Pinokio (2014)

Bolo to humorné, bolo to s napätím, bolo to milé, malo to spád, logiku aj pointu, vzťah zlatučký, nepreháňali s romantikou. Ani pri jednej epizóde som sa nenudila. Za jedinú slabosť seriálu považujem koncept vymysleného Pinocchio syndrómu. Škoda, príbeh by pôsobil skutočnejšie, aj keď zopár scén so čkaním bolo ozaj vtipných a dávalo to postave roztomilú slabosť. Ešte šťastie, že počas deja sa tento konštrukčný prvok ( či môže byť reportérom človek, ktorý má Pinokio syndrom) zmenil viac na humorný. Dej premyslený, napínavý, nie je núdza o morálne dilemy a etické otázky pomsta, pocit viny, tajomstvo, odhalenie, odhodlanie, vytrvalosť, láska - samé atraktívne témy. Výber protaganistov hlavných aj vedľajších rolí bol vydarený a hrali uveriteľne. Ani klišé, ktoré je v korejských seriáloch bežné a otravné - tu veľmi nebolo. Myslím, že toto je skutočne nedocenený seriál. SPOILER: fakt som čakala že s bratom Ki Ha Myunga skončí trochu šťastnejšie. KONIEC SPOILERA Oplatí sa pozrieť. Nečudujem sa  že čínska produkcia si kúpila seriálove právo na túto k-dramu za takú veľkú sumu.

Za mě to byl vážně úplně průměrný seriál, co se týče příběhu, romantické linky, hudby a prostě všeho okolo. Co moje hodnocení zvýšilo bylo to, že se občas seriál zaměřuje na vážnější témata jako vliv médii. Myslím, že tohle téma přesahovalo svým obsahem obyčejné kdrama a navíc bylo naprosto skvěle zpracované. Z obou hlavních herců úplně srší emoce, ale co se romantické linka týče, tak mě zas tolik nepohltila, protože mi přišlo, že je Lee Jong Suk, občas až moc odtažitej. Jasně mělo to svůj důvod, ale občas to bylo až moc.

Sama netuším, prečo hodnotím tento seriál tak vysoko. Trocha mrazivé bolo uvedomenie, že na ublíženie inému človeku nie je potrebná zbraň. Stačí na to niekoľko slov, ktoré tak často zo seba sypeme len preto, že sme sa narodili s jazykom. A možno ma zaujala myšlienka ako by svet vyzeral, keby sme boli všetci Pinocchiovia. Znova výborná voľba obsadenia, každý herec na svojej postave odviedol slušnú prácu. Piata hviezdička slabo bliká, ale je tam.

Opět si musím zanadávat na odbytou úvodní zápletku. Vše moc hopem, takže to působí příliš stroze, neuvěřitelně a až absurdně (adopce). Seriál má 20 dílů, druhá půlka už je natahovaná, takže co by se stalo, kdyby se úvodu věnovalo trochu více času, aby nevypadal tak kostrbatě a věrohodněji? Eh. Dále už si však není příliš nač stěžovat. Ústřední dvojka předvádí fajn výkony, zejména pak Park Shin-hye v roli In-ha se svým handicapem dokáže vážně pobavit když se snaží lhát :-) Vedlejší postavy jsou takové rozporuplné – některé se povedly, jiné méně, takže pokusy o humorné scénky občas vyznívají na prázdno (někteří reportéři, otec). Celkově se ale jedná o velmi zábavné a dojemné pojednání o zodpovědnosti reportérů, morálce, svědomí a pomstě, s nezbytnou dávkou romantiku k tomu, je to přeci Korea :-) Rýpnout si ale ještě jednou musím – to, čemu oni říkají zpravodajství, byly často drby až bulvár, mnohé reportáže neměly se zpravodajstvím nic společného. Paradoxně je to asi můj první zhlédnutý seriál jež vyvrcholí v polovině. Druhá půlka už obsahuje vycpávkové pasáže a i konec je takový nevýrazný a moc smířlivý, události odehrávající se v závěru první půle mají zkrátka mnohem silnější náboj.

Věřím, že nejsem jediný, u koho si Park Shin Hye po Heirs zlepšila reputaci. Můj oblíbenec Lee Jong Suk mě opět nezklamal a už teď se těším na další jeho role. Už od prvního dílu seriál příjemně odsýpal, hluchých míst bylo málo a i vedlejší postavy dostaly prostor a měly co hrát. Jediné, z čeho jsem si moc na zadek nesednul, byl soundtrack, už jsem slyšel daleko lepší.***

Pinocchio mi znovu ukázal, že se vyplatí prohrabat se větším množstvím nejen korejských seriálů. Člověk si po zhlédnutí těch méně povedenější, pak váží zajímavějších příběhů ještě více – 4* (8/10)