Sesang eodiedo eobneun chakhan namja (2012)

Ani nevím, co jsem očekávala, ale takovéhle melodrama určitě ne :-D. Pustila jsem si to, protože tento seriál má i po tolika letech stále své obdivovatele. No a musela jsem si na to trochu zvyknout. O veškerou akci a nějaké ty melodramatické momenty se stará především Han Jae-hee (Park Si-yeon), kterou jsem teda nemohla snést. Nechápala jsem, proč se kolem ní pořád všichni motaj a nejhorší bylo, že těm svým lžím věřila i ona sama. Nakonec se tedy záporákem stal Ahn Min Young (myslím, že to byl zástupce ředitele), který byl podle mě jednou z mála postav, která nějak logicky jednala. Každopádně, co se týká Song Čung-ki a Moon Chae-won, tak to jsou opravdu dobří herci, jenom ten vztah jejich postav byl tak zvláštně vystavěn, že byl divák vlastně pořád nespokojen. I když to má být romantické, tak ve mně to žádné takové pocity nevzbuzovalo. Taky nepatřím k velkým fanouškům té hudby. Chápu, že to před lety mohl být velký hit, ale s novodobou korejskou seriálovou tvorbou se to nemůže srovnávat. Ale abych byla upřímná nemohla jsem se od toho odtrhnout a i když jsem často kroutila hlavou, tak mě to pohltilo.

U takýchto seriálov ma najviac mrzí, že sa výroba nedotiahla do detailu. Scenár je krkolomne prekombinovaný a zbytočne rozťahaný do dvadsiatich dielov, aby v posledných minútach záverečnej epizódy priniesol divákovi nelogické rozuzlenia. Keby sa retrospektívne neopakovala jedna situácia z rôznych uhlov a namiesto nekonečných vnútorných monológov by sa vysvetlenie nechalo na percepcii a inteligencii diváka, bol by to úplne iný zážitok. Každý by si namiesto vnucovania pohľadu a postojov scenára a réžie zobral zo seriálu to, na čo dosiahne jeho vnímanie. To, čo u mňa rozsvietilo štyri hviezdy, sú herecké výkony, ktoré sú v rámci scenára brilantné a hlavná soundtracková téma, ktorá môže vyzerať banálne, ale v tomto seriáli plnom intríg zafungovala.

Citová vydíračka jako prase, ale kdo má rád love story s nečekanými zápletkami bude nadšený. Sice mě tady dost štve ten typicky korejský "srdce drásající a uplakaný" styl, neuvěřitelně vleklý děj, scény v dešti nebo to, že na jeden příběh tu je až moc smrtelných příhod a amnézií. Celkově se mi ale seriál líbil, hlavní postava je pořádný sympaťák a ostatní charaktery taky nejsou špatné. A koho nezaujmou věčné milostné zmatky alespoň načerpá módní inspiraci. Zkrátka jedno z těch luxusnějších korejských TV dramat.

Jeden, z pro mne nejrozpoluplnějších seriálů. Je to už dávno co jsem ho viděla, ale dost často na něj myslím. Pořád vlastně nevím jestli se mi to líbilo nebo ne. Celkově je to asi nejdramatičtější věc co jsem z JK viděla. Často jsem u některých scén měla zaťaté pěsti a čekala co se za pár vteřin stane. Tak uvidím jaké hodnocení mu dám, až ho ještě někdy shlédnu.

TAk mi nezbývá než souhlasit se Zízou, nelogičnost, neuvěřitelnost určitých chování (jsem zvyklá na to, že se vývoji děje musí nějak pomoct, ale tady to bylo fakt nepromyšlený, jakoby logikou dítěte) -prostě mi to jako celek nesedlo. To vše mi zastínilo možná jinak ucházející děj nebo výkony většiny herců. Poslední epizody jsem dokoukala letem světem.