I can sum up everything I´ve learned about life: it goes on." Ricky Gervais nezapře, že studoval filosofii. Ačkoli jde o zdánlivě běžný netflixovský komediální seriál, hlubokých témat nabízí After Life, natočený v krásných podzimních barvách, dost a dosti: Není to tak, že když ztratíme důvod žít, žijeme paradoxně plněji, opravdověji? Protože bez ohledů na falešnou morálku, na to, co "si druzí pomyslí". Tony říká lidem pravdu do očí, zkouší drogy, obklopí se prostitutkami, bezdomovci, přistěhovalci... A mezi těmito "vyvrheli" nachází ryzí lidi. Může to znít banálně, jako levičácká agitka... Jenže to by to nesmělo být zároveň tak přirozené a krásné. Ano, Ricky ještě nikdy nebyl tak lidský a - přes všechny nihilistické a urážlivé vtipy se nebojím napsat ono ošemetné slovo - laskavý. Ať se postavám děje cokoli, dobré i zlé, nikdy to nepůsobí jako kalkul. Gervais je jakýmsi kazatelem či guru pro lidi, co nevěří v Boha, ale stejně nechtějí život jen tak zahodit. Hledají, jak ho prožít smysluplně. V tomto ohledu jsou asi nejpůsobivější respondenti místních novin: Muž, co hází dopisy do schránky na psí hovínka. Žena, co samonákladem vydává už 50. román - akorát je nikdo nečte. Bylo by jednoduché, udělat z nich karikatury. V tomto podání nám ale prakticky každý spíše řekne něco o samotě a (ne)smyslnosti lidské existence. Všichni se snaží, něco po sobě zanechat. A jsou při tom spíš dojemní než směšní. PS: Nejlepší mi připadá druhá řada. V první se to teprve rozjíždí, poslední už na můj vkus trochu příliš tlačí na pilu co se týká vulgárního humoru (sexuální vtipy děla hrozný psycholog se svojí partou, obrýlený bordelář, prostitutka i vedoucí místního divadelního spolku).

Nikdy som nevidela nič,v podobnom štýle. Geniálne. V jednom momente som sa strašne smiala a za chvíľočku už sa mi tisli slzy do očí,rozplakala som sa a vzápätí sa smiala cez slzy. Tony mal super sarkastické hlášky,ale v tom smútku a osamelosti nezabudol byť aj dobrým človekom,ale vždy tým svojským spôsobom. Ten prasák psychiater, išla som z neho do kolien 🤣 Bolo tam pár postáv,za ktoré mi bolo trápne aj za nich (matka so synom,ten čo žil v neporiadku,alebo šéf divadelného predstavenia.) Určite to nesadne každému,ale ľuďia čo majú radi konverzačky, suchý humor,sarkazmus a takú tú človečinu budú nadšení. Inak herci sa pri tomto seriáli museli veľmi na smiať,lebo pri takých hláškach si kamennú tvár dlho nemohli udržať.

Zasmál jsem se i dojal, vznikla však až příliš velká sázka na jistotu. Rickyho mám rád, nicméně viděl jsem tolik jeho stand-upů a další tvorby, že mám pocit, jako bych dopředu dokázal odhadnout, jaký vtip přijde jako další - ty anekdotické situace šustí papírem, a jsou na jedno brdo. Vždyť i ta redakce lokálního plátku je jenom dalšíKancl! Navíc pokud ten jeho typický Žervé humor pronáší ostatní (průměrní) herci v rolích obecních prosťáčků, není to úplně ono. Dále mám pocit, že toto jaksi umělé a nerealistické zpracování formou skečů, odehrávající se v kýčovitě prosluněném anglickém maloměstě jak od Richarda Curtise, látce neprospívá, a ubírá na síle. No a nakonec mám i jeden osobní problém - tím sarkastickým přístupem k životu a neustálými jedovatými (byť vtipnými) komentáři mi hlavní postava příliš připomíná mého otce (a to jsou naštěstí jeho ženy stále naživu). Na druhou stranu jsou tam některé momenty, nebo spíš kratké okamžiky, které se blíží genialitě, a tak bych tomu jinak s chutí napálil vyšší hodnocení mimo jiné i za tu závěrečnou zásadní message, že to jediné podstatné v životě bývá, kolik dobrého jsme udělali pro druhé - tedy velmi Werichovská filozofie. To by se však ještě musel děj zhustit zhruba na poloviční stopáž, těch 18 (skoro stejných) dílů už je zkrátka a dobře moc. Takže i když je téma na minisérii rozhodně dostatečně nosné, tak první řada mě bavila, druhá pak už místy trochu nudila, a ve třetí mě dokonce ty postavy včetně hlavní začaly celkem s*át.

After Life pro mě byl neskutečně silný seriál — Ricky Gervais dokázal ukázat, jak strašně může bolet ztráta, ale zároveň, že i v tom nejhorším se dá najít smysl, humor a malá zrnka naděje. Líbí se mi, jak Tony říká věci naplno, bez přetvářky, a přesto se učí znovu být člověkem. Není to sladké ani přehnané, spíš upřímné, někdy kruté, ale hrozně pravdivé. Připomnělo mi to, že každý z nás nese svůj kříž — a že i malá laskavost může někomu změnit den. Za mě jasných 5 z 5.