Potvora (2016)

Když mi bylo sedmnáct, při prvním sledování této budoucí kultovní klasiky jsem ještě měla zato, že se jedná víc o komedii než o drama. Vykoukala jsem jej za dva dny celý, nejdřív první 4 epizody, pak dalších 8, což trochu koreluje s tím, jak se děj stává čím dál nevyhnutelnějším a vírovitějším, jak postupuje. Původně jsem seriál objevila skrz obsazení Andrewa Scotta, který ztvárnil jednu z hlavních postav, sprostě hovořícího, nekonvenčního, avšak zapáleného kněze – jenže až ve druhé řadě. Ale já si podle obecného vibu seriálu řekla, že mi neublíží, když se podívám i na celou první řadu. Až na to, že mi to trošku ublížilo. Prostě wow. Tomu říkáte lehký humor? Ne, já vím, že neříkáte. Seriál spočívá celou masivní vahou na mnohostranných osobnostech postav, jejichž vzájemné konflikty zájmů dýchají z každé interakce. Je zvláštní, jak vzácný tenhle druh vyprávění je, když je to přitom taková pecka – tohle plus prolamování 4. zdi, které má v seriálu specifickou narativní funkci traumatické disociace, přiměje diváka cítit se toho součástí, a ne vždycky příjemným způsobem. Při nedávném sledování mi z první řady bylo až úzko. Hlavní hrdince jsem od začátku fandila celým srdcem, svou současnou optikou ještě víc než dřív, i když udělala spoustu chyb a asi s tím nepřestane. Možná právě proto.Fleabagjsem od začátku do konce viděla aspoň čtyřikrát, až nyní si však všímám paralel mezi trojúhelníkem Fleabag + Boo + týpek a trojúhelníkem macecha + otec + matka. Nebudu tu elaborovat víc, než že se podle mě jedná o dvě strany stejné mince. „Nejkladnější“ postavou je asi objektivně Claire (úchvatně ztvárněna Sian Clifford), která, všimněme si, žádný trojúhelník na svědomí nemá a jen se snaží se nezbláznit (relatable). Jako jedinou ji navíc upřímně zajímá blaho její zpackané sestry a nezavrhuje ji zároveň sama jako podporu, když bleskově přepíná mezi smíchem a pláčem. Myslím, že postavě Fleabag to strašně prospívá, když musí být tou skálou. Odvede to její pozornost od sebeničení, vztah s Claire je něco, na čem jí doopravdy záleží. Celý seriál je vlastně trochu jako Claire. Snaží se unést tíhu všech příběhů, které sesbíral, chvílemi se směje a hned zase brečí. Pořád se u některých momentů sama směju nahlas, ale slz od prvního sledování přibylo, jak tu hlavní perspektivu bohužel chápu čím dál líp. Phoebe Waller-Bridge je upřímně geniální a spojení černé komedie a odvrácené strany emočního realismu její tvorbě padne jako prdel na hrnec.Fleabagje třeskutě originální, a kdo tvrdí, že mu množství zobrazeného sexu už leze krkem… nepochopil pointu. Promiskuita tam není kvůli předvádění síly nezávislé ženy, nýbrž naopak, pro demonstraci lidské slabosti a osamělosti. Fleabag se to taky zase tak nelíbí, sama to říká, ne od smrti Boo, používá teď sex jako coping – a v průběhu celé první řady se ke coping mechanismům musí obracet opravdu často. Vždyť jí v životě nic nevychází a předpokládala bych, že to tak měla i před svým prvním výstupem na obrazovce. Zdá se mi jako někdo, komu všechno drželo pohromadě možná tak v dětství, než se to postupně svezlo na hromadu kostí. Seriál je zajímavý faktem, že většina postav nemá žádné jméno. Postavy jsou definovány svými vztahy. Fleabag samotná nejčastěji odpověděla na volání: „děvko“ (celkem asi dvakrát). Což je fér. Spí i s tím knězem, který je zřejmě její životní láskou, ale nakonec spolu tak nějak neskončí právě proto, že je katolický kněz, jakkoliv neobvyklý. Tohle je ovšem snad poprvé, co jí to v životě nevyšlo zásahem vyšší moci (doslova). Předtím si spoustu svých problémů na sebe navalila svými sebedestruktivními návyky (které, to be fair, mají kořeny ve vnějších okolnostech). Tohle nevyšlo, prostě protože život není prdel a každého hodnotový žebříček je jiný.

SPOILERY Je to solidní, se skvěle napsanými postavami, které jsou navíc perfektně zahrané trefně vybraným castingem. Ale přesto mě jaksi míjí to velké nadšení okolo toho. Že se s hlavní hrdinkou dá na britcom soucítit až moc brzo a že je to časem víc vážné než (tragi)komické, mi ani moc nevadí. Jenže jednak jsem se na žádnou z postav nedokázal plně napojit a pouze mě "jen" zajímaly, ale hlavně mě mrzí, že i když to má silný závěr, tak že nechá mnoho rozehraných prvků nevyužitých či otevřených. O to horší pak je, že se to nevyvíjí spíš náhodou a jen tak, ale už od začátku jasně narativně, tudíž by se pevnější celkový look hodil o to víc. Vše se natolik točí okolo hlavní hrdinky a její sestry Claire, že se zapomíná na ostatní postavy. Třeba Jake i přes svoje postižení je sem necitlivě zasazen, spíš tak jako omylem, z Martina se v druhé sérii až moc zničehonic stane schématický hajzl (zatímco v první sérii je spíš ňouma se sklony k alkoholismu a časté nadrženosti), na nikdy plně nevyřčené trauma hlavní hrdinky z podílu sebevraždy její nejlepší kamarádky Boo se časem taky zapomene, ačkoli je to tím, co ji ničí vnitřně nejvíc i v druhé sérii. Z hlediska scénáře mi pak propracovanější přišel závěr první série než druhé, protože tam se vše zlé obrátí proti všem, hlavní hrdinku to stihne především, ale využije se všeho do té doby rozehraného. Druhá série to nějak nestihne všechno pojmout. Přitom je lepší ve scénářích k jednotlivým epizodám, které samy o sobě fungují vyspěleji než v sérii první; což je ale tradiční prvek britcomů, že se postupně zlepšují, jelikož hledají nejlepší možné vlastní vyjádření. Tady se to najde, rozhodně se to povedlo podat, samotného mě to bavilo sledovat a nejednou jsem se u toho zasmál. Jen to má pro mě vady, které nejsem zrovna schopný vystát. Nicméně Phoebe Waller-Bridge si napsala roli na tělo, protože se do své titulní postavy vžila naprosto dokonale. Slabé 4*

Jsou věci, o kterých nemluvíme, na které jen myslíme.Fleabago nich nejen mluví, někdy i křičí, a to pěkně nahlas. I po letech to neztratilo nic ze své kousavosti a drzosti. Je to vtipný, chytrý, plný sarkasmu. Skvěle napsaná komedie, která až bolestně tne do živýho. Vedlejší postavy ani zdaleka nejsou jen do počtu. Nicméně všemu vládne Phoebe Waller-Bridge, které není možný než fandit. Protože kus loosera je v každém v nás. Plus bych vypíchla dialogy, antagonistkuOlivii Colmanv roli macechy a hot kněze v podáníAndrew Scotta. Břitká britská jednohubka!

1. séria je taký guláš všehochutí - dráma, komédia, množstvo podivných postáv (vlastne každý je tu v niečom podivný), množstvo dejových línií a tém...niekedy ten potenciál tvorkyňa dokáže naplniť, inokedy sa jej to príliš nedarí. stále je to však celkom zaujímavé. 2. séria je o poznanie lepšia, v mnoho veciach (postavách, vedlajľších dejových linkách) je jednoduchšia a priamočiarejšia, čo funguje oveľa lepšie. suma sumarum: dobrý seriál, ktorý ma prinútila pozerať frajerka - nelutujem :)

Tohle je prostě nádhera(!) Nemám co dodat a přesto asi rok po prvním shlédnutí jsem si to dala znovu a musím, prostě musím(!) něco napsat. Je to biblický. Proč tohle slovo? Protože je tu zrození člověka ;-) Hlavní postava je všechno, co by se vám stalo, kdybyste nikdy nepřestali být sami sebou. Humor dokonalý, situace od "tak prostý" až k "to nevymyslíš"... konečně ženská postava, co vtipem drží krok se všemi těmi DrHousi, BernardyBlacky apod. Důkaz místo slibů. Famme fatal ex machina :-) Díky Bože :-)