Má země: Nový věk (2019)

Mám silnú trpezlivosť. Seriál, kde každá časť má dĺžku celovečerného filmu, je na samovraždu. Ako vždy krásne prostredie, priateľstvo, zrady, intrigy a sem-tam šermovanie bolo ukázané. Hlavní dvaja hrdinovia hrali dobre. Opísal by som to tak, že z 80 minút ma zaujali 20-25 minút, kdežto ostatná hodina boli prechádzky, (klišé spomalené zábery) zamilovanosti a riešenie politických problémov. Celé to nie je na zahodenie, nuž trvá pridlho, kým príde na scénu niečo, čo by ma vtiahlo do príbehu. Seriál brzdí, (najmä) šialene dlhá stopáž a omáčky okolo politiky.

Moja krajinaje dokonale natočený príbeh o bratstve (neochvejnom pute priateľstva) a hľadaní prijatia, zmyslu a seba samého. Je plný silných hereckých výkonov, ktoré určite vtiahnu diváka na emociálnu púť postáv a to všetko je okrášlené žalosť evokujúcim soundtrackom, ktorý stavia do popredia epickú zborovú kompozíciu. Toto ma vždy dostane. Nádherné. Akonáhle sa dokážete zbaviť pocitu, že samotná hudba je z úplne inej doby a žánru (viem, že veľa ľudí má s tým dosť problém a nemusí osloviť každého), tak práve ona vám pomôže pozdvihnúť zážitok z pozerania, a to niekedy až do závratných výšok. Príbeh plynie rýchlo, ale spôsobom, ktorý stále umožňuje ponoriť sa hlbšie do jadra postáv. „Milostný trojuholník“ je tu skôr ako postskriptová myšlienka dotvárajúca dej a pre mňa nie je vôbec tak dôležitý a potrebný, ako úžasná linka priateľstva hlavných predstaviteľov. Neviem, ako to Kórejci robia, ale spôsob, akým dokážu zachytiť vnútornú bolesť človeka, vygradovať dej plný nepredvídateľných zvratov a v pravých okamihoch povedať tak silné vety z ktorých mrazí, je strhujúci a unikátny. Hlavný hrdina, ktorého osud je skutočne krutý a život sa s ním nemazná, zahral svoj part tak presvedčivo, že mu z tváre sála výraz zlomeného človeka, čo nesie na svojich pleciach priam bolesť celého sveta. Môj obdiv.

Jak je možný, že někdo obsadí neskutečného Jang Hyuka, k němu božího Do-hwana, a pak tam šoupne do hlavní role herce, který v divákovi nedokáže vzbudit jedinou emoci a na hlavní roli očividně nestačí? Logicky k sobě dostane podobně nadanou kolegyni, se kterou si jedou tu nejnudnější a nejutrápenější love story, jakou si dokážu představit. Tam nikdo neprožil nic. A ještě mě tam každou chvíli iritují flashbacky. Přesně naopak to bylo s bojovými scénami, na které bylo i díky dokonalému hudebnímu doprovodu radost pohledět (ačkoliv by se seriál mohl jmenovat Nesmrtelní). Tohle v kombinaci s Jang Hyukem mě udrželo u sledování. Příběh jako takový mě jinak nudil. A tím, že tam chyběla pořádná romantická linka nebo nějaký vztah, neměla jsem nic, co by mě do něj vtáhlo. Takže jsem v podstatě jen čekala, kdy už se na scéně objeví Bang Won se svým úžasným výstupem. V takových chvílích jsem začínala věřit, že se dívám na něco povedeného, že teď se to rozjede, teď začne pořádná jízda. Jenže střih, a já zase padla do uslzené nudy. Pro mě bohužel asi zatím nejslabší historický seriál z korejské tvorby. 2*

Na herce Do-hwan Wooa se odteď zaměřim, to co předvedl se svojí postavovu Nam Sun-hoa... všimla jsem si ho už v seriálu Král: Věčný panovník, ale tady měl daleko víc možností jak vyniknout a patřičně toho využil. Vlastně to hlavně on mě držel u tohohle seriálu, kor v první polovině série. Hyeok Jang taktéž předvedl působivý výkon. Postava Se-jong Yanga mě, především v první polovině, moc nebavila a postava Seolhyun mi byla vyloženě protivná. Tu jejich lovestory jsem vůbec neprožívala, takže za mě jedině dobře, že jí tam bylo méně a mohlo tam toho být ještě míň. Příběh jako takový sem tam pokulhával, ale herecké výkony to celé vytahují o level výš.

Tak toto bol pre mňa veľmi tvrdý oriešok. Od počiatku som sa zamilovala do Do-hwana, hral neuveriteľne dobre a tá jeho postava bola tak rozpoltená, že sa nedalo mu proste držať palce. Priznám sa, že do polovice, ma to vôbec nechytalo, prehrýzala som sa tým doslova s utrpením a len kvôli Do-hwanovi ale potom sa to nejako zlomilo, dej naberal na intenzite a plne vynahradil mierne rozčarovanie zo začiatku. Skutočne mi je ľúto tej slabej romantickej línie, asi to tak malo byť, ale mne duši romantickej to málo a ešte aj strašne tragické, trhalo srdce. Seo Hwi bol síce milučný, ale totálny klaďas, ktorý to mal od začiatku jasné, mne sa hold viac páčia tí zlí rozpoltení chlapci ako bol Nam Seon Ho. Celkovo je toto dielo vyobrazením tragickosti dejín, ich ukrutnosti a bezvýchodnosti, čo sú prívlastky, ktoré skutočne nemám rada. Inak impozantný zážitok.