Když nám bylo 17 (2018)

Moc pěkné a dojemné a taky hodně zábavné. Řeší se traumata, je tu zase ten osud a mnoho slz, které Shin Hye-seon a hlavně Yang Se-jong (jsem prostě jeho fanynka) umějí správně podat. Rozkošně ještě kolenatý Ahn Hyo-seop v krásné kreaci, než se definitivně stal dospělou hvězdou. A nakonec, když přivřu oči nad tím, že v tomto seriálu je svět strašně malý a všichni se sejdou v jednom domě a všechny postavy jsou prudce kompatibilní, tak musím říct, že to v rámci svého žánru nemělo chybu.

Pubertální, ale zároveň fyzicky plně dospělá žena v podáníShin Hye-sonnaprosto famózní. Její rollercoaster emocí bylo fakt něco sledovat. Zápletka byla zajímavá, ale za mě celkem dost natahovaná a její vyřešení mohlo přijít určitě o několik epizod dříve a zbytek mohl být vyplněn budováním milostného vztahu mezi hlavními postavami. Každopádně i tak konec s písní od MIGYO naprosto zahřeje u srdce.DON'T THINK, FEEL!

Skončiť v kóme na 13 rokov by asi nikto z nás nechcel. Mnohí by sme sa z toho ťažko psychicky spamätávali. Nakoľko hlavnej postave bolo vtedy len 17 rokov, zvládala to lepšie. Predsa v mladej hlave sa niektoré veci zvládajú oveľa ľahšie. Celkovo je seriál veľmi príjemný, vtipný a zábavný, ale aj smutný. Herci super, noví, neopozeraní ale veľmi príjemní a sympatickí. Pani v domácnosti dávala parádne hlášky, každý jej výstup stál za to 😊. Aj soundtrack potešil.

Dlho som váhala nad konečným hodnotením. Pri sledovaní mojich top seriálov zabúdam jesť a nespustím oči z obrazovky až do záverečných titulkov. Tu som to tak necítila. Áno, je to príjemná dráma, zaujímavá téma, dobrý výber hercov, ale zakopávala na bežných detailoch. Nechápem, prečo musela Jessica rozprávať a pohybovať sa ako robot. Napriek tomu, že sa Woo Seo Ri (Shin Hye Sun) prebrala z kómy v tele tridsaťročnej ženy s rozumom sedemnásťročnej stredoškoláčky, jej detinský spôsob rozprávania mi prišiel prehnaný, hodil sa skôr pre sedemročné decko. Som zvyknutá, že sa juhokórejské herečky bežne vyjadrujú veľmi afektovane, ale tu ma to vyrušovalo. Neviem si predstaviť, že by mal mať tento seriál pôvodne zamýšľaných štyridsať epizód. Scenár prisúdil protagonistom často nelogické správanie. V živote všetko funguje a koná na báze čo najmenšieho odporu, ale tu si každá postava vyberala čo najdlhšiu okľuku, v duchu: "Tahle zkratka byla o něco delší, ale o to náročnejší". V skutočnosti je to za 3,5 hviezdy.

Výborný seriál. Na rozdíl od většiny romantických komedií se vyhnul zbytečnému protahování a věčnému pletichaření, naříkání a potrefeným záporákům. Postavy jsou sympatické, nikdo mě nevytáčel a neměla jsem problém si je oblíbit. Kdo by nechtěl mít doma Jennifer!
Jen dvě věci mě štvaly: věčně nějaké anglické fráze (pochybuju, že by takhle korejci normálně mluvili), a nestydatá propagace jakési balené vody - Woo-Jin ji chlemtá pomalu v každé epizodě a kamera pečlivě zaostřuje na logo. Normálně bych to přešla, ale tohle je příliš okaté.