Železničáři: Neznámý příběh Bhópálské tragédie roku 1984 (2023)

Indové a jejich malý Černobyl ve zvláštním, přesto funkčním zpracování. Je tu tak nějak všechno co by divák od seriálu o katastrofickém úniku plynu čekal - nenažraná společnost, které nezáleží na zaměstnancích, ignorantská vláda, které nezáleží na lidech, lidé kteří chtějí pomáhat protože jim naopak na lidech záleží a v neposlední řadě i trochu těch třídních bojů kdesi na pozadí. Prim tu nicméně hraje pohled a činy místních zaměstnanců železnice, kteří se musí vyrovnat nejen s únikem plynu, ale i s tím že jejich železniční systém funguje zhruba jako v Evropě v roce 1890. Točit podobnou sérii v Hollywoodu, asi by to byla smršť emocí a celkově by to asi byl větší napínák, nicméně i tenhle odlišný indický přístup má něco do sebe a je vlastně dobře že nejde o katastrofickou tuctovku...70%

Nevím, jak moc je minisérie inspirovaná pravdou. Ale zaujalo mě to. Je to dobře natočené drama o velké katastrofě s poněkud překvapivým zaměřením na zaměstnance železnic. Má to všechno, tragické osudy nic netušících lidí, lhostejnost politiků, kteří kašlou na občany, aroganci a pohrdání lidskými životy od nadnárodní korporace. Ale i hrdinství a odhodlání pomoct. Do toho všeho ještě etnické nepokoje. Jediný problém tak pro mě byl, že série nedokáže udržet vetší napětí po celou dobu a rozhodně se z tématu dalo vytěžit i více emocí. Ale to je možná tím, že indický styl vyprávění je odlišný od toho, na co jsem zvyklý.

Další brilantně napsaná indická záležitost. Skvělá hudba, fantastičtí herci v čele s Kay Kay Menonem v roli station mastera, emoce na maximum, Imad, Sikhové, banditův příběh... Co dodat. Brečel jsem jak želva.

Na indii dost přízemní ale bohužel ne vyloženě dobré. Téma silné, zpracování nikoliv.

Emotivně přiblížená katastrofa skrz příběhy železničářů. Katarze se nekonala, viníci nepotrestání, oběti nedostaly ani nuzné odškodné, to pak člověka jímají hrozny hněvu....